20. 01. 2024
|
emovio.cz logo

Emise už neporostou? Růst poptávky po elektřině pokryjí údajně čisté zdroje

Elektrické vedení (Credit: Andy Beecroft / Creative Commons / CC BY-SA 2.0)
Elektrické vedení (Credit: Andy Beecroft / Creative Commons / CC BY-SA 2.0)

Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) v příštích třech letech pokryjí většinu nové poptávky po elektřině obnovitelné zdroje. Další část nové poptávky uspokojí nové jaderné elektrárny. Výrazný nárůst uhlíkových emisí v energetice je tedy nepravděpodobný.

V roce 2022 světová spotřeba po elektřině mírně poklesla o 2 %. Nebylo to jen důsledkem krize, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, ale také nezvyklým počasím v některých částech světa. Trend by neměl pokračovat, odhadují analytici IEA, a v příštích třech letech očekávají zrychlení růstu světové poptávky po elektřině v průměru na 3 %. Předpandemický průměr přitom činil 2,4 %.

Hnací silou růstu mají být rozvíjející se a rozvojové ekonomiky v Asii. IEA očekává se, že více než 70 % nárůstu celosvětové poptávky po elektřině v příštích třech letech bude mít na svědomí Čína, Indie a jihovýchodní Asie. Vývoj v Číně přetrvává je do určité míry nejistý, protože ekonomika zenmě se vymaňuje z přísných proticovidových omezení.

V současné době se předpokládá, že podíl Číny na celosvětové spotřebě elektřiny vzroste do roku 2025 na novou rekordní hodnotu: jednu třetinu (v roce 2015 to byla jedna čtvrtina). Vyspělé ekonomiky se zároveň pokoušejí rozšířit využívání elektřiny, aby nahradily fosilní paliva v odvětvích, jako je doprava, vytápění a průmysl.

Bod obratu?

„Růst světové poptávky po elektřině se bude zrychlovat a v příštích třech letech se zvýší o více než dvojnásobek současné roční spotřeby elektřiny Japonska,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Dobrou zprávou podle něj je, že obnovitelné zdroje a jaderná energie rostou dostatečně rychle na to, aby pokryly téměř celý tento dodatečný apetit, což naznačuje, že se blížíme bodu zvratu v oblasti emisí v energetice. Vlády nyní musí umožnit ještě rychlejší růst nízkoemisních zdrojů a snížit emise, aby svět mohl zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň dosáhnout klimatických cílů.

Zatímco výroba elektřiny ze zemního plynu v Evropské unii podle současných trendů v příštích letech klesne, výrazný růst na Blízkém východě by měl tento pokles částečně kompenzovat. Prudký nárůst cen zemního plynu v době energetické krize zase podnítil prudký růst cen elektřiny na některých trzích, zejména v Evropě, což v politických kruzích vyvolalo diskusi o reformách uspořádání trhu s elektřinou. (O podobě předpokládané evropské reformy ovšem ještě není rozhodnuto.)

Očekávaný pokles výroby elektřiny z uhelných elektráren v Evropě a Severní a Jižní Americe pravděpodobně vyváží nárůst spotřeby tohoto paliva v asijsko-pacifickém regionu. Nic na tom nezmění ani vyšší výroba z jaderné energie (do značné míry daná opětovným spouštěním elektráren například v Japonsku).

Vcelku to znamení, že emise oxidu uhličitého z celosvětové výroby elektřiny by po maximu z roku 2022 mohly do roku 2025 zůstat přibližně na stejné úrovni.

Silný růst obnovitelných zdrojů znamená, že jejich podíl na celosvětovém mixu výroby elektřiny se podle prognóz zvýší z 29 % v roce 2022 na 35 % v roce 2025. Podíl výroby elektřiny z uhlí a plynu by měl naopak klesat. V důsledku se tak tak množství emisí CO2 při celosvětové výrobě elektřiny v nadcházejících letech nadále snižovat.

Evropa se však v loňském roce tomuto trendu vymykala. Průměrné množství emisí CO2 ve výrobě elektřiny se totiž meziročně zvýšilo. Jde ovšem o dočasný jev. IEA se očekává, že emise z výroby elektřiny v Evropě budou do roku 2025 klesat v průměru o přibližně 10 % ročně.

Každý jinak

Vývoj poptávky po elektřině se v roce 2022 v jednotlivých regionech značně lišil. Spotřeba elektřiny v Indii výrazně vzrostla, zatímco růst v Číně byl tlumenější v důsledku politiky „nulové tolerance“ covidu, která výrazně omezovala hospodářskou aktivitu. Spojené státy zaznamenaly silný nárůst poptávky, který byl způsoben hospodářskou aktivitou a vyšší spotřebou v domácnostech v prostředí teplejšího letního počasí a neobvykle chladné zimy.

V Evropské unii se poptávka snížila v důsledku neobvykle mírné zimy a poklesu spotřeby elektřiny v průmyslovém sektoru, který výrazně omezil výrobu kvůli vysokým cenám energie a přerušení dodávek způsobenému ruskou invazí na Ukrajinu. Pokles poptávky v EU o 3,5 % byl jejím druhým největším procentním poklesem od globální finanční krize v roce 2009, přičemž největší byl výjimečný pokles v důsledku pandemického šoku v roce 2020.

