30. 11. 2022
|
emovio.cz logo

„Odvážný sen“ Billa Gatese je na burze. Zatím úspěšně

Zrcadla solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)
Zrcadla solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)

Na samém sklonku roku, dne 31. prosince, se na americké technologické burze NASAQ začaly obchodovat akcie společnosti Heliogen. Firma, do které investoval mimo jiné i Bill Gates, chce vyrábět novým způsobem „zelené teplo“.

Společnost Heliogen vznikla v roce 2013, a až do roku 2019 byla prakticky „neviditelná“ (tehdy o sobě dala vědět první tiskovou zprávou). V těchto letech do ní ovšem peníze vložila řada fondů či bohatých jednotlivců spojených se Silicon Valley, včetně Billa Gatese. Mezi investory se ale také později zařadila i společnost ArcelorMittal, přední světová ocelářská a těžební firma.

Společnost vstoupila na burzu formou, která je dnes u amerických start-upů velmi obvyklá: spojením se speciálně vznikou investiční společností. V tomto případě šlo o firmu Athena Technology Acquisition.

Na sklonku roku akcionáři společnosti Athena schválili podmínky fúze obou společností. Ta byla dokončena 30. prosince po splnění dalších náležitostí. Nová akciová společnost nese název původního startupu, tedy Heliogen. Následujícího dne, tedy 31. prosince, se s ní začalo obchodovat na newyorské burze. Hodnota nové společnosti byla ve smlouvě nastavena na dvě miliardy dolarů.

Zájem o obchodování s akciemi Heliogenu byl zatím hlavně 31. prosince. Jejich cena od uvedení na burzu stoupla zhruba o 60 procent. Otázkou je proč. Firma v tuto chvíli nemá prakticky žádný majetek, za sebou minimum praktických výsledků a jeden na papíře dobrý, v praxi však prakticky neověřený nápad, jak vydělat na přechodu k zeleným energiím.

Nedávná analýza na investičním webu SeekingAlpha dospěla k názoru, že investice do Heliogenu zatím nedává smysl. Jde o „odvážný sen“ (moonshot), tedy velmi spekulativní investici s nejistým výsledkem. Co tedy firma slibuje a jak toho chce dosáhnout?

Cena akcií společnosti Heliogen od jejího uvedení na burzu do 3. ledna (foto MSNBC, NASDAQ)
Cena akcií společnosti Heliogen od jejího uvedení na burzu do 3. ledna (foto MSNBC, NASDAQ)

Čisté a levné teplo?

Jak jsme již uváděli v našem starším článku, Heliogen chce uvést do praxe první dostupný systém na výrobu tepla ze slunečního světla pro výrobu elektřiny. Má být levnou variantou například nejen pro produkci tepla, ale také výrobu elektřiny, či vodíku.

Věnuje se přitom oboru, který není podstatou nijak nový: vývoji solárně-termálních elektráren. To jsou zařízení, ve kterých zrcadla soustředí odrážené světlo do jediného místa, z praktických důvodů na vyvýšeném místě, charakteristické věži uprostřed elektrárny. Vznikající teplo pak slouží k vytváření páry pohánějící turbínu. Heliogen se od jiných systémů liší ovšem v jednom důležitém ohledu, totiž dosažené teplotě. V roce 2019 společnost uváděla, že na „terči“, kde se soustředí paprsky odrážené zrcadly, tepolta těsně přesahovala 1 000 °C. Od té doby se mluví až o 1 500°C.

Při takových teplotách by se podle firmy dá uvažovat o efektivní a levné výrobě syntetických paliv. Myslíme konkrétně rozklad vody pro výrobu vodíku. V souvislosti s Heliogenem mluví nejčastěji o produkci tzv. syntézního plynu, tedy směsi vodíku a oxidu uhelnatého (CO), která může také posloužit jako náhrada řady fosilních paliv. Výchozími surovinami by byl oxid uhličitý a voda.

