V letošním, jedenáctém ročníku soutěže o nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt ((Energy Performance Contracting) – EPC) zvítězilo město Břeclav. Druhé místo připadlo projektu České pošty a třetí příčku obsadila Nemocnice Na Homolce. Soutěž pro nejrůznější energetické projekty plánované na území České republiky organizuje Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Jako nejlépe připravený byl porotou vyhodnocen projekt zahrnující osm objektů v majetku města Břeclav. Odborná porota ve složení Vladimír Sochor (Národní rozvojová banka), Petr Holub (Budovy21), Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Jan Kozák (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ocenila komplexní řešení zahrnující využití obnovitelných zdrojů energie, vysokou rozpracovanost projektu a především jeho replikovatelnost v dalších městech a obcích ČR.

Město Břeclav se zabývá energetickým managementem již několik let a byla zde ustavena speciální pracovní skupina. „Kombinace EPC a OPŽP nám otevřela nové možnosti zejména s ohledem na rozpočet města. Překotný vývoj cen elektřiny a plynu dává této práci nový rozměr a jednoznačně ukazuje zvolenou cestu jako správnou. Během několika měsíců začne instalace fotovoltaických panelů, nové vzduchotechniky s rekuperací, LED osvětlení a řady dalších úsporných opatření,“ popsal konkrétní kroky vedoucí ekonomického odboru Martin Černý.

„Současná doba je velmi turbulentní, co se týká energií, nakládání a vůbec celkového hospodaření s nimi. Jsem velmi rád, že jsme se dali na cestu energetického managementu. S pomocí odborníků jsme dali dohromady projekt EPC, který zahrnuje zimní stadion, městský úřad a dvě největší školy u nás v Břeclavi, kdy za přispění dotace z OPŽP a vlastních finančních prostředků budeme moci učinit taková opatření, která povedou k význačným úsporám energií ve městě,“ přiblížil situaci Richard Zemánek, místostarosta města zodpovědný za energetický management v Břeclavi. „Na celém projektu významně spolupracovala také pracovní skupina pod vedením vedoucího ekonomického odboru Městského úřadu Břeclav Martina Černého. Významnou podporou je také člen týmu a ředitel městské společnosti TEREZA Radek Hrdina, který má zkušenosti se zaváděním EPC z Gumotexu,“ řekl místostarosta Zemánek. 

V nejvyšším poměru

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v přepravních uzlech České pošty v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. Jedná se o pilotní projekt pro státní podnik, který je s téměř 30 000 zaměstnanci čtvrtým největším zaměstnavatelem u nás. Je to dobrý příklad, jak lze i ve státním sektoru zvyšovat energetickou účinnost objektů, a tedy snižovat náklady na energie a uhlíkovou stopu. Ze všech přihlášených řešení má tento projekt nejvyšší poměr úspor k investicím.

„Rozhodli jsme se modernizovat zdroje tepla a související zařízení tepelného hospodářství, osvětlení a snížit spotřebu vody, jejíž cena vzrostla ze posledních dvacet let mnohonásobně. Vše je navrženo tak, aby se nám investice vrátila formou budoucích úspor energie, jejichž výši máme zaručenu ve smlouvě. Riziko za úspěch projektu tudíž ponese poskytovatel energetických služeb. Věřím, že se nám zvolený obchodní model na těchto dvou vybraných lokalitách osvědčí, a následně se stejným způsobem pustíme do dalších objektů,“ říká Stanislav Bock, energetický manažer České pošty.

Široké spektrum opatření

Třetí místo obsadil EPC projekt, který připravila Nemocnice Na Homolce. Předmětem je rozsáhlá revitalizace tří areálů za téměř 300 milionů korun s mimořádně širokým spektrem energeticky úsporných opatření v kombinaci se zateplením objektů. Část nákladů bude pokryta dotací z OPŽP. Jedná se už o několikátý projekt tohoto rozsahu ve zdravotnickém zařízení. Je to pochopitelné, protože v nemocnicích, ve školách či v administrativních budovách je potenciál úspor energií velký, a proto se zde metoda EPC skutečně vyplácí.

„K použití metody EPC jsme se rozhodli díky motivaci krytí způsobilých výdajů formou dotačního bonusu při OPŽP. Metodu EPC tedy aplikujeme bez finančního zapojení, ‚jen‘ jako garanci energetických úspor, potažmo energetického managementu. Zásadní přínos projektu, když opomenu realizaci beztak nutných obměn technologických celků v rámci dotací z OPŽP, spatřujeme především ve standardizaci a postupné profesionalizaci našeho přístupu v hospodaření s energiemi pod dlouhodobým dohledem profesionálů poskytovatele energetických služeb; sekundárně nemocnice sleduje cíl nabyté zkušenosti zhodnotit plánovanou certifikací systému energetického managementu dle normy ISO 50001,“ doplňuje Petr Šanda, vedoucí odboru provozu Nemocnice Na Homolce.

Progresivní Kladno

Čestné uznání si odnáší města Aš a Kladno. Posledně jmenované město je třináctým nejlidnatějším u nás, ale v oblasti zvyšování energetické účinnosti patří k těm nejprogresivnějším. Kromě aktivní účasti v projektu SPARCS, pomáhá i menším obcím v rámci projektu Sítí energetické účinnosti. Do soutěže O nejlepší připravovaný EPC projekt roku 2021 přihlásilo záměr energeticky úsporně modernizovat 23 městských budov za téměř 200 mil. korun.

Projekt, který vzniká v Aši, bude také skvělým příkladem pro menší města a potvrzením faktu, že i ona mohou významně ovlivnit svoji spotřebu energií a přispět k dekarbonizaci a lepší kvalitě ovzduší. Rozpočty menších měst jsou díky menším příjmům mnohem napjatější než velkých aglomerací a EPC je způsob, jak získat finance i na náročné investice do úsporných opatření. Kromě toho EPC je vždy připravováno s nejvyšší odborně garantovanou péčí, s garantovaným výsledkem a s energetickým následným managementem. Právě EPC tak obcím může pomoci s nedostatkem energetik.

EPC projekty jsou založeny na tom, že dodavatel zaplatí úsporná opatření (instalaci solárních panelů, zateplení nebo třeba výměnu oken) a jeho investice je postupně splácena z toho, co se opravdu uspoří. Funguje to tak, že vybraná firma navrhne opatření, která sníží energetickou náročnost na provoz a zároveň ta opatření provede a zaplatí. Vy platíte po určitou dobu stejnou částku, jakou jste platili dříve, ale váš provoz už je úspornější, takže část toho, co platíte, jde i na umoření dluhu za investici. Jakmile se zaplatí investice za úsporná opatření, platíte třeba už jen třetinu původních splátek, protože váš provoz je díky provedeným opatřením energeticky méně náročný.

Na rozdíl od jiných odvětví neexistuje zatím žádný oficiální standard pro vyjádření efektivity elektrických automobilů. Server Electrifying.com se to tedy snažil napravit. A výsledky jsou poměrně zajímavé.

Autorům pomohl speciálně vytvořený algoritmus, který zohledňuje mnohem větší počet faktorů, jak dobře umí elektromobily hospodařit s energií z baterií, než které se obvykle pro tyto potřeby využívají.  Výsledek poté tvůrci vyjádřili podobně jako u jiných elektrických spotřebičů, ale například i pneumatik, formou známých energetických štítků. Tedy se škálou od třídy A++ až po třídu E.

Přitom vycházeli ze skutečnosti, že zakládat hodnocení účinnosti elektromobilů jen na jejich spotřebě, tedy kolik kWh elektrické energie spotřebují za 100 km jízdy, není zcela přesné. V tomto směru totiž mají jasnou výhodu malé lehké elektromobily s malou baterií s nízkou kapacitou. To se ale plně odráží v menším jízdním dosahu, který se ale obvykle nebere v potaz při měření účinnosti. Nově vytvořený algoritmus tak vzal v úvahu mnohem větší počet faktorů. Součástí vzorce se tak stala rovněž účinnost přeměny elektrické energie na skutečně ujeté kilometry, rychlost nabíjení, existence tepelného čerpadla, výkon rekuperace, schopnost předehřívání a kvalita tepelného managementu akumulátorů. Do celkového hodnocení se ale promítly i reálné zkušenosti s testovanými elektromobily.

Celkem takto bylo prověřeno padesát elektromobilů, které jsou v prodeji v evropských zemích. A potvrdilo se, že ne vždy znamená, že čím menší auto, tím efektivnější. Jako nejlepší se ukázaly modely BMW i4 a Tesla Model 3, které by si jako jediné zasloužily energetický štítek A++.

O stupeň níže ve třídě A+ jsou novinky jako Mercedes-Benz EQS, Hyundai Ioniq 5, Kia EV6, Fiat 500e či Peugeot e-208. Ve třetí skupině (A) podle efektivity lze nalézt např. BMW iX3, Hyundai Konu Electric, Teslu Model S a X, ale i  Škodu Enyaq iV, sesterský Volkswagen ID.4. Mezi elektromobily s hodnocením B se objevily např. modely Audi e-tron GT, BMW iX či Nissan Leaf. Mezi „céčkové“ elektromobily se podle serveru Electrifying.com řadí např. Honda e, která tak potvrzuje, že menší auto nemusí nutně znamenat i efektivnější. Kromě něj jsou v této třídě rovněž třeba Jaguar I-Pace, Lexus UX 300e, Mazda MX-30 nebo Porsche Taycan. Nejhůře z přehledu vycházejí Audi e-tron a Mercedesy EQC a EQV. Níže uvádíme kompletní přehled prověřovaných elektromobilů podle efektivity.

Elektromobily kategorie A++

BMW i4

Tesla Model 3

Elektromobily kategorie A+

Citroën Ami

Citroën ë-C4

Fiat 500e

Hyundai Ioniq

Hyundai Ioniq 5

Hyundai Kona Electric

Kia EV6

Mercedes-Benz EQS

Mini E

Opel Corsa

Peugeot e-208

Renault Twizy

Seat Mii Electric

Tesla Model Y

Volkswagen ID.3

Elektromobily kategorie A

Audi Q4 e-tron

BMW iX3

DS3 Crossback E-Tense

Ford Mustang Mach-E

Kia e-Niro

Kia Soul

Opel Mokka

Peugeot e-2008

Renault Zoe

Smart EQ ForTwo

Škoda Enyaq iV

Tesla Model S

Tesla Model X

Volkswagen ID.4

Elektromobily kategorie B

Audi e-tron GT

BMW i3

BMW iX

Mercedes-Benz EQA

MG MG5 EV

MG ZS EV

Nissan Leaf

Polestar 2

Volvo XC40 Recharge

Elektromobily kategorie C

Citroën ë-Spacetourer

Honda e

Jaguar i-Pace

Lexus UX 300e

Mazda MX-30

Opel Vivaro-e

Porsche Taycan

Rimac Nevera

Elektromobily kategorie D

Audi e-tron

Mercedes-Benz EQC

Elektromobily kategorie E

Mercedes-Benz EQV

V Česku v loňském roce opět meziročně přibylo fotovoltaických řešení na střechách hal a v průmyslových areálech, zájem o energii ze slunce potvrzují i firmy na Slovensku. V souvislosti s výrazným růstem cen energií v loňském roce se potvrzuje, že alternativní zdroj energie může být pro podniky zdrojem významných úspor. Posilování tohoto trendu v následujících letech nahrává i modernizace distribučních soustav. Zvýšením jejich kapacity a zaváděním inteligentního řízení bude možné do sítě zapojovat více menších výrobců elektrické energie, než je tomu v současnosti.

Zájem firem o energii ze slunce potvrzují aktuální data Solární asociace. Podle nich v roce 2021 v Česku na střechách firem a komerčních objektů přibylo téměř 400 fotovoltaických instalací s celkovým výkonem 19,2 MWh. Ve srovnání s rokem 2020 se sice jednalo o sedmdesátiprocentní pokles v počtu instalací, Solární asociace jej ovšem vysvětluje složitou administrativou a zdlouhavou realizací projektů.

„Firmy se začínají o fotovoltaiku ke snížení nákladů provozu zajímat čím dál více. Fotovoltaika má výhodu, že si investor může spočítat předem, kolik ho bude elektřina z ní stát. Dá se tedy říct, že je třeba pro finanční ředitele velice výhodným nástrojem, jak naplánovat výdaje. V kombinaci s akumulací energie může kromě toho zabránit mikrovýpadkům a dalším nepříjemným jevům,“ popisuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. V důsledku skokového nárůstu cen elektřiny tak podle něj zažíváme boom střešních instalací.

Nárůst hlásí i Slovensko

Podobně jako v Česku se o fotovoltaická řešení zajímají i firmy na sousedním Slovensku. „Naši členové mají zájem o zavádění fotovoltaiky v rámci svých areálů, a to hlavně formou instalací na střechách průmyslových hal. Vícero našich členů už fotovoltaiku instalovanou má. Současné ceny elektřiny jen potvrdily správnost rozhodnutí z minulosti,“ uvádí Tibor Gregor, výkonný ředitel sdružení Klub 500, který sdružuje slovenské podniky s více než pěti sty zaměstnanci.

Výraznější zapojení výroby energie z obnovitelných zdrojů v rámci firemních areálů by měly v dalších letech podpořit národní plány obnovy, které se jak v Česku, tak i na Slovensku soustředí právě i na podporu fotovoltaiky. K vyšší penetraci OZE pak přispěje také modernizace samotných distribučních soustav.

„Modernizace distribučních soustav na takzvané Smart Grids je pro větší zapojení decentralizovaných zdrojů energie – mezi něž se fotovoltaická řešení v rámci podniků řadí – nezbytná. Česko a Slovensko sice historicky mají ve srovnání s mnoha jinými evropskými zeměmi poměrně robustní síť a provozovatelé soustav se na větší decentralizaci v posledních letech připravovali, i tak před námi stále stojí výzva zajištění stabilní a bezpečné distribuční sítě i do budoucnosti,“ vysvětluje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů EG.D.

Modernizované distribuční soustavy budou mít v prvé řadě větší kapacitu, díky níž budou schopny pojmout velké množství menších producentů elektrické energie. Vedle navýšení kapacity budou stěžejní roli hrát moderní technologie. Půjde především o modernizaci dispečerských řídicích a automatizačních systémů, které umožní komunikaci prvků v síti v reálném čase, jejich monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie v rámci celé soustavy. Díky tomu bude možné nejen připojovat nové zdroje, ale i další nové sektory a technologie, kam patří například energetická společenství či elektromobilita.

Úspory mohou být značné

Nejčastějším důvodem pro pořízení fotovoltaického řešení jsou pro firmy úspory na provozních nákladech. Ty se mohou podle velikosti řešení pohybovat i v desítkách procent. Příkladem je brněnská společnost TopGis, která se specializuje na letecké snímkování a mapové aplikace pro města a obce. Firma sídlí v moderní budově Inovačního centra Svatopetrská a má na střeše a jižní fasádě celkem 257 fotovoltaických panelů osazených na ploše 425 m2. Celkové předpokládané množství energie, kterou fotovoltaika na domě za rok vyrobí, je 76 MWh.

„Elektrickou energii vyrobenou ze slunce spotřebuje na svůj provoz budova, přičemž během slunečních dnů dokonce fotovoltaika na budově o celkové podlahové ploše 6 500 metrů čtverečních vyrobí více energie, než sama spotřebuje. Přebytečnou energii pak využijí další budovy v areálu nebo nabíječky pro elektroauta,“ popisuje technický správce areálu Vlastimil Rieger. Celková roční úspora na energiích dosahuje 25 procent. V budově jsou přitom 24 hodin denně v provozu tepelná čerpadla a servery, které TopGis potřebuje pro uchování obrovského množství mapových dat a jejich publikaci stovkám klientů po celé České republice.

Energii ze slunce vyrábí i slovenská společnost Duslo, která působí v chemickém průmyslu. Současné řešení, které podnik využívá, je koncipované jako ostrovní systém s instalovaným výkonem 0,985 MWh. Všechna vyrobená energie je v současnosti vykupována, firma již ale zvažuje další solární řešení. „Provoz fotovoltaické elektrárny pro nás představuje významné zkušenosti z pohledu zvažované realizace nové FVE, která by byla připojená už do naší místní distribuční sítě,“ říká Marek Kurňava, ředitel Úseku energetiky společnosti Duslo. Nové fotovoltaické řešení by podle něj mělo několikanásobně vyšší výkon. Jeho výstavba je součástí projektu, jehož cílem je výroba zeleného vodíku elektrolýzou s využitím elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

V Česku by měla začít nová síť na zvyšování energetické účinnosti. Jde o systém, který v Německu funguje už několik let, v Česku se zatím ovšem nepoužívá.

Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB ČVUT) a Center for Excellence for Cogeneration Technologies se sídlem v bavorském Ambergu, působícím při Ostbayerische Technische Hochschule Amberg-Weiden (OTH-AW), právě zahajují projekt, v jehož rámci budou nabízet obcím, městům a městským částem bezplatné zapojení do první české sítě energetické účinnosti. Cílem tohoto projektu je vzájemné předávání a sdílení odborných rad a zkušeností, díky nimž bude možné rozvíjet projekty v oblasti úspor energie, využívat již ověřených technologických inovací a obnovitelných zdrojů.

Projekt s názvem Energy Efficiency Network (EEN), tedy Síť energetické účinnosti, je financovaný z programu Europäische Klimaschutzinitiative (EUKI) a v Česku by měl být zaváděn podle vzoru z Německa, kde tyto sítě úspěšně fungují již několik let. V České republice by tak měla vzniknout síť či více sítí subjektů intenzivně spolupracujících v oblasti zvyšování energetické účinnosti. Tyto subjekty budou sdílet informace i zkušenosti a podporovat vznik dalších projektů zaměřených na inovace, úspory a využití obnovitelných zdrojů energie.

Made in Germany

Energy Efficiency Network je původní německý koncept sdružující průmyslové firmy, zástupce měst i obcí a poskytovatele energetických služeb. Jednotliví účastníci různými způsoby přispívají k chodu své sítě a díky členství získávají služby energetických poradců, kteří navrhují a připravují projekty úspor energie a opatře ní pro navýšení energetické účinnosti, nejlépe pak s využitím aktuálně poskytovaných dotací.

V Německu je tento koncept již dobře zaveden a přináší viditelné výsledky. Po celém Německu v roce 2020 působilo téměř 300 takovýchto sítí, v jejichž rámci se rozběhlo násobně více projektů energetických úspor. Díky doposud provedeným úsporným opatřením se například podařilo snížit emise CO2 o více než pět milionů tun.

Do aktivit první, demonstrační sítě energetické účinnosti v České republice by se mělo zapojit 6 až 10 subjektů. Klíčové přitom bude vhodným způsobem přenést německý koncept do českého formátu – prokázat funkčnost těchto sítí v českém prostředí a jejich přínos oproti individuálnímu řešení projektů energetických úspor. Na konci tohoto pilotního projektu by měly být dosažené výsledky prezentovány veřejnosti a nabídnuty dalším potenciálním zájemcům.

Plus pro Kladno

„Vstupní kapitál“ je slibný, vždyť Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se zaměřuje právě na výzkum s vysokým aplikačním potenciálem a má již zkušenosti z jiných zajímavých projektů. Aktuálně například představilo předběžnou studii proveditelnosti energeticky „plusové“ čtvrti v Kladně. Projekt by měl běžet dva a tři čtvrtě roku a v další fázi bude probíhat podrobnější příprava vybrané varianty.

Byly navrženy dvě hlavní alternativy, které se vzájemně doplňují: „PED 1 s jádrem kolem Zimního stadionu“ s využitím odpadního tepla a „PED 2 s jádrem v objektech aquaparku“ s plynovou kogenerací a možností využití pro služby flexibility.

„Pokud se Kladnu podaří splnit byť i jen část navržených opatření, půjde v ČR o průlomový projekt. Moc bychom si přáli, aby se tato ambice naplnila právě tady na Kladně, které je spolu s Prahou naším největším a nejbližším sousedem a spolupracovníkem. Díky velmi dobré schopnosti kladenského projektového managementu získávat zajímavé dotační podpůrné finance projektu stále více věříme,“ komentuje Michal Kuzmič, koordinátor SPARCS za ČVUT UCEEB. „Již teď máme předběžně vytipované lokality pro další plusové čtvrti po celém městě,“ dodává.

Na přípravě předběžné studie proveditelnosti energeticky plusové čtvrti (Positive Energy District – PED) v Kladně se v rámci projektu SPARCS podílely týmy Energetické systémy budov, Fotovoltaické systémy, Laboratoř udržitelné výstavby a Participativní plánování a design ČVUT UCEEB.

Projekt SPARCS získal finanční podporu z programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizon 2020.

Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI)
Evropská iniciativa na ochranu klimatu (EUKI) financuje z pověření Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti (BMU) projekty na ochranu klimatu v celé Evropské unii. Většina projektů EUKI funguje na přeshraniční úrovni, a to jak celostátní, tak i regionální nebo místní. Geograficky je hlavní pozornost věnována střední, východní, jihovýchodní a jižní Evropě. V rámci ideové soutěže se o podporu ucházejí konsorcia nevládních organizací, orgány veřejné správy, neziskové společnosti, stejně jako vědecké a vzdělávací instituce. Projektové záměry pomáhají s realizací a/nebo s dalším rozvojem národních strategií a politik. 
V podobě programu EUKI Academy podporuje Evropská iniciativa na ochranu klimatu, vedle financování projektů, rovněž budování sítí a rozšiřování rozsahu vědomostí a kompetencí. Prostřednictvím webových seminářů nebo akcí s osobní účastí si účastníci z projektů prohlubují vzdělání například v oblastech řízení projektů nebo styku s veřejností. Vrcholnou událostí aktivní komunity EUKI je networking konference, každoročně konaná v Berlíně.

Pražská energetika (PRE) je aktuálně poslední z řady firem, které podepsaly s Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) dohodu o úsporách energie. PRE se v dohodě mimo jiné zavazuje k tomu, že o tom, co v oblasti energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti dělá či dělat plánuje, bude informovat veřejnost. Efektivitu těchto aktivit chce firma také vyhodnocovat, tedy chce průběžně reportovat o tom, jakých úspor v konečné spotřebě energie dosáhla.

„Věnujeme se řadě ekologických aktivit, podporujeme výrobu a prodej zelené elektřiny, značka PREekoproud  získává stále více zákazníků. Podporujeme projekty energetických komunit a pracujeme na rozšíření portfolia vlastních výrobních kapacit obnovitelných zdrojů jak za podpory evropských dotací, tak také čistě na komerčním základě,“ uvádí příklady ekologického úsilí PRE předseda jejího představenstva Pavel Elis.

Česká republika by měla na základě evropské směrnice 2012/27 o energetické účinnosti v letech 2021 až 2030 každoročně snižovat emise skleníkových plynů o 0,8 % z konečné spotřeby energie. MPO proto již loni ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Českým plynárenským svazem a Českým sdružením regulovaných elektroenergetických společností připravilo Strategické prohlášení v oblasti dosahování energetické efektivity – vzorovou podobu dobrovolné dohody o úsporách energie. Tuto dohodu mohou podepsat soukromé i veřejné subjekty.