Nová zpráva IEA konstatuje, že poptávka po elektřině a její nabídka jsou celosvětově stále více závislé na počasí, přičemž extrémní regionální výkyvy budou problémem také do příštích let. Kromě sucha v Evropě se v Indii vyskytly vlny veder, které vedly k historicky nejvyšší špičce poptávky po elektřině v této zemi. Podobně byly vlnami veder a suchem zasaženy střední a východní oblasti Číny, což způsobilo prudký nárůst poptávky po klimatizaci při snížené výrobě vodní energie v provincii S‘-čchuan. Také Spojené státy americké zažily v prosinci silné zimní bouře, které způsobily masivní výpadky elektřiny.

Zpráva uvádí, že je třeba urychlit dekarbonizaci a zavádění čistých energetických technologií. Současně s tím, jak bude přechod na čistou energii nabírat na obrátkách, bude vliv povětrnostních jevů na poptávku po elektřině. A to jak v důsledku pokračující elektrifikace vytápění, tak nárůstu podílu na počasí závislých obnovitelných zdrojů ve výrobním mixu. V takovém světě bude zásadní zvýšit flexibilitu energetických systémů a zároveň zajistit bezpečnost dodávek a odolnost sítí.

Nové OZE v Evropě dohnaly zemní plyn a uhlí

Podle údajů sebraných think-tankem Ember v jeho „European Electricity Review 2023“ se v roce 2022 vyrobilo z větru a slunce rekordních 22 % evropské elektřiny. Tyto obnovitelné zdroje energie (OZE) tak poprvé předstihly ve výrobě elektřiny zdroje spalující zemní plyn a také uhlí. Podíl každého z těchto dvou tradičnějších zdrojů na trhu činil totiž zhruba jednu šestinu.

Ze studie, která byla nedávno zveřejněná, vyplývá, že obnovitelné zdroje stále více dominují na trhu s elektřinou v EU. Výroba elektřiny ze slunečního záření vzrostla v roce 2022 o rekordních 39 TWh, což představuje nárůst o 24 %.

Produkce elektřiny ze slunce vzrostla meziročně na 203 TWh. Celkem tak solární elektrárny vyprodukovaly 7,3 % veškeré elektřiny v EU. Největším producentem elektřiny ze slunečního záření bylo Německo 59 TWh, následované Španělskem s 33 TWh.

Z větru se potom v roce 2022 vygenerovalo 420 TWh elektřiny, čímž získal 15% podíl na výrobě elektřiny v EU. Největšími producenty větrné energie bylo opět Německo se 126 TWh, následované Španělskem s 62 TWh. Nadpoloviční podíl větrné energie v elektroenergetickém mixu mělo Dánsko, které vyrobilo 19 TWh větrné elektřiny, což odpovídá 55 % vyrobené elektřiny.

Na trhu s elektřinou se přitom projevilo několik protichůdných vlivů. V Evropě v důsledku rozsáhlých odstávek francouzských jaderných elektráren a pětisetletého sucha došlo ke znatelnému poklesu výroby elektřiny z jádra a vodních elektráren. Podíl elektřiny vyrobené z fosilních paliv se tak zvýšil o 3 %, aby se tento propad alespoň částečně vyrovnal. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v EU zvýšil o 1,5procentního bodu.

Zároveň ovšem pokračoval dlouhodobý trend poklesu vlivu tradičních zdrojů (v rámci Evropy, ve zbytku světa to neplatí). Ve srovnání s rokem 2015 uhlí v roce 2022 vyrobilo o 37 % méně elektřiny. V posledních čtyřech měsících navíc využívání uhlí kleslo. Zpráva tak nárůst z roku 2022 označuje jen za drobný hrbolek a „uhelnou renesanci“ neočekává.

Na druhou stranu, jak jsme se přesvědčili v minulém roce, vnější šoky (tedy ruská invaze na Ukrajinu) mohou trh velmi výrazně změnit a energetická bezpečnost budou do budoucna asi důležitější než dnes. A uhlí je stále v Evropě dostupné palivo, takže další, byť nejspíše jen krátkodobé výkyvy v jeho využívání nelze dopředu vyloučit.

Zpráva Emberu ovšem očekává, že v roce 2023 dojde k oživení výroby vodní energie, návratu francouzské jaderné energetiky a dalšímu zrychlení zavádění větrné a solární energie, což povede k „obrovskému poklesu“ spotřeby fosilních paliv.

V loňském roce tedy podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. Větrné a solární elektrárny v Česku vloni za prvních devět měsíců roku vyrobily přes 2,52 terawatthodiny elektřiny. Celkem bylo v Česku za stejné období vyrobeno více než 62,24 terawatthodiny, nejvíce z uhelných a jaderných elektráren.

Výroba z obnovitelných zdrojů v Česku v porovnání se zbytkem Evropy prakticky stagnuje. Za posledních pět let se objem elektřiny vyrobené ze solárních či větrných elektráren v tuzemsku podle Síkely zvýšil o 13,6 procenta. V celé EU pak nárůst činí téměř 88 procent.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata