Evropská unie momentálně řeší náhradu za ruské uhlí, které se již nemůže kvůli uvaleným sankcím dovážet. Obchodníci hledají nové zdroje, jedním by se mohl stát i středoasijský Kazachstán.
Energetická krize dál sužuje Evropu. Ceny se stále drží vysoko a experti varují před nedostatkem některých paliv. Ze současné energetické krize v Evropě by ale minimálně krátkodobě mohl těžit Kazachstán. Ten totiž disponuje velkými zásobami uhlí, které už několik let nabízí k odkupu i dalším zemím po celém světě.
Kazašské uhlí by se tak mohlo začít více do Evropské unie vyvážet, což by při pohledu do historie vlastně nebylo zcela překvapivé. Kazašské uhlí totiž bylo pro Evropskou unii významné už dřív. Po letech útlumu by se ale objem přepravovaného množství tohoto fosilního paliva mohl letos i citelně navýšit.
„Data z posledních let ukazují, že Kazachstán vyvážel do Evropy asi 1 až 3 miliony tun uhlí ročně. Letos by se ale mohl tento export zvýšit až na 10 milionů tun,“ okomentoval situaci pro portál Montel švýcarský obchodník s kontakty na trh s uhlím v zemích Společenství nezávislých států.
Export se zvýšil už v létě
Do exportních terminálů v Rusku, které jsou pro Kazachstán z hlediska exportu velmi důležité, už jen během září letošního roku zamířilo asi 1,43 milionu tun uhlí z Kazachstánu. Z těch terminálů je následně potřeba uhlí exportovat dále do světa, a to prostřednictvím lodní dopravy. Celkem zhruba 0,36 milionu tun kazašského uhlí měl mělo během tohoto měsíce zamířit i do západní Evropy.
Jak ukazují statistiky portálu Montel, tak už v letošním červenci a srpnu byly tyto naměřené hodnoty vysoké. Do západní Evropy mělo být z Kazachstánu vyvezeno asi 0,58 milionu tun uhlí. Celkově se v ruských terminálech měl otočit zhruba dva miliony tun uhlí za celé letní prázdniny.
Odborníci upozorňují i na to, že kazašské uhlí je poměrně kvalitní, a to hlavně ve srovnání s tím ruským. Mělo by vykazovat výrazně méně podílu síry a popelovin. Zároveň však nabízí srovnatelnou výhřevnost, což je jeden z klíčových parametrů pro to, aby k nahrazení ruského uhlí za kazašské v dohledném období opravdu došlo.
Někteří odborníci emoce tlumí
Další experti ale pro server Montel uvedli, že rostoucí význam Kazachstánu na evropském trhu s uhlím by nemusel být v příštích měsících tak velký, jak se domnívá kupříkladu už zmíněný švýcarský obchodník s kontakty na trh s uhlím v zemích Společenství nezávislých států.
Nejmenovaný zdroj pro portál Montel totiž uvedl, že Kazachstán má v letošním roce potenciál do Evropy přepravit mezi 3 a 8 miliony tun uhlí. Dle tohoto odborníka byly totiž plány na železniční přepravu v minulosti často o polovinu vyšší než skutečný export uhlí, s čímž počítá právě i pro letošní rok.
Další obchodník, který portál Montel oslovil, pak pracuje s teorií, že některé nabídky na dodávky uhlí z Kazachstánu nemusí mít přímé napojení na kazašské těžaře. Zároveň podle něj o něj upadá na evropském trhu o kazašské uhlí trochu zájem, a to třeba ze strany Polska.
Tamějším obchodníkům se totiž nelíbí, že při jeho převezu do Evropské unie musí Kazachstán v současné době stále ještě využívat ruskou logistickou infrastrukturu, což význam a případný dopady protiruských sankcí ze strany Západu může snižovat.
Dlouhodobě se ale s uhlím v EU nepočítá
Záměry evropských zemí na odklon od uhlí v dlouhodobém horizontu se ale příliš nemění. Třeba v Nizozemsku počítají s tím, že se s využíváním uhlí jako energetické komodity rozloučí už v roce 2029. Pevně odhodlané skoncovat s uhlím je také Německo. Rakousko uvedlo, že s elektrárnou v Mellach počítá jen v případě obrovské nouze a francouzské opatření se má týkat jen letošní zimy.
Česká republika se podle současné vlády chce s uhlím rozloučit v roce 2038. Severočeské doly ze skupiny ČEZ loni uvedly, že přestanou těžit hnědé uhlí také nejpozději do roku 2038 místo dříve plánovaného roku 2050. Nejrůznější ekologické skupiny ale tlačí na to, aby se od uhlí Česká republika odklonila mnohem dříve, a to třeba i v roce 2030.
Poradenská společnost EGÚ Brno ve svých analýzách před několika týdny upozornila, že využití uhlí v České republice v příštích letech citelně klesne. V současné chvíli ale je uhlí třeba pro potřeby českého teplárenství důležité. Pokud by totiž všechny teplárny fungovaly jen na drahý zemní plyn, české domácnosti by se v příštích měsících nejspíš nedoplatili.