V letošním, jedenáctém ročníku soutěže o nejlepší připravovaný energeticky úsporný projekt ((Energy Performance Contracting) – EPC) zvítězilo město Břeclav. Druhé místo připadlo projektu České pošty a třetí příčku obsadila Nemocnice Na Homolce. Soutěž pro nejrůznější energetické projekty plánované na území České republiky organizuje Asociace poskytovatelů energetických služeb.

Jako nejlépe připravený byl porotou vyhodnocen projekt zahrnující osm objektů v majetku města Břeclav. Odborná porota ve složení Vladimír Sochor (Národní rozvojová banka), Petr Holub (Budovy21), Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Jan Kozák (Ministerstvo průmyslu a obchodu) ocenila komplexní řešení zahrnující využití obnovitelných zdrojů energie, vysokou rozpracovanost projektu a především jeho replikovatelnost v dalších městech a obcích ČR.

Město Břeclav se zabývá energetickým managementem již několik let a byla zde ustavena speciální pracovní skupina. „Kombinace EPC a OPŽP nám otevřela nové možnosti zejména s ohledem na rozpočet města. Překotný vývoj cen elektřiny a plynu dává této práci nový rozměr a jednoznačně ukazuje zvolenou cestu jako správnou. Během několika měsíců začne instalace fotovoltaických panelů, nové vzduchotechniky s rekuperací, LED osvětlení a řady dalších úsporných opatření,“ popsal konkrétní kroky vedoucí ekonomického odboru Martin Černý.

„Současná doba je velmi turbulentní, co se týká energií, nakládání a vůbec celkového hospodaření s nimi. Jsem velmi rád, že jsme se dali na cestu energetického managementu. S pomocí odborníků jsme dali dohromady projekt EPC, který zahrnuje zimní stadion, městský úřad a dvě největší školy u nás v Břeclavi, kdy za přispění dotace z OPŽP a vlastních finančních prostředků budeme moci učinit taková opatření, která povedou k význačným úsporám energií ve městě,“ přiblížil situaci Richard Zemánek, místostarosta města zodpovědný za energetický management v Břeclavi. „Na celém projektu významně spolupracovala také pracovní skupina pod vedením vedoucího ekonomického odboru Městského úřadu Břeclav Martina Černého. Významnou podporou je také člen týmu a ředitel městské společnosti TEREZA Radek Hrdina, který má zkušenosti se zaváděním EPC z Gumotexu,“ řekl místostarosta Zemánek. 

V nejvyšším poměru

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v přepravních uzlech České pošty v Ústí nad Labem a v Českých Budějovicích. Jedná se o pilotní projekt pro státní podnik, který je s téměř 30 000 zaměstnanci čtvrtým největším zaměstnavatelem u nás. Je to dobrý příklad, jak lze i ve státním sektoru zvyšovat energetickou účinnost objektů, a tedy snižovat náklady na energie a uhlíkovou stopu. Ze všech přihlášených řešení má tento projekt nejvyšší poměr úspor k investicím.

„Rozhodli jsme se modernizovat zdroje tepla a související zařízení tepelného hospodářství, osvětlení a snížit spotřebu vody, jejíž cena vzrostla ze posledních dvacet let mnohonásobně. Vše je navrženo tak, aby se nám investice vrátila formou budoucích úspor energie, jejichž výši máme zaručenu ve smlouvě. Riziko za úspěch projektu tudíž ponese poskytovatel energetických služeb. Věřím, že se nám zvolený obchodní model na těchto dvou vybraných lokalitách osvědčí, a následně se stejným způsobem pustíme do dalších objektů,“ říká Stanislav Bock, energetický manažer České pošty.

Široké spektrum opatření

Třetí místo obsadil EPC projekt, který připravila Nemocnice Na Homolce. Předmětem je rozsáhlá revitalizace tří areálů za téměř 300 milionů korun s mimořádně širokým spektrem energeticky úsporných opatření v kombinaci se zateplením objektů. Část nákladů bude pokryta dotací z OPŽP. Jedná se už o několikátý projekt tohoto rozsahu ve zdravotnickém zařízení. Je to pochopitelné, protože v nemocnicích, ve školách či v administrativních budovách je potenciál úspor energií velký, a proto se zde metoda EPC skutečně vyplácí.

