Tři čtvrtiny dobíjecích stanic v Evropě jsou pouze ve čtyřech státech EU – Nizozemsku, Německu, Francii a Velké Británii. Tyto státy přitom pokrývají jen asi čtvrtinu území osmadvacítky. Vyplývá to z interaktivní mapy Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA).
V České republice je přitom jen 0,4 % z jejich celkového počtu v EU, Česko se tak ocitlo na konci evropského žebříčku spolu se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Vyššímu budování infrastruktury nepřispívá nízký zájem českých firem o elektromobily, podle průzkumu Arval Mobility Observatory je v Česku využívají firmy zhruba čtyřikrát méně, než je průměr zemí EU.
Hustota nabíječek v Česku je podle odborníků významně ovlivněna zájmem firem o vozidla na elektrický pohon. Nové registrace vozidel totiž v tuzemsku tvoří převážně vozy ve firemních flotilách.
V současnosti tvoří téměř tři čtvrtiny registrací nových vozidel firemní flotily, takže počty počty elektromobilů ve firemních „flotilách“ významně budování dobíjecí infrastruktury v Česku. Ovšem elektromobily tvoří v autoparcích tuzemských firem jen 4 %, oproti cca 16 % v ostatních zemích EU. Dosavadní nízká poptávka není motivací věnovat větší zdroje do budování rozsáhlé sítě infrastruktury pro dobíjení. Popularita elektromobilů však i v Česku zvolna stoupá.
Málo rychlých
Podle ACEA umožňuje rychlé dobíjení jen každá sedmá nabíjecí stanice v EU. Celkově je to 28 586 stanic. Drtivá většina z celkového počtu 171 239 umožňuje jen standardní rychlost nabíjení (maximální výkon je 22 kW). Mnoho dobíječek, které jsou do statistiky zahrnuty, jsou jen běžné elektrické zásuvky s nízkou kapacitou, například v autoservisech.
Zpráva ACEA také ukázala, že dobíjecí stanice jsou v EU nerovnoměrně rozloženy. Přes padesát tisíc, tj. čtvrtina z celkového počtu, je jen v Nizozemsku. V Česku je to celkově 808 dobíjecích míst. Počet dobíjecích stanic odpovídá mimo jiné zájmu firem o využívání bateriových elektromobilů ve flotilách. Nizozemsko je jejich počtu ve fleetech na špičce Evropy, má je 31 % firem, což je oproti Česku skoro osmkrát více.
Počet elektromobilů prodaných v EU se sice za poslední tři roky zvýšil o 110 %, počet nabíjecích stanic ale vzrostl pouze o necelé tři pětiny. Podle asociace to může do budoucna představovat riziko zpomalení prodejů elektroaut, protože řidiči nebudou mít při svých cestách dostatek nabíjecích bodů či budou příliš dlouho čekat na rychlonabíječky, které dovedou konkurovat tankování paliva u běžných spalovacích motorů.
Aby byly elektromobily do budoucna konkurenceschopné, musí se do posílení dobíjecí infrastruktury zapojit nejen státy, ale také soukromé firmy, například leasingové společnosti. Ty by měly společně s novými vozidly poskytovat firmám i jednotlivcům kompletní servis, včetně dodávky takzvaných wallboxů pro dobíjení doma i v práci, aby vozidla byla připravena kdykoli k provozu.
Domácí nabíjení nestačí
Podle nedávného odhadu expertů z různých firem pro agenturu Bloomberg se dnes 80 procent všeho nabíjení elektromobilů děje doma, tedy obvykle přes noc. Souvisí to nejen s cenou elektromobilů, ale dnes stále také praktickými aspekty. Provoz elektromobilu je v současné době výrazně jednodušší pro ty, kdo mají vlastní garáž či stání, a to především právě kvůli nabíjení.
Majiteli to umožňuje nabíjet podle potřeby, případně využívat vlastní elektřinu. Pro provozovatele sítě jde zase o poměrně dobře předvídatelné odběrové místo. Domácí dobíjení však má své hranice. Například v Kalifornii bylo už k roku 2019 18 tisíc nabíjecích stanic (ne bodů, tedy ne stojanů, ale míst s alespoň jedním stojanem) a více než 570 tisíc elektromobilů, zhruba tedy 30 automobilů na stanici. Jen velmi malou část z nich tvoří navíc rychlonabíjcí stanice: celkově asi 15 %, ale například v konglomeraci Los Angeles je to pouze 7 %. Ukazuje se, že to je málo.
Potíže s hledáním vhodného volného nabíjecího místa podle ohlasů řidičů každodenní problém. Dosavadní zkušenosti tedy potvrzují odhad, že nutnou podmínkou většího rozšíření elektromobility je tedy dramatický nárůst počtu veřejných nabíjecích stanic. Evropské směrnice navrhují na základě dosavadních konzultací obecně poměr zhruba 10 elektromobilů na jednu dobíjecí stanici.
V ČR ho v současné době plníme, protože na zhruba 7 100 elektromobilů je k dispozici přes 800 dobíjecích stanic. Do budoucna nám jednoduchá aritmetika nám říká, že dobíjecích stanic by během příští dekády měly být řádově nejméně desítky tisíc. Pro srovnání: k začátku roku 2019 bylo v ČR zhruba 3990 čerpacích stanic pohonných hmot.
Nepochybně bude praktické a vlastně jediné možné, že s rozvojem elektromobility bude docházet k akumulaci dobíjecích bodů na jednom místě, tedy v rámci jedné dobíjecí stanice. Řada z nich vznikne v místech, kde lze očekávat dlouhodobě (v řádu hodin) větší koncentraci lidí. Mezi taková místa patří např. kulturní či obchodní centra, parkovací domy, sportoviště či jiná místa s velkými parkovišti. V těchto lokalitách by měl počet dobíjecích bodů zohledňovat množství parkovacích míst s přihlédnutím k rozvoji elektromobility a také k času dobíjení. Páteřní síť rychlonabíjecích stanic bude tvořit v každém případě pouze menší část z celkového množství.
