V Evropě aktuálně funguje nebo vzniká přes 500 bateriových úložišť. Více než 230 z nich v Británii, mezi členskými zeměmi EU je na prvním místě Německo se 115 zařízeními nebo projekty. V Česku rozvoji brání legislativa a jako úložiště zde fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Upozornoil na to portál Evropa v datech.
V Česku jsou zatím čtyři bateriová úložiště, která mají ovšem relativně malý výkon . Většímu rozvoji zatím brání legislativa, která pojem akumulace energie v podstatě nezná. Průlom by mohla přinést novela energetického zákona, kterou v současné době projednávají poslanci,“ řekla dnes Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
S odkazem na loňskou studii Evropské komise portál dále uvedl, že v rámci Evropské unie Němci vévodí také v instalovaném výkonu fungujících úložišť. Ten dosahuje na 7,5 gigawattu (GW), což přibližně odpovídá třetině instalovaného výkonu všech elektráren v Česku, upozornila Evropa v datech.
Česko v rozvoji využití bateriových systémů i dalších forem akumulace v elektrizační soustavě rozhodně není na špičce světového vývoje. Svou roli v tom nepochybně hraje legislativa, která pojmy jako akumulace energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent vůbec nezná.
Vášnivá debata
O poslaneckém pozměňovacím návrhu na zákonné zakotvení akumulace energie se však na sněmovním hospodářském výboru vedla v polovině února 2021 vášnivá debata. Slyšet v ní byly dozvuky zkušeností ze solárního boomu z konce první dekády 21. století.
Například komunista Leo Luzar hovořil o tom, že se připravuje systém „baterkových baronů“. Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ se proti tomu ohradil s tím, že jednání vévodily nepravdivé informace. Výrazný podíl na tom podle ní má i „vlivná teplárenská lobby“, na kterou se někteří zákonodárci otevřeně odkazovali.
Podle portálu Evropa v datech kvůli současnému nastavení v ČR české firmy využívají příznivější situaci v zahraničí. Skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače například společně s čínskými partnery plánuje prostřednictvím britské firmy InterGen vybudovat v anglickém Essexu největší bateriové úložiště na světě. Projekt s 320 megawatty (MW) instalovaného výkonu už odsouhlasilo britské ministerstvo energetiky.
Česká uložiště elektřiny k začátku roku 2021:
- Přečerpávací elektrárny:
- Dlouhé Stráně (výkon 650 MW) – nejnovější a zároveň největší PVE v Česku, nachází se v Hrubém Jeseníku, má 2 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami. (ČEZ)
- Dalešice (480 MW) – součást komplexu Dukovany, má celkem 4 soustrojí s reverzními Francisovými turbínami. (ČEZ)
- Štěchovice II (45 MW) – nahradila původní menší PVE na řece Vltavě ve Středočeském kraji. (ČEZ)
- Černé jezero (1,5 MW) – nejstarší a zároveň nejmenší PVE v Česku. (ČEZ)
- Velkokapacitní baterie
- Planá nad Lužnicí (výkon 4 MW) – bateriové úložiště v komplexu teplárny, provozovatel: C-Energy Planá, v provozu (poznámka: není zahrnuta v citované evropské databázi).
- Tušimice (4 MW) – bateriové úložiště v komplexu elektrárny, provozovatel: ČEZ, v provozu (poznámka: není zahrnuta v citované evropské databázi).
- Prakšice (1 MW) – samostatné bateriové úložiště, provozovatel: Solar Global, v testovacím provozu (pro získání licence je nejprve nutná novela energetického zákona, který zatím takovým zařízením získání licence neumožňuje).
- Mydlovary (1 MW) – samostatné bateriové úložiště, provozovatel: E.ON, v testovacím provozu (pro získání licence je nejprve nutná novela energetického zákona, který zatím takovým zařízením získání licence neumožňuje).
Zdroj: Evropa v datech