„K použití metody EPC jsme se rozhodli díky motivaci krytí způsobilých výdajů formou dotačního bonusu při OPŽP. Metodu EPC tedy aplikujeme bez finančního zapojení, ‚jen‘ jako garanci energetických úspor, potažmo energetického managementu. Zásadní přínos projektu, když opomenu realizaci beztak nutných obměn technologických celků v rámci dotací z OPŽP, spatřujeme především ve standardizaci a postupné profesionalizaci našeho přístupu v hospodaření s energiemi pod dlouhodobým dohledem profesionálů poskytovatele energetických služeb; sekundárně nemocnice sleduje cíl nabyté zkušenosti zhodnotit plánovanou certifikací systému energetického managementu dle normy ISO 50001,“ doplňuje Petr Šanda, vedoucí odboru provozu Nemocnice Na Homolce.

Progresivní Kladno

Čestné uznání si odnáší města Aš a Kladno. Posledně jmenované město je třináctým nejlidnatějším u nás, ale v oblasti zvyšování energetické účinnosti patří k těm nejprogresivnějším. Kromě aktivní účasti v projektu SPARCS, pomáhá i menším obcím v rámci projektu Sítí energetické účinnosti. Do soutěže O nejlepší připravovaný EPC projekt roku 2021 přihlásilo záměr energeticky úsporně modernizovat 23 městských budov za téměř 200 mil. korun.

Projekt, který vzniká v Aši, bude také skvělým příkladem pro menší města a potvrzením faktu, že i ona mohou významně ovlivnit svoji spotřebu energií a přispět k dekarbonizaci a lepší kvalitě ovzduší. Rozpočty menších měst jsou díky menším příjmům mnohem napjatější než velkých aglomerací a EPC je způsob, jak získat finance i na náročné investice do úsporných opatření. Kromě toho EPC je vždy připravováno s nejvyšší odborně garantovanou péčí, s garantovaným výsledkem a s energetickým následným managementem. Právě EPC tak obcím může pomoci s nedostatkem energetik.

EPC projekty jsou založeny na tom, že dodavatel zaplatí úsporná opatření (instalaci solárních panelů, zateplení nebo třeba výměnu oken) a jeho investice je postupně splácena z toho, co se opravdu uspoří. Funguje to tak, že vybraná firma navrhne opatření, která sníží energetickou náročnost na provoz a zároveň ta opatření provede a zaplatí. Vy platíte po určitou dobu stejnou částku, jakou jste platili dříve, ale váš provoz už je úspornější, takže část toho, co platíte, jde i na umoření dluhu za investici. Jakmile se zaplatí investice za úsporná opatření, platíte třeba už jen třetinu původních splátek, protože váš provoz je díky provedeným opatřením energeticky méně náročný.

Vítězem jubilejního, desátého ročníku soutěže o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt, kterou vyhlašuje Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES), se stal Středočeský kraj. Druhé místo připadlo Okresnímu soudu Plzeň město a třetí příčku obsadila Městská část Praha 7. Čestné uznání bylo uděleno projektům, které realizují Český statistický úřad v Praze a město Chabařovice v Ústeckém kraji.

Nejlépe připraveným energeticky úsporným projektem řešeným metodou energetických služeb se zárukou úspor (EPC) v roce 2020 byl vyhodnocen projekt pro hlavní budovu Krajského úřadu Středočeského kraje. Odborná porota, kterou tvořili Vladimír Sochor (Ministerstvo průmyslu a obchodu), Petr Holub (Šance pro budovy) a Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky), ocenila technicky komplexní řešení, a především skvělý poměr investice a úspor.

„Potenciál energetických úspor v budovách státního sektoru je obecně velmi vysoký. Komplexní technologickou a stavební revitalizací budov dosáhneme snížení jejich energetické náročnosti, a tím i úspory provozních nákladů státu. Přispíváme tak k plnění environmentálních cílů, ke kterým se Česká republika zavázala,“ vysvětluje předseda APES Miroslav Marada.

Energeticky úsporný projekt pro krajský úřad je prvním ze tří pilotních projektů EPC spolufinancovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), které tento největší kraj v ČR nyní připravuje k realizaci. Po nich by měly následovat desítky dalších, na kterých pracuje pět vysoutěžených odborných poradenských týmů. Příprava těchto projektů je podporována z programu ELENA Evropské investiční banky.

„Krajský úřad se nachází na pražském Smíchově, kde je kvůli hustotě dopravy často špatná kvalita ovzduší. Při modernizaci jsme proto kladli velký důraz na ekologii. Nový plynový kotel bude splňovat nízkoemisní limity. Podle hesla, nejekologičtější energie je ta, která se nespotřebuje, zateplíme půdní prostory a vyměníme část osvětlení za úsporná LED svítidla. Celková úspora emisí CO2 by se díky tomu měla pohybovat kolem 245 tun ročně, což je snížení stávající úrovně o 24 %,“ vysvětluje Petr Barák, vedoucí oddělení přípravy a realizace projektů Středočeského kraje.

Jde to i v památkově chráněném objektu

Jako druhý nejlepší připravovaný EPC projekt loňského roku byl vybrán energeticky úsporný projekt v budově Okresního soudu v Plzni. Jedná se o historicky druhý projekt pro organizační složky státu, kde je kombinována metoda EPC s dotací z OPŽP, navíc v památkově chráněném objektu. Vzhledem k závazku českého státu ohledně každoroční renovace 3 % celkové podlahové plochy objektů vládních institucí, které nesplňují požadavky na energetickou náročnost, a těch je kolem 600, se v případě plzeňského soudu jedná o vzorový příklad řešení: investice do snížení energetické náročnosti se zaplatí z dotací a budoucích úspor energie a využití metody EPC současně zajistí prokazatelné úspory a přesný obraz energetické účinnosti objektu.

Okresní soud do modernizace energetického systému hodlá investovat 9 milionů Kč, přičemž budoucí úspory by měly dosáhnout u tepla 27 % a u elektrické energie 18 %. „Investovat budeme především do obnovy či rekonstrukce vytápění, větrání a chlazení budovy, významné úspory energie však očekáváme i díky modernizaci osvětlení a realizaci úsporných opatření v oblasti spotřeby vody, jejíž cena se za poslední dvě desetiletí zvedla na trojnásobek,“ říká Josef Berka, správce budovy.

Pouze elektřina se zárukou původu

Třetí místo v soutěži obsadil EPC projekt ve 12 objektech, které jsou v majetku MČ Praha 7. Modernizace se dotkne tří pečovatelských center, sedmi základních škol a jedné mateřské. Sledován bude také provoz a spotřeba budovy radnice. V rámci projektu budou kompletně rekonstruovány tři plynové kotelny, nasazen chytrý systém regulace vytápění, vyměněno osvětlení, instalovány budou i spořiče vody. Na základě zpracované analýzy lze očekávat investiční náklady více než 17 milionů Kč. Projekt je plánován na 12 let a jeho poskytovatel bude smluvně ručit za dosažení roční úspory energie v hodnotě téměř dvou milionů Kč. Pokud by dosažená úspora byla nižší, rozdíl by musel doplatit.

„Téma energeticky úsporných a dlouhodobě udržitelných řešení vnímáme v Praze 7 jako zásadní, i proto od roku 2019 odebíráme elektřinu se zárukami původu. Projekt EPC jednoznačně zapadá do naší koncepce v oblasti energetického managementu a navazuje na předchozí analýzu podpořenou z dotace Ministerstva průmyslu a obchodu. Od projektu si slibujeme realizaci efektivních energeticky úsporných opatření a zvýšení komfortu užívání jednotlivých budov. Výhodou pro nás je i získání stálého partnera pro konzultace v oblasti energetických úspor po celou dobu projektu,“ přibližuje Kamil Vavřinec Mareš, místostarosta MČ Praha 7.

Čestné uznání v soutěži o Nejlepší připravovaný energetický úsporný projekt v roce 2020 si odneslo město Chabařovice a Český statistický úřad. Posledně jmenovaný projekt se s investicí do modernizace za 150 milionů korun patří k těm opravdu velkým. Projekt klade značný důraz na využití obnovitelných zdrojů energie, konkrétně fotovoltaiky. Město Chabařovice je příkladem, že šetřit náklady na energie mohou i menší města.

Realizováno již přes 260 projektů

V předešlém ročníku této soutěže si první místo odneslo ČVUT, druhé připadlo Ústeckému kraji a třetí příčku obsadila Městská část Praha 14. Čestné uznání si odnesla Vězeňská služba České republiky za energetickou modernizaci v pěti vězeních po celé ČR.

