Čína obvykle staví infrastrukturu ve velkém, ale dnes se budeme v souvislostí s ní věnovat jedné „menší“ stavbě. V čínské provincii Hǎi-nán totiž proběhlo v polovině červnce oficiální zahájení výstavby nového, „malého“ reaktoru ACP100. Mělo by se jednat o malý reaktor, který má zhruba desetinový výkon proti většině dnešních bloků – a pokud čínské plány na zprovoznění bloku do pět let vyjdou, tak první exemplář dlouho slibované řady malých jaderných zařízení.
Zařízení je stavěno severozápadně od stávající elektrárny Chāng-jiāng. Kromě dvou stávajících reaktorů bude nyní lokalita hostit i víceúčelový tlakovodní reaktor s výkonem 125 MWe. Ten je také jinak nazýván Linglong One a kromě elektřiny by měl reaktor dodávat teplo, procesní páru a odsolenou mořskou vodu. V místě také již stojí dva větší reaktory, další dva velké (přes 1 GW el. výkonu) by se měly postavit během dalších zhruba pěti let.
Vývoj malého modulárního reaktoru (SMR) ACP100 začal v roce 2010. V roce 2014 vznikl předběžný návrh integrálního tlakovodního reaktoru malého výkonu. Podobně jako u reaktoru NuScale, či Westinghouse SMR, má i ACP100 koncipovány hlavní prvky primárního okruhu v jedné tlakové nádobě.
V roce 2016 prošel reaktorový návrh bezpečnostním hodnocením mezinárodní agentury pro atomovou energii. Po úspěšném schválení předběžné bezpečnostní analýzy z dubna 2020 bylo na začátku června tohoto roku uděleno povolení k výstavbě elektrárny.
Do projektu výstavby jsou zahrnuty tři hlavní společnosti: China National Nuclear Power (vlastník projektu a provozovatel elektrárny), Nuclear Power Institute of China (vývojář reaktoru) a China Nuclear Power Engineering Group (společnost zodpovědná za výstavbu). Celá elektrárna by neměla být stavěna déle než 58 měsíců.
Model elektrárny s reaktorem ACP100 byl identifikován jako klíčový projekt čínského dvanáctého pětiletého plánu. Vývoj malého modulárního reaktoru je odvozen z většího projektu tlakovodního reaktoru ACP1000. Aktivní zóna malého reaktoru obsahuje pouze 57 palivových souborů a parogenerátory v jedné nádobě, které by se mělo měnit jednou za dva roky. Společně s pasivními bezpečnostními prvky bude reaktor uložen pod zemí.
Jeden reaktor by měl každoročně vyrobit přibližně 1 TWh elektřiny. To by předpokládalo o něco vyšší koeficient využití než například u reaktorů dukovanských, kterých každý z 510 MW elektrického výkonu vyrobí ročně kolem 3,8 TWh. Elektrárna by se měla ale skládat z vícero „modulů“, čínští konstruktéři hovoří obvykle o dvou až šesti. Každý by měl mít životnost nejméně 60 let.
V současnosti jsou již údajně podepsány další dvě dohody o výstavbě podobných elektráren v provincii Jiāng-xī. Výrobní bloky jsou plánovány i v provinciích Hú-nán a Jí-lín. Vývoji reaktorů se věnují také experti z čínských provincií Zhè-jiāng a Hēi-lóng-jiāng. Počet zakázek je extrémně důležitý, protože tento typ menších, modulárních reaktorů by měla zlevnit především právě výroba v sériích. Samozřejmě ne velikých, ale přece jen sériích – to by mělo umožnit optimilizaci výrobních nákladů. Průmyslová výroba hlavních reaktorových částí by měla probíhat v provincii Jí-lín.
V říjnu 2015 byla podepsána dohoda s britskou společností Lloyd’s Register definující podporu vývoje plovoucí jaderné elektrárny s modifikovaným reaktorem ACP100S. Tato dohoda je zahrnuta i do dalšího čínského pětiletého plánu a čínská společnost CNNC již podepsala dohodu s vývojářem lodí China Shipbuilding Industry Corporation. Společně budou pracovat na přípravě projektu výstavby plovoucí elektrárny s reaktorem ACP100S.