„Dohody je možné uzavírat ihned. Stačí se seznámit se vzorovou podobou na webu MPO a obrátit se na nás s představou, v jaké podobě by ji společnost chtěla uzavřít. Po shodě nad konkrétním zněním může být uzavřena takřka obratem,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku René Neděla.

Dohodu již podepsalo několik dalších velkých energetických společností, konkrétně ČEZ, E.On, E.GD, Innogy a GasNet. Jako první tento závazek přijal již loni v červenci železniční nákladní přepravce ČD Cargo.

ČD Cargo postupně obměňuje vozový park, aby mohl poskytovat výrazně energeticky účinnější dopravu. Místo vozidel se ztrátovou odporovou regulací proto pořizuje nové lokomotivy s polovodičovou bezztrátovou regulací výkonu, které umožňují využívat i rekuperační brzdění a odebírat pouze činné složky proudu. Firma také modernizuje motorové lokomotivy, zlepšuje technické i environmentální parametry. Připravuje se rovněž na využití dvouzdrojových hybridních lokomotiv, které v budoucnu umožní plně bezemisní provoz. Prostřednictvím měření a hodnocení trakční spotřeby každého jednotlivého vlaku se ČD Cargo snaží motivovat strojvedoucí k energeticky úsporné jízdě. Postupná obměna vozidlového parku se přirozeně týká i nákladních vozů – ČD Cargo již pořizuje pouze vozy s nižšími jízdními odpory a menší hlučností.

Vítězem jubilejního, desátého ročníku soutěže o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt, kterou vyhlašuje Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), se stal Středočeský kraj. Druhé místo připadlo Okresnímu soudu Plzeň město a třetí příčku obsadila Městská část Praha 7. Čestné uznání bylo uděleno projektům, které realizují Český statistický úřad v Praze a město Chabařovice v Ústeckém kraji.

Nejlépe připraveným energeticky úsporným projektem řešeným metodou energetických služeb se zárukou úspor (EPC) v roce 2020 byl vyhodnocen projekt pro hlavní budovu Krajského úřadu Středočeského kraje. Odborná porota, kterou tvořili Vladimír Sochor (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Petr Holub (Šance pro budovy) a Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky), ocenila technicky komplexní řešení, a především skvělý poměr investice a úspor.

„Potenciál energetických úspor v budovách státního sektoru je obecně velmi vysoký. Komplexní technologickou a stavební revitalizací budov dosáhneme snížení jejich energetické náročnosti, a tím i úspory provozních nákladů státu. Přispíváme tak k plnění environmentálních cílů, ke kterým se Česká republika zavázala,“ vysvětluje předseda APES Miroslav Marada.

Energeticky úsporný projekt pro krajský úřad je prvním ze tří pilotních projektů EPC spolufinancovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), které tento největší kraj v ČR nyní připravuje k realizaci. Po nich by měly následovat desítky dalších, na kterých pracuje pět vysoutěžených odborných poradenských týmů. Příprava těchto projektů je podporována z programu ELENA Evropské investiční banky.

„Krajský úřad se nachází na pražském Smíchově, kde je kvůli hustotě dopravy často špatná kvalita ovzduší. Při modernizaci jsme proto kladli velký důraz na ekologii. Nový plynový kotel bude splňovat nízkoemisní limity. Podle hesla, nejekologičtější energie je ta, která se nespotřebuje, zateplíme půdní prostory a vyměníme část osvětlení za úsporná LED svítidla. Celková úspora emisí CO2 by se díky tomu měla pohybovat kolem 245 tun ročně, což je snížení stávající úrovně o 24 %,“ vysvětluje Petr Barák, vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů Středočeského kraje.

Jde to i v památkově chráněném objektu

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v budově Okresního soudu v Plzni. Jedná se o historicky druhý projekt pro organizační složky státu, kde je kombinována metoda EPC s dotací z OPŽP, navíc v památkově chráněném objektu. Vzhledem k závazku českého státu ohledně každoroční renovace 3 % celkové podlahové plochy objektů vládních institucí, které nesplňují požadavky na energetickou náročnost, a těch je kolem 600, se v případě plzeňského soudu jedná o vzorový příklad řešení: investice do snížení energetické náročnosti se zaplatí z dotací a budoucích úspor energie a využití metody EPC současně zajistí prokazatelné úspory a přesný obraz energetické účinnosti objektu.

Okresní soud do modernizace energetického systému hodlá investovat 9 milionů Kč, přičemž budoucí úspory by měly dosáhnout u tepla 27 % a u elektrické energie 18 %. „Investovat budeme především do obnovy či rekonstrukce vytápění, větrání a chlazení budovy, významné úspory energie však očekáváme i díky modernizaci osvětlení a realizaci úsporných opatření v oblasti spotřeby vody, jejíž cena se za poslední dvě desetiletí zvedla na trojnásobek,“ říká Josef Berka, správce budovy.

Pouze elektřina se zárukou původu

Třetí místo v soutěži obsadil EPC projekt ve 12 objektech, které jsou v majetku MČ Praha 7. Modernizace se dotkne tří pečovatelských center, sedmi základních škol a jedné mateřské. Sledován bude také provoz a spotřeba budovy radnice. V rámci projektu budou kompletně rekonstruovány tři plynové kotelny, nasazen chytrý systém regulace vytápění, vyměněno osvětlení, instalovány budou i spořiče vody. Na základě zpracované analýzy lze očekávat investiční náklady více než 17 milionů Kč. Projekt je plánován na 12 let a jeho poskytovatel bude smluvně ručit za dosažení roční úspory energie v hodnotě téměř dvou milionů Kč. Pokud by dosažená úspora byla nižší, rozdíl by musel doplatit.

„Téma energeticky úsporných a dlouhodobě udržitelných řešení vnímáme v Praze 7 jako zásadní, i proto od roku 2019 odebíráme elektřinu se zárukami původu. Projekt EPC jednoznačně zapadá do naší koncepce v oblasti energetického managementu a navazuje na předchozí analýzu podpořenou z dotace Ministerstva průmyslu a obchodu. Od projektu si slibujeme realizaci efektivních energeticky úsporných opatření a zvýšení komfortu užívání jednotlivých budov. Výhodou pro nás je i získání stálého partnera pro konzultace v oblasti energetických úspor po celou dobu projektu,“ přibližuje Kamil Vavřinec Mareš, místostarosta MČ Praha 7.

Čestné uznání v soutěži o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt v roce 2020 si odneslo město Chabařovice a Český statistický úřad. Posledně jmenovaný projekt se s investicí do modernizace za 150 milionů korun patří k těm opravdu velkým. Projekt klade značný důraz na využití obnovitelných zdrojů energie, konkrétně fotovoltaiky. Město Chabařovice je příkladem, že šetřit náklady na energie mohou i menší města.

Realizováno již přes 260 projektů

V předešlém ročníku této soutěže si první místo odneslo ČVUT, druhé připadlo Ústeckému kraji a třetí příčku obsadila Městská část Praha 14. Čestné uznání si odnesla Vězeňská služba České republiky za energetickou modernizaci v pěti vězeních po celé ČR.

Energetické služby se zárukou úspor (z angl. Energy Performance Contracting – EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a případně i zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo podle předem stanoveného modelu, hradí poskytovatel rozdíl. EPC projekty mají návratnost 6 až 10 let.

Metoda EPC je v České republice používána již od roku 1994. Během této doby bylo realizováno více než 260 projektů za celkem 4,9 miliardy korun, které zákazníkům pomohly uspořit k dnešnímu dni 4,3 miliardy korun. Roční souhrn uspořených nákladů na energie ve všech aktivních projektech v ČR činil v roce 2020 téměř 400 milionů korun a meziročně vzrostl o 16 %. K minulým projektům, které vzbudily největší ohlas, patří například úsporné řešení v ČVUT, Kongresovém centru Praha, Státní opeře či v Ústavu péče o matku a dítě v Podolí.

Load More