04. 10. 2022
|
emovio.cz logo

Praha za dva roky snížila emise téměř o 9 procent. Předstihla tak ostatní metropole regionu

(Foto: Praha.eu – portál hlavního města Prahy)
(Foto: Praha.eu – portál hlavního města Prahy)

V Praze se během let 2019 až 2021 podařilo snížit podíl škodlivých látek v ovzduší o 8,48 procenta. V evropském srovnání se tak zařadila na deváté místo mezi metropole, ve kterých se kvalita vzduchu významně zlepšila. Překonala tak všechna hlavní města našich visegrádských partnerů – Bratislavu, Varšavu i Budapešť. V pražském případě jsou pozitivní změny zapříčiněny zejména četnými pro-klimatickými opatřeními magistrátu, ale také celkovým útlumem v době světové pandemie.

Žebříček evropských metropolí podle dosaženého snížení škodlivých látek typu oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého v ovzduší vypracovala společnost Uswitch, která vycházela z dat World Air Pollution a Eurostatu. Praha se mezi čtyřiadvaceti městy umístila na devátém místě mezi kyperskou Nikósií a nizozemským Amsterdamem. V českém hlavním městě byl v letech 2019 až 2021 zaznamenán pokles škodlivin o 8,48 %.

„Snížení znečištění v uplynulých letech je důkazem toho, že je pražská klimatická politika nastavena správně. K tomu v loňském roce přispělo i schválení Klimatického plánu do roku 2030, který dává všem snahám jasnou vizi a strategii. Momentálně pracujeme hlavně na budování Pražské sluneční elektrárny, která, doufejme, bude základem pro energetickou soběstačnost města i jeho obyvatel. Obecně jsme v této oblasti napřed, a to jak oproti dalším českým městům, tak našim zahraničním partnerům ze zemí V4,“ říká náměstek pražského primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Jeho slovům dává za pravdu i společnost Uswitch. Bratislava, Varšava i Budapešť se totiž v žebříčku umístily na zadnějších příčkách. Maďarské metropoli dokonce připadlo nelichotivé předposlední místo, což je zapříčiněno i faktem, že tam hladiny znečištění narůstaly i v průběhu roku 2020, který se napříč Evropou nesl v duchu průmyslového i společenského útlumu zapříčiněného pandemií covid-19. To v důsledku vedlo všeobecně spíše ke snižování znečištění, ne naopak.

Globální pandemie byla bezpochyby faktorem, který se na poklesu emisních srážek metropolí podepsal, nicméně Praha podniká kroky pro zlepšení ovzduší dlouhodobě. V minulosti šlo například o vyhlášku regulující využívání pevných paliv. Díky té se Praha stala prvním českým městem, ve kterém se kompletně přestalo využívat uhlí, brikety a koks. Učinila tak dva roky před tím, než ke stejnému kroku budou ve světle národní legislativy muset přistoupit i další tuzemské obce.

„Ukázalo se, že to byl správný krok. Rozhodně teď ale není čas usínat na vavřínech. Náš klimatický plán do roku 2030 má jasně definované příští kroky. V minulých letech se do pražských ulic například vydaly první elektrobusy. Další elektrifikace bude probíhat i letos. Její součástí bude mimo jiné i návrat trolejbusů po více než půl století,“ vyjmenovává náměstek primátora. Momentálně flotila sestává ze čtrnácti vozidel.

Kvalita ovzduší v České republice vypadá v posledních letech podle měření Českého hydrometeorologického ústavu příznivě. V posledních dvou letech se dokonce podařilo dosáhnout nejlepších výsledků za poslední dekádu. Opatření na úrovni obcí jsou podle ČHMÚ jedním z klíčových faktorů tohoto zlepšení.

Společnost Uswitch zhodnotila v rámci své studie kvalitu ovzduší v celkem čtyřiadvaceti evropských hlavních městech. Překvapivým vítězem se staly řecké Athény, což lze přičítat především koronavirovému útlumu. Poslední příčku naopak obsadil islandský Reykjavík, který ale tradičně patří mezi metropole s vůbec nejvyšší kvalitou ovzduší v Evropě.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata