Nejen střed Evropy se potýá s vysokými teplotami. V květnu Indie a Pákistán čelily až padesátistupňovým horkům. Nepříjemná vedra sužují také Spojené státy a Evropu.
„Musíme se naučit, jak nebezpečné vlny veder zvládat,“ tvrdí Francesco Rocca, prezident Mezinárodní federace Červeného kříže. Vysoké teploty jsou nebezpečné zejména pro lidi se zdravotními potížemi, jako jsou například kardiaci. Ovšem k jejich úmrtím dochází většinou doma, proto jsou méně viditelná. Města po celém světě si však již toto nebezpečí uvědomují a budují mechanismy, jak své obyvatele ochránit.
Atény testují systém, který kategorizuje vedra pomocí úrovně nebezpečí podobně, jako je tomu u varování u hurikánů. Tokio experimentuje s větrnými tunely. Tel Aviv na veřejných prostranstvích instaluje barevná látková stínidla se slunečními panely, kterými v noci napájí osvětlení. Kapské město a Buenos Aires ochlazují střechy pomocí světlého nátěru.
V australských městech Červený kříž zavedl telefonáty lidem ohroženým vedry a vysílá k nim lékařskou pomoc, pokud na hovory nereagují. Španělská města experimentují se zavedením ambulancí na plážích. Další města zavádí příspěvky na klimatizaci pro nízkopříjmové obyvatele. Jiná na veřejná prostranství vysazují stromy, které jsou vůči vedrům odolné.
Ukazuje se tak, že existují způsoby, jak čelit nebezpečným vlnám veder, které mohou být s postupující změnou klimatu častější. Některé mechanismy jsou založené na moderních technologiích, jiné jsou jednoduché a i méně nákladné. Tak či tak, je na místě, aby se od sebe města vzájemně inspirovala, protože podobná opatření budou nevyhnutelná.
