V americkém New Yorku tamější zákonodárci schválili ekologické opatření, které má omezit těžbu energeticky náročných kryptoměn.

Zákon hovoří o tom, že těžba některých kryptoměn bude na dva roky omezena. Cílem tohoto kroku je, aby se zamezilo rozšiřování těžby pomocí energie z oblasti fosilních paliv, které jsou škodlivé vůči životnímu prostředí. Pokud bude schválen, dotkne se to všech kryptoměn, které jsou postaveny na metodě ověřování proof-of-work, včetně kryptoměn bitcoin či ethereum. Informovala o tom zpravodajská stanice CNBC.

Nyní je návrh zákona na guvernérce státu Hochulové, která jej může vetovat či schválit. Sama ale plánuje ještě zjistit, zda se současnému návrhu zákona daří vyvažovat ekologické i ekonomické zájmy.

Kolem zákona se ale strhla velká diskuze. Na jedné straně stojí zastánci virtuální měn, kteří argumentují tím, že dojde k omezení hospodářského rozvoje státu New York a těžaři by své technologie akorát přesunuly do jiných států, čímž by se nic nevyřešilo.

Ekologové ale návrh zákona hájí, neboť podle nich kryptoměny dlouhodobě ohrožují dlouhodobé klimatické cíle. Na druhé straně společnosti z oboru mohutně lobují a na svou stranu získali například starostu samotného New Yorku.

V nedávné době se na první strany mnoha světových médií dostala zpráva, že občané Salvadoru mohou nově všude platit kryptoměnou bitcoin. Tato středoamerická země je tak první, která kryptoměnu zavedla jako oficiální platilo, ačkoli většina populace nemá připojení internetu, bankovní účet ani kreditní kartu. Občané Salvadoru se tak k této novince stavějí značně rezervovaně. K problematickým aspektům této kryptoměny patří kromě jiného i značná energetická náročnost jejího provozu.

Podle Oldřicha Dědka, člena bankovní rady České národní banky, je právě tzv. těžba bitcoinů tím neproblematičtějším na této kryptoměně. „Například Gruzie má obrovský potenciál pro výrobu energie, ale kvůli těžařům bitcoinu se z čistého exportéra elektřiny stala čistým importérem. Jde o tak obrovské mrhání energií, že to musí jednou narazit na strop. Není možné, aby se bitcoin víc rozšířil, protože zeměkoule by tolik energie neměla,“ uvedl pro Český rozhlas tento člen bankovní rady České národní banky.

„Ano, je tam velká energetická náročnost, která ale bude do budoucna celkem významně klesat. Dnes je energie spotřebovávána na zapisování transakcí a na těžení nových bitcoinů, které dostávají za odměnu. Ty ale postupně klesají a bude zůstávat jen energie na zapisování kryptoměny,“ obhajuje udržitelnost bitcoinu hlavní ekonom investiční skupiny Natland  Petr Bartoň. Těžaři si podle něj navíc mohou pro těžbu bitcoinu vybírat lokality po celém světě, a tím pádem i energetické zdroje, které jsou v dané lokalitě k dispozici. Těžař tedy má možnost volby, a pokud uvažuje „udržitelně“, vybere si pro těžbu lokalitu energeticky zásobovanou z obnovitelných zdrojů.         

Lákavá hra

Jak to tedy vlastně je s energetickou náročností bitcoinu? Ta v posledních letech opravdu prudce vzrostla. New York Times vypočítaly, že v roce 2009 jste mohli vytěžit jeden bitcoin velmi snadno pomocí standardního kancelářského PC. Bitcoin jste měli během několika sekund a náklady na jeho zisk byly zanedbatelné. Dnes k tomu potřebujete místnost plnou specializovaných počítačů, každý v ceně tisíců dolarů. Spotřebujete při tom tolik elektřiny, kolik spotřebuje standardní americká domácnost za 9 let. Vyjádřeno v dolarech: zhruba 12 500 USD. Vzrostla však také hodnota samotného bitcoinu: ta dnes pohybuje kolem 50 000 USD, což je také důvod, proč je „hra“ o bitcoiny tak lákavá.  

