Německo před několika dny představilo takzvaný Vodíkový atlas, i díky kterému se má tato země do budoucna stát úspěšnou vodíkovou velmocí na celosvětové úrovni.
Evropské státy pokračují v postupných krocích na poli obnovitelných zdrojů energie. Mezi největší témata posledních měsíců v této oblasti se bezesporu řadí i otázka vodíku a jeho možném potenciálu v energetických otázkách do dalších měsíců.
O něm dobře vědí i v sousedním Německu, kde tamější ministerstvo pro výzkum a vzdělávání představilo před několika dny takzvaný Vodíkový atlas, který má identifikovat příležitosti i vodíkový potenciál v jednotlivých německých lokalitách.
Mezi přednosti a významné skutečnosti německého Vodíkového atlasu se má řadit také to, že bude zobrazovat i potřebný regionální pokrok. Bude tak nápomocný i jednotlivým německým obcím a investorům, neboť pomůže s rozhodovacími procesy, které mohou být v otázce rozvoje vodíkových technologií někdy složité.
„Jestliže chceme postoupit ve využívání zeleného vodíku v našem energetickém systému, potřebujeme mít jasnou vizi o tom, v jaké situaci se nyní nacházíme. Jak daleko jsme technologicky, jaký je potenciál, anebo, co je ještě třeba v těchto ohledech udělat. Od toho všeho je tady Vodíkový atlas Německa,“ uvedlo při oficiálním představení Vodíkového atlasu německé ministerstvo pro vzdělávání a výzkum, které je za celý projekt Vodíkového atlasu zodpovědné.
Německo jako vodíková ekonomika
Vodíkový atlas je v sousedním Německu jeden z prvních projektů v této oblasti. Vodíkovou strategii ale Německo představilo už v polovině roku 2020. Podle aktuálních plánů to vypadá, že Německo chce do budoucna usilovat o status takzvané vodíkové ekonomiky.
„Rádu bychom z Německa udělali vodíkovou republiku. I z tohoto důvodu tak financujeme jak vedoucí projekty v oblasti vodíku vedené průmyslem, tak projekty v oblasti základního výzkumu vodíku. Jedním z nich je právě Vodíkový atlas Německa,“ napsalo německé ministerstvo s tím, že dosažení klimatické neutrality chce Německo stále stihnout do roku 2045, a i proto je potřeba pracovat na transformaci ve smyslu obnovitelných zdrojů energie.
Vodík je mezi odborníky používaný za důležitý nástroj pro dekarbonizaci mnoha odvětví hospodářství. Jeho smysl je hlavně v těžkém průmyslu, a to zejména v ocelářství, kde využívání obnovitelných zdrojů energie může být v mnoha případech velmi obtížné.
Vodíkový atlas je v Německu i pro obce
„Naším cílem je urychlení procesů a podpora německým obcím v případě ověřování, jestli se projekty v otázkách vodíkového hospodářství pro jejich region opravdu vyplatí,“ okomentovala záměr německá ministryně Bettina Stark-Watzingerová.
Ta dodala, že vodíkový atlas tu je hlavně pro obce, investory nebo obecně i další veřejné služby. Ukazuje, kde je možné vodíkový potenciál ještě navýšit, anebo, v jakých oblastech je možné dosahovat úspor v oblasti emise škodlivých plynů, jako je třeba oxid uhličitý.
Vodíkový atlas ale je v sousedním Německu i pro to, aby identifikoval možný potenciál německého vodíkového hospodářství do budoucna v případě zaměstnanosti.
V Německu momentálně pracují s tím, že vodík bude hrát důležitou rolu v celé německé energetické transformaci. Počítají s ním jako s důležitým doplňkem obnovitelným zdrojům energie v oblasti dopravy či v průmyslových procesech. Největší potenciál v této oblasti z hlediska německé regionální politiky má podle odborníků hlavně Dolní Sasko, Bavorsko a Sasko-Anhaltsko.
Vodík má i podporu Evropské komise
Vodík jako obnovitelný zdroj se zamlouvá i představitelům Evropské komise. Ta před pár dny schválila na podporu vodíkového průmyslu až 5,4 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 133 miliard korun. Komise doufá, že tento krok podpoří evropskou ekonomiku i její konkurenceschopnost. Projekt společně financují Francie, Německo a dalších 13 zemí EU, včetně České republiky a Slovenska.
„Vodík má obrovský budoucí potenciál. Je nezbytný pro diverzifikaci energií a pro ekologickou transformaci,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.
Počítají s ním i v České republice, a i proto má být do roku 2030 podle plánů 80 plnicích vodíkových stanic. Nyní v zemi funguje jedna, dalších devět se buduje. Do té doby má po českých silnicích jezdit až 50 000 osobních aut na vodík a 870 vodíkových autobusů.
Vodíkové vlaky by mohly začít jezdit po české železnici zhruba za pět let. Klíčové pro jejich širší využití budou zejména změny legislativy a rozvoj tuzemské infrastruktury.
(úvodní foto: První tuzemská veřejná vodíková plnička v Ostravě v areálu Dolní oblasti Vítkovice umožňuje naplnění nádrže ze 70 % za 3 minuty, do plna s tlakem 700 barů to ale poté trvá dalších 50 minut. (foto Hyundai))