Energetické služby se zárukou úspor (z angl. Energy Performance Contracting – EPC) zahrnují návrh úsporných opatření, přípravu, realizaci a případně i zajištění financování projektu vedoucí k úsporám energie budov. Zákazník nepotřebuje žádné vlastní finanční zdroje, protože realizaci postupně poskytovateli splácí z výsledných a smluvně garantovaných úspor. Veškerá rizika projektu nese poskytovatel a v případě, že úspor není dosaženo podle předem stanoveného modelu, hradí poskytovatel rozdíl. EPC projekty mají návratnost 6 až 10 let.

Metoda EPC je v České republice používána již od roku 1994. Během této doby bylo realizováno více než 260 projektů za celkem 4,9 miliardy korun, které zákazníkům pomohly uspořit k dnešnímu dni 4,3 miliardy korun. Roční souhrn uspořených nákladů na energie ve všech aktivních projektech v ČR činil v roce 2020 téměř 400 milionů korun a meziročně vzrostl o 16 %. K minulým projektům, které vzbudily největší ohlas, patří například úsporné řešení v ČVUT, Kongresovém centru Praha, Státní opeře či v Ústavu péče o matku a dítě v Podolí.

Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o třetinu na 1 600. Celkově jich je asi 8 800. Většinou jde o rodinné domy, uvedlo na základě svých statistika Centrum pasivního domu.

Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o 2,5 procentního bodu na 8,3 procenta. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19 248 rodinných domů, což není prakticky žádná změna proti roku 2019 (jen o 0,1 procenta).

„Díky kontinuální podpoře Státního fondu životního prostředí do udržitelných opatření vedoucí k připravenosti na změnu klimatu se domy s velmi nízkou potřebou energie těší stále většímu zájmu. Pouze v oblasti podpory pasivních domů a domů s velmi nízkou potřebou energie bylo v uplynulém roce podáno více než 1500 žádostí,“ uvedl šéf Centra pasivního domu Tomáš Vanický.

Ne všichni stavebníci pasivních domů podle něj žádají o státní podporu. Z dostupných informací proto centrum usuzuje, že novostaveb směřujících k pasivnímu energetickému standardu bylo loni zahájeno zhruba 1 600. Souvisí to jak se změnou chování zákazníků, ale také legislativou, která klade na nové obytné domy přísnější nároky.

Zájem o pasivní energetický standard podle Vanického roste nejen u rodinných domů. „V bytové výstavbě je stále lídrem trhu společnost JRD, která loni prodala 176 bytů s nízkou potřebou energie pro zajištění požadovaného tepelného komfortu a zdravého vnitřního prostředí. Nárůst zaznamenáváme i ve veřejném sektoru, kde žádosti o podporu k financování přesáhly miliardu korun,“ doplnil Vanický. Centrum pasivního domu podle něj eviduje zvýšený zájem o výstavbu základních a mateřských škol, dále veřejných knihoven, hasičských stanic, úřadů práce a dalších veřejných budov.

Příklady bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.

Bez dluhů to dnes nejde. Bez sítě úvěrů současná ekonomika fungovat nemůže a lze si ho vzít na cokoliv. A tak by vlastně nemělo být překvapením, že na popularitě získává i úvěr na to, co hýbe dnešní dobou: na úspory.

Nástroj označovaný jako EPC (Energy Performance Contracting) vám nabízí, že neutratíte nic navíc, a přitom vás hřeje vědomí, že začínáte šetřit. A brzy to poznáte i na svém účtu.

Jeho podstata je jednoduchá. Odborníci vám na klíč bez předchozí platby dodají úsporné řešení speciálně vytvořené pro vaši budovu. Obvykle zahrnuje jen malé stavební úpravy, především ale výměnu různých zařízení a montáž zařízení nových, zajišťujících úsporné fungování budovy.

Za účinnost řešení se zaručí dodavatelé. Jako honorář za odvedenou práci si ovšem vezmou jen tu část původního účtu za energie, kterou už nemusíte posílat distributorovi. Když se pak obě strany po několika letech rozloučí, zákazník dál využívá pozitivní efekty vyplývající z instalovaných úsporných opaření a veškeré finanční benefity zůstávají v jeho kapse.

Hlavně hlavou

Budovy, které projdou EPC kúrou, nebývají tepleji zabalené, ale chytřejší. Klíčovým krokem zde totiž bývá zavedení inteligentního systému sledování toku energií budovou. V reálném čase tak může vlastník sledovat, kde a kolik se spotřebovává, a samozřejmě také vlastní spotřebu řídit z jednoho nebo více „velínů“.

Obměny se obvykle dočká i samo technické zázemí. Dochází však i k náhradě celých technologií. Aby se budova stala „chytřejší“, objeví se v ní například řada nových senzorů a také rozvody, které lze dálkově ovládat a řídit tak tok energie budovou. Často po jednotlivých místnostech.

Zavedení chytrých systémů má i jednu psychologickou výhodu. Snadno přístupné a jasně čitelné informace o spotřebě obvykle vedou samy o sobě k úsporám, což potvrzují i zkušenosti experimentálních psychologů. Plýtvání totiž nemá rád téměř nikdo.

Zvyšování energetického IQ budovy doprovází samozřejmě i změny hardwaru. Někde mohou výrazně ušetřit prosté výměny světel za úspornější. V případě dodávek tepla, u kterých bývají úspory největší, se zase vyměňují staré zdroje energie za novější. Například moderní typy plynových kotlů mají obvykle výrazně lepší účinnost. V některých případech se sáhne i po zajímavějších technologiích. V pražském Národním divadle například využívají tepelné čerpadlo, které využívá odpadní teplo z hydraulického systému k vytápění jiné části budovy.

Rozvody energií (kredit DoE)

Nebalit, prosím

Pro laiky překvapivě zde téměř nikdy nehraje roli fyzické zateplování budov, které je u starších bytů a obytných domů tak populární. Samozřejmě jde o peníze. Cena zateplení několikanásobně přesahuje cenu zbylých opatření, která se obvykle vrátí v rozmezí pěti až sedmi let, jak ukazuje pohled na seznam současných EPC projektů v České republice.

Změna systému vytápění a zateplení může ušetřit maximálně – a to spíše výjimečně – polovinu nákladů na teplo, obvykle ale spíše o něco méně. Bez zateplování se úspory tepla většinou pohybují od pětiny do třetiny ročních nákladů. Rozdíl ceny je však podstatně vyšší než rozdíl v efektu.

Metodu EPC dovedli k dokonalosti američtí byrokraté. V 80. letech se v USA řešila otázka, jak zaplatit energetické úspory košaté federální administrativy. Kdyby si na ně stát měl půjčovat, jeho dluhy by byly ještě bolavější, a kdyby se na ně mělo naopak spořit postupně z rozpočtu, změny by byly pomalé.

Řešením byla přeměna spotřebovávaných energií na peníze. V součinnosti s firmami vznikla metoda, jejíž kouzlo spočívá v tom, že by se nemělo platit za to, co nevidíte. Investice se totiž splácí jen z reálných úspor ve spotřebě energie.

V České republice se první moderní projekty úspory energií objevují již od 90. let. Jejich celkový objem se blíží třem miliardám korun a úspory za energie přesáhly vloni tři sta milionů korun. Protože se ovšem trh rozběhl hlavně v posledních několika letech, hodnota úspor by se měla v blízké době poměrně rychle zvyšovat.

Těžko si koneckonců představit opak. České teplárny v nejbližší době čeká nejprve lobbistický a pak možná i fyzický boj o uhlí. Ceny ropy a v teplárenství důležitějšího zemního plynu jsou nevyzpytatelné jako dubnové počasí. V návrat „láce“ z doby před deseti lety se však odváží doufat jen málokdo.

Šetření metodou EPC se může týkat úspor tepla, elektřiny či vody. Společné je to, že se jeho financování realizuje postupně z úspor, které majiteli objektu přinesou zavedená opatření. Ten tedy platí projekt průběžně, jako by platil za energie, ovšem ne distributorovi, ale realizátorovi projektu.

Rok 2020 byl z pohledu trhu energetických služeb se zárukou úspor (EPC) rekordní. Aktivní projekty ušetřily zákazníkům, kterými jsou převážně města, kraje a jejich příspěvkové organizace, elektřinu, plyn, teplo a vodu za téměř 400 milionů korun. Jedná se o největší roční úsporu od roku 1994, kdy byly v ČR realizovány první EPC projekty. Množství uspořené energie v těchto projektech stouplo oproti předloňsku o 15 %.

Trh dále roste. Loňská investice do nových projektů řešených metodou EPC, které budou spořit peníze v budoucnu, se vyšplhala na 523 milionů korun. I toto číslo je nejvyšší v historii.

Důležitým impulsem byla také nová možnost kombinovat výhody EPC s dotacemi z programů ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu. Odstartovalo to realizaci řádově větších projektů než doposud, uvádí ve své zprávě Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).

První projekty podpořené z Operačního programu životní prostředí (OPŽP) již byly dokončeny. Od listopadu 2020 běží také dotační výzva na snížení energetické náročnosti objektů v průmyslu z programu OPPIK. Dotace zkracuje návratnost investic, což činí podobné investice přitažlivějšími i pro soukromou sféru.

Do budoucna bude realizaci energeticky úsporných projektů bude možné hradit i z dalších fondů. Například z Modernizačního fondu nebo Národního plánu obnovy, který počítá s investicemi ve výši několika miliard korun na energetickou rekonstrukci státních budov.

EPC projekt pro ČVUT se týká několika kolejních objetů v Praze
EPC projekt pro ČVUT se týká několika kolejních objetů v Praze (foto ČVUT)

Největší je technika

Největším novým loňským projektem byla investice 232 milionů korun do energetické modernizace 9 areálů kolejí a menz ČVUT Praha, kde opatření s delší dobou návratnosti byla realizována právě díky dotaci.

Projekty EPC jsou efektivní ve školách, ale i v nemocnicích. Jeden z největších každoročně šetří v břeclavské nemocnici téměř 13 milion korun. Nejčastějším zákazníkem je však stále komunální sféra.

Na jaře 2021 bude například spuštěn do provozu energeticky úsporný projekt ve dvanáctitisícovém Vrchlabí. Vlastní realizaci předcházela analýza stavu a spotřeby v jednotlivých městských objektech. Z ní vyplynulo, že nejvyšších úspor lze dosáhnout ve dvou základních a jedné mateřské škole, zámku a radnici. „Dříve se roční náklady na energie těchto pěti objektů pohybovaly okolo 5,5 miliony korun s DPH. Od letošního roku to bude o 1 milion korun méně,“ vysvětluje starosta Jan Sobotka. Z těchto úspor se bude postupně splácet 8 nových kotlů, 700 LED svítidel, modernizace systému měření a regulace a také energetický management.

„Komplexní technologická řešení zahrnující inovativní řešení s prvky čidel, měřicích a řídicích systémů na veřejných budovách, ve firmách, v průmyslu i v domácnostech jsou klíčovým nástrojem. Osobně jsem pevně přesvědčen, že tohle je cesta k rekonstrukci a modernizaci celého českého hospodářství v příštích minimálně 15-20 letech,“ dodává Martin Boruta, ředitel Národního centra energetických úspor.

Navíc modernizace budov v majetku obcí a krajů pomocí metody EPC, kde se náklady splácí z úspor může být dobrým řešením výpadku způsobeného daňovým balíčkem schváleným na konci roku 2020.

Snižování energetické náročnosti v soukromých, veřejných i komerčních budovách může mít velmi pozitivní přínos i pro postcovidový restart ekonomiky a boj s nezaměstnaností. „Investice do renovace budov se již jednou v Česku osvědčily. Po propadu ekonomiky před 12 lety pomohly zachránit české stavebnictví. Nyní mají osvědčené recepty z balíčku opatření energetických úspor v budovách opět šanci nastartovat českou ekonomiku a jako bonus snížit emise a zajistit snížení účtů za energie,” dodává Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. “Renovace budov spolu s investicemi do obnovitelných zdrojů jsou základem naplnění českých cílů v oblasti snižování emisí. Vytvoří desítky tisíc pracovních míst a přinesou investice v řádu stovek miliard. Jde o příležitost, která posílí konkurenceschopnost české ekonomiky, a tak bychom jejich rozvoj neměli minout,“ uzavírá Martin Sedlák.

TRH EPC 2020 v číslech:
Celková roční úspora energie ve všech EPC projektech: 399 mil. Kč
Investice do EPC projektů realizovaných v roce 2020: 523 mil. Kč

VÝVOJ TRHU S EPC 2016 – 2020:
Průměrná výše ročních úspor ve všech EPC 2016 – 2020: 351 mil.
Průměrná roční výše investic do EPC 2016 – 2020: 255 mil. Kč

Load More