Číselná srovnání jsou však znepokojující: Bitcoinové transakce probíhající na celém světě totiž spotřebovávají více elektřiny než některé státy. Tvorba bitcoinů a následné transakční pohyby v současné době spotřebují přibližně 91 terawatthodin elektřiny ročně, což je více, než kolik spotřebuje za rok třeba takové pětapůlmilionové Finsko, a více než sedmkrát tolik, kolik elektřiny spotřebují všechny globální operace Googlu. Provedeme-li historické srovnání, zjistíme, že množství elektřiny spotřebované na těžbu bitcoinů za posledních 5 let vzrostlo desetkrát.

Proč je vlastně bitcoin tak energeticky náročný? Vyplývá to z podstaty transakčního procesu. Řekněme, že si chcete něco koupit a zaplatit za to bitcoinem. První fáze koupě je rychlá a snadná: otevřete si bitcoinový účet, třeba u Coinbase, díky němuž můžete nakupovat bitcoiny za dolary. Tím získáte bitcoinovou digitální peněženku a můžete začít obchodovat. Obchodování je však založeno na tom, že každá transakce musí být ověřena v rámci bitcoinové sítě. Ta totiž zaručuje, že bitcoiny, které přijímáte, jsou skutečné. Tím se dostáváme k samotnému jádru celého bitcoinového účetnictví: k údržbě dnes již velmi rozsáhlé veřejné „účetní knihy“. Právě na ni se spotřebuje drtivá většina elektrické energie.

Celosvětové procentuální rozložení těžby bitcoinu (Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index)

Energie jako věrohodnost

Bitcoinoví těžaři po celém světě soutěží o to, kdo z nich bude moci ověřit danou transakci a zapsat ji do účetní knihy všech bitcoinových transakcí. S tímto vítězstvím je spojena odměna v podobě nově vytvořených bitcoinů. Tato hra se nazývá „těžba“. Můžete si ji představit třeba jako hru v kostky, avšak s tím rozdílem, že každý hráč má kostku s nespočetněkrát více stranami. Vítězem hry je ten, komu jako prvnímu padne určité předem definované číslo, například číslo nižší než 10. Vtip je v tom, že čím výkonnější počítač máte, tím více „hodů“ můžete za určitý časový interval provést.

Síť bitcoinů je ovšem navržena důmyslně a na nárůst počtu těžařů a jejich stále výkonnějších počítačů dokáže reagovat zvýšením obtížnosti hry, což znamená například to, že musíte hodit číslo menší než 4, nebo třeba zcela konkrétní číslo. Toto zvýšení obtížnosti však spirálovitě stimuluje další zvyšování výkonu počítačů a energetická náročnost těžby roste a roste. Dnes se proto těžaři často spojují do skupin, aby tak lépe zvládli velmi vysoké náklady na počáteční vybavení.

Ale vraťme se ke hře. Vítěz daného herního kola pak ověří „blok“ bitcoinových transakcí, za což je odměněn několika novými bitcoiny. Proč vůbec transakce doprovází takováto hra? Důvodem je to, že prosté zaznamenávání transakcí do účetní knihy by bylo příliš snadné. Jde tedy o to, zajistit, aby tak činily pouze „důvěryhodné“ počítače a byly eliminovány jakékoli nekalé úmysly. Pokud by totiž někdo chtěl jakýmkoli způsobem narušit legitimitu finančních převodů, musel by disponovat výpočetním výkonem, který je z technického i ekonomického hlediska zcela nerealizovatelný.

Energetická náročnost těžby bitcoinů vyjádřená v procentech spotřeby energie ve vybraných zemích

Bude někdy bitcoin zelenější?

Těžba dnes probíhá po celém světě a často právě tam, kde je dostatek levné energie. Po mnoho minulých let tak byla velká část těžby bitcoinů situována v Číně, avšak v poslední době tamní těžba oslabila. Vědci z univerzity v Cambridgi, kteří studovali geografické rozložení těžby bitcoinů, nedávno uvedli, že podíl Číny na globální těžbě klesl ze 75 procent na konci roku 2019 na 46 procent v dubnu letošního roku. Podíl USA na těžbě ve stejném období naopak vzrostl ze 4 na 16 procent.

Je tedy nějaká šance, že se těžba bitcoinů v dohledné době začne přiklánět k obnovitelným zdrojům energie? Odhady jsou různé, někteří odborníci však varují, že případný nárůst používání obnovitelné energie k tomuto účelu by mohl výrazně omezit možnosti jejího využití k účelům jiným, jež jsou obecně prospěšnější.

Snahy o reflexi současného znepokojivého stavu patrné jsou: jistá skupina těžařů například začala experimentovat s využíváním zbytkového zemního plynu, který se uvolňuje při těžbě fosilních paliv. Tato snaha je však zatím svým rozsahem zcela zanedbatelná a navíc ani příliš nekoresponduje s trendem udržitelnosti. V Číně se zase těžaři pokoušeli využívat vodní energii vznikající během období dešťů. V tomto případě sice šlo o čistý, ale dlouhodobě velmi nespolehlivý zdroj.

Zatím tedy platí, že při těžbě převažuje využívání fosilních zdrojů energie, i když existují samozřejmě lokální odlišnosti. Že by v dohledné době mělo dojít k výraznější změně co do energetických zdrojů i co do energetické náročnosti těžby, není příliš pravděpodobné. Bitcoin si již však – i přes vysokou míru volatility – vydobyl pevné místo ve světě financí a pravděpodobně zde s námi již zůstane. Nezbývá tedy než věřit, že budoucí změny principů těžby umožní její aktuálně jen stěží únosnou energetickou náročnost výrazně snížit.   

Írán zakázal na téměř čtyři měsíce energeticky náročnou těžbu kryptoměn, jako je Bitcoin, uvedl ve středu prezident Hasan Rúhání. Mnohá města čelá v zemi v současnoti nedostatku elektřiny a blackoutům. „Zákaz těžby kryptoměn platí s okamžitou platností do 22. září … Přibližně 85 % současné těžby v Íránu je bez licence,“ řekl Rúhání v televizním projevu na zasedání vlády 26. května.

Bitcoin a další kryptoměny vznikají procesem známým jako těžba, při němž výkonné počítače mezi sebou soutěží v řešení složitých matematických problémů. Tento proces samozřejmě vyžaduje elektřinu, ostatně stejně jako jakákoliv výpočetní aktivita.

Vzhledem k tomu, že se příští měsíc blíží prezidentské volby, Íránci výpadky elektřiny hojně kritizují. Vláda z výpadků elektřiny viní těžbu kryptoměn, sucho a prudce rostoucí poptávku po elektřině v létě.

Podle blockchainové analytické společnosti Elliptic se v Íránu těží přibližně 4,5 % všech bitcoinů, což mu umožňuje vydělat stovky milionů dolarů z kryptoměn, které lze využít ke zmírnění dopadu amerických sankcí.

Íránská ekonomika se potýká s vážnými obtížemi především od roku 2018, kdy bývalý prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody Teheránu se šesti mocnostmi z roku 2015 a znovu zavedl hospodářské sankce. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena a další světové mocnosti jednají s Íránem o oživení dohody.

Írán v posledních letech těžbu kryptoměn vítal. Země nabízela těžařům levnou energii a požadovala za to, aby těžaři prodávali své bitcoiny centrální bance. Teherán povoluje, aby se kryptoměny vytěžené v Íránu používaly k placení dovozu neembargovaného zboží.

Vyhlídka na levnou energii přilákala do Íránu velké množství těžařů, a to zejména z Číny (s Čínou má Írán poměrně čilý hospodářský styk). Na výrobu elektřiny pro těžaře je podle společnosti Elliptic zapotřebí přibližně 10 milionů barelů ropy ročně, což představuje 4 % celkového íránského vývozu ropy v roce 2020.

Load More