Jinak řečeno, postup by pak mohl sloužit k ukládání energie z obnovitelného zdroje do dobře skladovatelné podoby klasického paliva pro pohon motorů či turbín. Ovšem podobně jako v případě technologie výroby paliv z CO2 zachyceného ze vzduchu, o kterém jsme psali před časem, podobná technologie by v blízké budoucnosti mohla dávat finanční smysl pouze za specifických okolností, kdy běžná paliva budou znevýhodněna například zatížena uhlíkovou daní.

Zkušební provoz společnosti Heliogen v Kalifornii. Leží u Lancasteru, tedy nedaleko zaniklé solárně-termální elektrárny vystavěnou společností eSolar. Podle našeho zběžného výpočtu je zrcadel v sestavě cca 400. (foto Heliogen)
Zkušební provoz společnosti Heliogen v Kalifornii. Leží u Lancasteru, tedy nedaleko zaniklé solárně-termální elektrárny vystavěnou společností eSolar. Podle našeho zběžného výpočtu je zrcadel v sestavě cca 400. (foto Heliogen)

Firma toho ho dosáhla nasazením velmi přesného řídícího systému zrcadel. Kolem cílové plochy na věži jsou umístěny čtyři fixní kamery zaostřené každá na jiný pomyslný bod. Počítač vyhodnocuje v reálném čase, zda a jak se odraz mění, a podle toho určuje nastavení zrcadel. Šéf Bill Gross na serveru Vox tehdy řekl, že kamery nesledují přímo zrcadlo, ale zaostří na čtyři různé, ale stejně vzdálené body vedle zrcadla. Poté se jejich obraz vzájemně porovná, a pokud se na obrazu všech kamer objeví stejná „stopa“ rozptylu světla v atmosféře, tak je zrcadlo správně nastavené. Pokud ne, software určí nutnou korekci. Systém dokáže udržet paprsky zrcadel soustředěné na oblast o průměru zhruba 50 centimetrů.

Společnost je tedy stejně tak energetická, jako softwarová. Počítačová analýza obrazu se softwarovým inženýrům dlouhá desetiletí nedařila, změna přišla v posledních méně než 10 letech. Heliogen tvrdil, že cca před rokem 2015 neměli k dispozici prakticky použitelný systém, který by mohla firma využít. (V astronomii se používal přesnější systémy i v dříve, ale možná pro Heliogen byly až příliš “prototypové” a málo robustní. To je ovšem z naší strany spekulace.)

Kam s ní

Zvyšování teploty přitom má podle Heliogenu rozšířit možnosti využití solární energie k jiným účelům než výrobě energie. Zpráva konkrétně zmiňuje výrobu stavebních materiálů, v tisku se často objevovaly zmínky o možném využití při výrobě oceli. Má to ovšem svá omezení.

Z pohledu některých zmiňovaných aplikací (výrobu oceli či stavebních materiálů) je nevýhodou omezená pracovní doba zdroje. Tavicí pec či výrobu stavebních materiálů, která bude fungovat pouze část dne není z dnešního pohledu příliš praktická. Samozřejmě, teplo lze do jisté míry akumulovat či doplňovat z jiných zdrojů, ale to vše zdroj samozřejmě prodražuje.

Solárně-termální elektrárna pracuje jen na přímém slunci, a prakticky tedy jen na suchých a slunných místech (například ve Španělsku ano, u nás prakticky vůbec). Ostatně své o tom ví i zakladatel Heliogenu, již zmínný Bill Gross. V roce 2007 založil Gross společnost eSolar, která fungovala do roku 2016, a také se pokusila o rozvoj solární elektrárny soustřeďující světlo z mnoha zrcadel do jednoho bodu. Základní nápad byl také stejný: vzít poměrně levná zrcadla, ale vybavit je velmi dobrým řídícím systémem.

Koncept solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)
Koncept solární termální elektrárny společnosti Heliogen (foto Heliogen)

Společnost eSolar dotáhla svou elektrárnu až k praktické demonstraci. V roce 2009 spustila v Kalifornii solární elektrárnu o výkonu 5 MW (stojí poblíž města Lancaster, tedy zároveň nedaleko od zkušebního provozu Heliogenu). Elektrárna se skládala ze dvou „jednotek“, tedy de facto dvou věží, kolem kterých stálo celkem 24 tisíc zrcadel. Světlo se soustředilo poblíž vrcholku věží, kde v potrubí vytvářelo páru pohánějící připojenou turbínu.

