Ve velkých vedrech města ochladí i drobné zelené plochy

I malé zelené plochy mohou výrazně přispět k ochlazení měst, ukazují zkušenosti, ale je důležité vědět, které rostliny na ně vysadit a jak.

Nedávná zpráva Světové meteorologické organizace označila za „nejnebezpečnější meteorologický jev“ v letech 2015 až 2019 vlny veder. Zasáhly obyvatele všech kontinentů a v mnoha regionech padly nové národní teplotní rekordy.

Extrémním příkladem se stalo město Lytton v kanadském státě Britská Kolumbie. V něm dosáhla 29. června roku 2021 teplota 49,6°C. Následující den zničil požár 90 % města, zabil dva lidi a dalších 1 200 dalších lidí donutil opustit domovy.

Vedra zhoršují stávající zdravotní problémy, včetně kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Pravidelně vedou k navýšení počtu hospitalizací, psychickému stresu, agresivnímu chování a také zvýšené úmrtnosti (tedy tzv. nadúmrtími proti stejným obdobím roku bez výskytu extrémních teplot).

Nejvyšší teploty bývají přitom naměřeny obvykle v městských oblastech. Urbanizace je téměř vždy spojena s nárůstem zpevněných, nepropustných ploch a často i s úbytkem zeleně. Betonové a asfaltové silnice a další stavební materiály snadno pohlcují, ukládají a pak postupně uvolňují teplo, čímž zvyšují teplotu ve městě. Jde o všeobecně známý jev, který se označuje jako městský tepelný ostrov.

„Města jsou systémem betonových ‚kaňonů‘, které se během dne rozehřejí, ale v nočních hodinách se nedokážou vychladit a teplo se tam udržuje. Za horkých slunečných dnů je rozdíl mezi centrem a okolím během dne většinou menší, do tří stupňů Celsia, ale v noci může dosáhnout čtyř až sedmi stupňů,“ vysvětlil jev Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu. V Praze činí rozdíl mezi centrem a okrajem města za celý rok v průměru 1,5 až 2 °C.

Řada studií už jasně prokázala, že teploty ve městě mohou snižovat parky a další zeleň. Radnice se v celé řadě sídel a obcí zaměřují na tvorbu větších zelených ploch, výsadbu stromů v ulicích a tak podobně. Ale až nečekaně pozitivní vliv mohou mít i drobné zelené plochy, vysvětluje v článku na webu The Conversation specialistka na městské plánování Lingshan Li.

Malá zeleň

I drobná zeleně v podobě dvorků, zatravněných střech i malých nezastavěných zelených „plácků“ podle Lingshan Li může velmi výrazně přispět ke snížení teplot ve městě. Při vytváření strategií měst pro boj s vedry se na ně přitom leckdy údajně zapomíná, což je škoda už z toho důvodu, že vytvořit nové velké parky či jiné zelené plochy se radnicím podaří postavit jen výjimečně. Obvykle jde přitom o velké a složité projekty na dlouhé roky, často s nejistým výsledkem. Hlavně ve velkých městech je půda extrémně drahá. Menší zelené plochy mohou vznikat jednodušeji, a přitom také mohou významně snížit teplotu půdy v dané lokalitě.

Nedávná studie v australském Adelaide dospěla k závěru, že během extrémních letních veder stromy a v menší míře i travní porost snižují místní denní povrchové teploty až o 6° C. Nás Středoevropany asi nepotěší, že největší efekt měly v blízkosti moře; dále ve vnitrozemí byl efekt o něco menší, ale i tak zelené plochy jako zatravněné dvory či zahrady podle autorů vedly ke snížení teplot povrchu až o 5° C.

V případě malých ploch, řádově s plochou v desítkách metrů čtverečních, byly stromy ve snižování teploty na povrchu během dne dvakrát účinnější než travní porost. Na druhou stranu, trávy a další byliny rostou ve srovnání se stromy rychle, jsou levnější a vyžadují obecně i menší péči.

Jak dosáhnout nejlepšího chlazení

Ne všechny druhy stromů a rostlin mohou ochladit prostředí stejně.  Například koruny stromů s velkými listy, ze kterých se tím pádem odpařuje více vody, by logicky měly více přispívat ke snižování teploty. Pokud samozřejmě výpar nebude tak vysoký, že v podobném prostředí zahynou. Proto je výběr vhodné rostliny do měst složitější, než se může na pohled zdát.

Záleží také nejen na konkrétním druhu, ale i na jejich rozmanitosti v dané lokalitě. Zelené plochy s vyšší druhovou rozmanitostí ochladí okolí více, než plochy uniformně osázené, tvrdí studie provedená v čínské Čchang-čou. O kolik, to se v průběhu roku trochu mění podle ročního období.

Chladící účinek zelených ploch ovlivňuje také jejich struktura. Rostlinné společenstvo, které má několik „pater“ (stromy, keře, byliny) dokáže okolí zchladit lépe než samotné stromy. Podle studie hongkongských vědců činí rozdíl za slunečného dne zhruba jeden stupeň Celsia, během zamračeného dne pak zhruba půl stupně Celsia.

Skupiny stromů

Dalším faktorem, který by měl urbanisty zajímat při úvahách o chladicí schopnosti malých zelených ploch, je uspořádání zeleně, tedy prostorová konfigurace dané plochy. Zákonitosti jsou znovu poměrně snadno pochopitelné: pokud jsou zelené plochy rozděleny na menší části, jsou dále od sebe nebo jsou rozmístěny po městě nerovnoměrně, tak je jejich celkový přínos menší, než by mohl být.

To ovšem neznamená, že by problematika byla jednoduchá, jak dobře ilustruje analýza teplotního vlivu zelených ploch ve dvou amerických městech, Baltimoru ve státě Massachusetts a Sacramentu v Kalifornii. Ani jedno z měst zjevně nevyužívá možností „zeleného chlazení“ na sto procent. V některých ohledech si vedlo dobře jedno či naopak druhé, v obou případech zjevně ovšem bylo co vylepšovat. A navíc se ukázalo, že některé postupy vhodné pro jedno město se nedají přenášet do velmi odlišných podmínek druhého.

Jasné je alespoň to, že stromy mají silnější vliv na ochlazování než tráva. V rámci regulace mikroklimatu (místních klimatických podmínek v blízkosti zemského povrchu) se pak ještě z vícero důvodů doporučuje vysazovat stromy ve skupinách, nikoli jednotlivě nebo v řadách, což samozřejmě na malé ploše nemusí být jednoduché…

Jednoduchý recept bohužel tedy není k dispozici. I malé zelené plochy mohou ve městech nabídnout v létě příjemný chládek, a tak by se města měla naučit této možnosti plně využívat, i když to bude vyžadovat velkou snahu a určitě se to ne vždy povede.