Velká Británie se před několika dny odhodlala ukončit svoji, dotační podporu na nákup nových elektromobilů. Naopak chce věnovat prostředky ve výši 300 milionů liber na rozvoj veřejné dobíjecí sítě. Její kapacita se tak má v dohledné době navýšit zhruba desetinásobně.

Vláda Velké Británie svůj záměr obhajovala na nedávné tiskové konferenci tím, že dotační podpora své původní cíle již splnila. Podle členů britské vlády již úspěšně došlo k nastartování elektromobilové revoluce, a i proto již tato státní subvence nebude v dalších letech příliš potřebná. Další veřejné cíle v oblasti elektromobility jsou podle nich momentálně nutnější. Informoval tom zahraniční portál Platts.

Data ukazují, že i díky dotačním podporám bylo v minulých letech ve Velké Británii pořízeno celkem půl milionu elektromobilů. „Britský projekt úspěšně vytvořil vyspělý trh pro nízkoemisní automobily. Pomohl totiž navýšit prodeje plně elektrických vozů z méně než jednoho tisíce v roce 2011 na téměř sto tisíc v prvních pěti měsících letošního roku,“ okomentovala situaci vláda Spojeného království s tím, že čistě bateriové elektromobily a hybridy tvořily zhruba polovinu všech nových prodaných vozů.

Podle dostupných údajů britské asociace Society of Motor Manufactures and Traders pomohla státní podpora na nákup nových elektromobilů ve Velké Británii hlavně ve snižování podílu nově prodaných vozů se spalovacími motory na celkových prodejích. V roce 2021 se tento podíl pohyboval okolo 58 procent, v prvních měsících letošního roku ale klesl už na necelých padesát procent. Za posledních několik let je tento trend stále více sestupný, což odborníci na oblast životního prostředí dlouhodobě vyzdvihovali.

Desetkrát tolik

V současné chvíli tak chce britská vláda přesunout dostupné veřejné finanční prostředky hlavně do oblasti podpory výstavby nových dobíjecích stanic. V ideálním případě by se jejich počet měl do roku 2030 až desetinásobně zvýšit. Do současné chvíle Velká Británie na výstavbu nových dobíjecích stanic vynaložila celkově 1,6 miliardy liber, což je ale podle expertů vzhledem k potřebám této ekonomiky do dalších let nedostatečné. Dodatečné veřejné prostředky ale mají potřeby britského obyvatelstva ve vztahu k rozsahu a kvalitě dobíjecí sítě pomoci naplnit.

Od přesunu finančních prostředků do oblasti podpory výstavby dobíjecích stanic si Velká Británie slibuje, že dojde ke snížení obav britských motoristů z krátkého dojezdu vozů na elektrický pohon. Cílem tohoto opatření tak je, aby přechod na bezemisní dopravu byl mnohem jednodušší, než v dnešní době.

Aby Velká Británie ještě více podpořila užívání elektromobilů na britských silnicích, prošel v této zemi během listopadu loňského roku zákon, který požaduje, aby v nově postavených budovách ve Velké Británii byla tato dobíjecí místa nainstalována povinně. I to podle expertů totiž pomůže snižovat možné obavy z pořizování elektromobilů ve Velké Británii.

Současná konzervativní vláda Velké Británie je třeba na poměry české pravice přímo „krajně ekologistická“. Premiér Johnson na podzim roku 2020 oznámil široké spektrum opatření, které mají v dlouhodobém pohledu přispět v boji s postupujícím globálním oteplováním. Ze Spojeného království se má v ideálním případě stát dominantní větrná velmoc a zhruba půl miliardy liber má v dohledné době jít i do produkce čistého vodíku.

Důraz se klade i na modernizaci dopravy, a to včetně autobusů a dalších vozidel hromadné dopravy. V tomto případě kromě se kromě boje proti změně klimatu argumentuje především škodami na veřejném zdraví v důsledku znečištění ovzduší.

Kdy bude konec „spalováků“?

Velká Británie také prosazuje ve svých plánech rychlejší přesun k bezemisním automobilům než třeba Evropská unie. Premiér Boris Johnson už na podzim roku 2020 oznámil, že nová vozidla se spalovacím motorem se nebudou na území Velké Británie prodávat v roce 2030.

Evropský parlament oproti tomu před pár týdny schválil návrh, který by měl zakázat prodej nových osobních aut se spalovacími motory až od roku 2035. Evropští zákonodárci si od něj slibují, že automobilky díky tomu přestanou tato auta vyrábět a zaměří se ve svých obchodních strategiích právě na elektromobily, což by mělo přinést pozitivní dopady hlavně na oblast životního prostředí a celkové změny klimatu.

Evropský parlament tak při svém nedávném hlasování nevyslyšel hlasy, které se přimlouvaly pro zmírnění některých opatření a došlo ke přijetí toho nejpřísnějšího návrhu. Experti ale namítají, že současná podoba navrhovaného opatření povede k tomu, že lidé budou prodlužovat životnost svých současných aut se spalovacími motory, což ale v praktické rovině znamená, že budou často užívat i velmi neekologické vozy.

Britský předseda vlády na podzim roku 2020 oznámil široké spektrum opatření, které mají v dlouhodobém pohledu přispět v boji s postupujícím globálním oteplováním. Ze Spojeného království se má v ideálním případě stát dominantní větrná velmoc a zhruba půl miliardy liber má v dohledné době jít i do produkce čistého vodíku.

Německo v blízké době možná pozmění svou dotační politiku v případě nákupu hybridů i elektromobilů. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck totiž oznámil plán na utlumení této podpory, což se automobilovému průmyslu nelíbí. Jeho zástupci tyto plány označili za ohrožení nástupu elektromobility. Proti Habeckovi se postavili i koaliční partneři.

Robert Habeck uvedl, že do konce letošního roku chce zastavit dotace na pořizování plug-in hybridů. Dále řekl, že chce postupně snižovat podporu i v případě elektromobilů, a to až na úplnou nulu. Zastavit dotace pro auta na elektrický pohon by Habeck chtěl do roku 2025. Informoval o tom portál wr.de.

Německá vládnoucí koalice ale zároveň požaduje, aby do roku 2030 bylo na území Německa v provozu až 15 milionů elektromobilů. Dosud jich je z celkového počtu 48,5 milionu automobilů ale jen 618 tisíc, což na požadované cíle nestačí.

Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu však navrhuje, aby se ze státní poklady financovala jen auta, která prokazatelně neohrožují německé klimatické cíle. V případě plug-on hybridů totiž mohou jejich majitelé jezdit prakticky neomezeně na spalovací motor.

Habeckův výrok se nelíbí ani koaličním partnerům, kteří stojí o zachování této podpory. Upozorňují i na to, že omezení podpory není vůbec součástí podepsané koaliční smlouvy.

Na konci letošního roku budou podnikatelé moci žádat o dotace z Národního plánu obnovy v úhrnné výši 990 milionů korun na nákup elektrických a vodíkových vozů. Dotace je určená pro pořízení osobních i nákladních aut, minibusů, motocyklů a čtyřkolek i e-cargo kol. Na webináři konaném 19. srpna to uvedli zástupci poradenské společnosti Naviga4.

Firmy mohou žádat o dotaci do výše 40 procent ceny vozidla. Cena elektromobilů na českém trhu v současnosti začíná na přibližně 450 tisíc korun. Jediný vodíkový vůz Toyota Mirai vyjde na 1,7 milionu.

V letošním prvním pololetí se v Česku prodalo 1262 elektromobilů, což je zhruba stejně jako loni. Na konci letošního června tak bylo v tuzemsku registrováno okolo 8 500 aut na čistě elektrický pohon.

Národní plán obnovy je podkladem pro čerpání peněz z Nástroje pro oživení a odolnost Evropské unie. ČR by z něj měla získat 180 miliard korun. Je rozdělený na šest hlavních oblastí, které z něj budou financovány. Jedná se o infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci, digitalizaci, vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace. Podpora je určena i na zdravotní prevenci.

Nezisková organizace Frank Bold Society získala údajně přístup k údajům o počtu přihlášených projektů do rekordního tzv. Modernizačního fondu. Ten by měl letech 2021-2030 přinést do ČR zhruba 200 miliard korun na pomoc transformace české energetiky. Do 1. února byla možnost podávat výzvy, které měly pomoci zmapovat, o které programy je jaký zájem.

Podle údajů, které nezisková organizace Frank Bold zveřejnila, ve výzvách projevilo zájem o dotace z programu více než 3000 subjektů, které přihlásily více než 9000 projektů. Celková hodnota přihlášených projektů vysoko přesáhla odhadovanou výši prostředků ve fondu: činila více než bilion korun. (Do Modernizačního fondu plynou prostředky z prodeje emisních povolenek, jejich výše tedy bude závislá na ceně povolenek na trhu. Výzvy se týkaly prvních tří z celkem osmi programů Modernizačního fondu. První tři programy směřují do jsou teplárenství, obnovitelných zdrojů a průmyslu.

Malí větší

Podle aktuálních informací bude v návazných ostrých výzvách k dispozici do července 7 mld. korun. Čtyři miliardy z této částky nabídne program č. 2 na Nové obnovitelné zdroje v energetice. To je největší část Modernizačního fondu (cca 38,7% celkového rozpočtu). MŽP již v minulosti rozhodlo, že de facto výrazně podpoří velké hráče na trhu a většina (60 %) prostředků z tohoto programu má připadnout stávajícím energetickým společnostem, které mají povinnost nakupovat emisní povolenky – tzv. „subjekty 10c“. Zbytek (40 %) má být určen pro všechny ostatní subjekty a menší či začínající hráče na energetickém trhu.

Ze zatím neveřejných informací, které SFŽP poskytl expertům Frank Bold, vyplývá, že stávající energetické firmy přihlásily mnohem méně projektů, než zbytek účastníků. Předregistrační výzvy pro obnovitelné zdroje se zúčastnilo 153 subjektů 10c, jiných subjektů bylo 2739.

Podniky „10c“ firmy přitom přihlásily přihlásily 688 projektů (v průměru 4,5 projektů na jednoho žadatele) s celkovými náklady 120 mld. Kč. Ostatní účastníci přitom předložili 7 575 projektů (v průměru 2,8 na žadatele) s celkovými náklady 621 mld. Kč. Pokud by rozhodnutí MŽP zůstalo ve stávající podobně, velké společnosti tak mají podstatně větší šanci se svými návrh uspět. Zbylí uchazeči mezi sebou svedou opravdu ostrý boj a na velkou část z nich se nedostane.

Střechy na prvním místě

Celkové náklady na realizaci všech přihlášených projektů dosáhly 1 035,5 mld. Kč, z čehož 221 mld. Kč tvoří projekty v teplárenství, 73 mld. Kč v průmyslu a 741,5 mld. Kč jsou projekty obnovitelných zdrojů. Největší zájem o projekty obnovitelných zdrojů byl ve Středočeském (1194) a Moravskoslezském (1082) kraji.

Podle analýzy údajů z fondu byla v programu č. 2 zdaleka největší poptávka po podpoře malých obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren do 1 MW výkonu, zejména na střechách a fasádách budov. Nejvíce projektů obnovitelných zdrojů bylo přihlášeno v kategorii do 1 MW instalovaného výkonu – celkem 5 391 projektů. Elektrárny nad 1 MW byly přihlášeny v 3 833 projektech. Mezi žádostmi o podporu obnovitelných zdrojů dominovaly fotovoltaické elektrárny. Nejvíce projektů počítalo s využitím střešních ploch a fasád (5 935), následovaly projekty pozemní fotovoltaiky (3 015) a také tzv. agrofovoltaiky (818).

Zhruba 43 % projektů obnovitelných zdrojů počítá s bateriovým úložištěm. Bylo podáno rovněž menší množství projektů zaměřených na větrné (256), malé vodní (177) a geotermální (38) elektrárny.

Modernizační fond je finanční nástroj Evropské unie, který má sloužit k transformaci energetiky a snížení emisí skleníkových plynů. Finanční prostředky v němpocházejí z prodeje emisních povolenek. Během let 2021-2030 bude v Modernizačním fondu v ČR k dispozici zhruba 200 miliard korun. Ty budou rozděleny mezi devět hlavních programů, mezi něž patří například obnovitelné zdroje, transformace teplárenství, energetická účinnost nebo komunitní energetika.

Load More