Jak se ovšem ukázalo, v praxi bylo zařízení ekonomicky neudržitelné. Podle údajů, které provozovatel nakonec po naléhání některých zájemců a aktivistů zveřejnil, pracovala elektrárna minimálně v prvních letech provozu zhruba čtyři až pět dní v měsíci, a to pouze během poledních hodin. Proč ne každý den, když oblast je velmi slunná a jasno je většinu roku? Dalo by se spekulovat, že provoz se vyplatil ve dnech, kdy byla cena elektřiny na trzích zvýšená.

Mezi červencem 2009 a 2010 vyrobila cca 552 megawatthodin (MWh), odhady před zahájením provozu, na jejichž základě se dělala i ekonomická analýza, uváděly odhad výroby zhruba 4 300 MWh. A nebyly to vlivem „dětských nemocí“ – během následujících dvanácti měsíců byla výroba prakticky totožná, cca 539 MWh. V roce 2015 tak byl provoz ukončen a elektrárna postupně rozebrána. Věže například zmizely v roce 2018.

Zkušenost eSolaru je tedy dobrým příkladem praktických obtíží zavádění solárně-termálních elektráren do praxe. Obor byl na přelomu první dekády 21. století plný nadějí, ale dnes jde o zcela okrajovou záležitost omezenou v podstatě na pár zemí na světě. Výkon všech elektráren tohoto typu je něco přes šest gigawattů, což je z globálního hlediska zcela zanedbatelná hodnota.

Výroba elektřiny ze slunečního záření, tedy fotovoltaické systémy, jsou praktičtější, protože vyžadují obecně řečeno jednodušší údržbu a fungují i při zamračené obloze a slabším světle. A co je samozřejmě ještě důležitější, jsou dnes jednoznačně levnější. Jejich cena také nadále klesá, a minimálně z technologického hlediska se jeví oprávněná naděje, že trend by mohl pokračovat i v blízké budoucnosti.

Solární termální elektrárna (foto Heliogen)
Solární termální elektrárna v nevadské poušti (foto Heliogen)

Co bude?

Uvidíme, jak se Heliogen s konkurencí a technickými problémy svého řešení popere. Získané prostředky totiž firma použije jak na další vývoj své “Sunlight Refinery”, jak systém nazývá, a jednak na realizaci několika skutečných instalací, které by fungovaly v reálných výrobních procesech ve velkém měřítku.

Jedno z těchto pilotních pracovišť bude v Boronu v Kalifornii, kde společnost Rio Tinto provozuje důl na boráty. Podle memoranda o porozumění podepsaného v březnu 2020 zahrne technologii společnosti Heliogen do svých obvyklých procesů na místě. Spolupráce údajně “zhodnotí potenciál produktů Heliogen v několika ocelárnách společnosti ArcelorMittal”. Plánují se zařízení v USA, v Asii a Tichomoří.

Zatím ale není jisté, jak „hodnocení potenicálu“ opravdu dopadne. Heliogen samozřejmě ve svých výhledech odhaduje, že bude ve vhodných klimatických podmínkách cenově více než konkurenceschopný. V praxi to ovšem zatím neukázala.

Podobné články

3 komentáře

  1. Jindřich Kubíček. Tady nejde o vymýšlení principu, ale o zvyšování účinnosti a snižování nákladů! GEMASOLAR má účinnost, na to jak je obrovský, dost nízkou.

  2. Nepouzitelne hracky na tahani penez z kapes duverivych investoru. Hur, pokud jsou investorem staty a ve hre „vedecke“ granty … pak je okradan typicky nizkoprijmovy bezny obcan, ktery na rozdil od bohatych podnikatelu nema jak uniknout danim, ktere mu strhne zamestnavatel ze mzdy. A protoze zejmena v EU je momentalne nejlepsi bussiness podnikat v „eko“ grantech a dotacich …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata