aktuality

Nová technologie dálkového vytápění je na světě. Představila ji společnost Holtec a staví na využívání přebytečné elektrické energie ze sítě.

Firma Holtec uvedla nový systém dálkového vytápění HI-HEAT, který má ambici uchovávat přebytečnou elektrickou energii vyrobenou z větrných, jaderných či solárních energetických zdrojů. Technologie je postavena na funkčnosti dvou modulů, které se nazývají Preservator (konzervátor) a Steam Chest (parní truhla).

Konzervátor má uložené teplo uchovávat, parní truhla oproti tomu slouží ke stabilizaci celého zásobovacího systému. Podle představitelů podniku Holtec bude tento systém sloužit několik desetiletí, neboť jeho součástí nejsou žádné části, které by měly omezovat životnost této technologie. Informovala o tom na svých webových stránkách sama společnost Holtec.

„Jestliže jsou systémy HI-HEAT dobře doplňovány občasným přebytkem elektřiny ze sítě, mohou být dimenzovány tak, aby dodávaly topnou páru nepřetržitě a po neomezenou dobu,“ napsala společnost ve své oficiální tiskové zprávě společnost.

Podle společnosti dojde díky této technologii k postupnému vyřazení stávajících plynových kotlů, které se často v západním světě používají pro dálkové vytápění.

Na území Číny pokračuje v rychlém tempu výstavba malého jaderného reaktoru ACP100. Montáž má zatím asi sedmdesátidenní náskok oproti původně stanovému termínu.

Jaderná elektrárna Changjiang v čínské ostrovní provincii Hainan se dočkala horní části ocelového kontejnmentu pro projekt malého modulárního reaktoru ACP100. Informoval o tom portál World Nuclear News.

Význam ocelového kontejnmentu spočívá v tom, že zajišťuje utěsnění reaktorové budovy a celkovou integritu. Je tak velmi důležitou bezpečnostní bariérou celého reaktoru. Skládá se z kopule, dna, spodního i horního válce.

„Během celé stavební akce se používá technologicky pokročilý způsob tovární výroby a modulární konstrukce, jenž optimalizuje stavební postup a účinně zkracuje celkovou dobu výstavby,“ uvedla firma CNNC, která za výstavbou malého jaderného reaktoru ACP100 stojí.

Komerční provoz dvou reaktorů ACP100 má být podle současných odhadů zahájen v roce 2026. Po jeho dokončení bude jeden takový reaktor vyrábět asi 1 TWh elektrické energie za rok. Díky němu má dojít také k výrobě páry nebo i odsolování mořské vody.

Spojené státy americké se v blízkých letech chtějí více zaměřit na výstavbu offshore větrných elektráren.

Oproti zemím v Evropské unii nejsou Spojené státy v současné chvíli příliš velkými příznivci offshore větrných elektráren. Nyní jsou u pobřeží USA v provozu jen dva offshore větrné parky, a to s celkovým instalovaným výkonem 42 MW. Informoval o tom EIA.

Spojené státy se výstavbě těchto elektráren do této chvíle vyhýbaly kvůli vysokým nákladům na jejich výstavbu, a to hlavně v porovnání s tradičními elektrárnami na souši. Do roku 2029 by se tam ale měl instalovaný výkon offshore větrných elektráren navýšit na více než 6 GW, čímž by se Spojené státy částečně přiblížily evropským zemím, kde výroba elektřiny z větru na moři je již plnohodnotnou součástí jejich energetických mixů.

První projekt offshore větrných elektráren byl ve Spojených státech dokončen v roce 2016. Šlo o Block Island, který do současnosti disponuje celkem pěti větrnými turbínami s výkonem kolem 30 MW. Zbylý výkon pak jde za dvěma větrnými turbínami offshore parku Coastal Virginia.

Podle dosavadních informací ale bude potřeba, aby si Spojené státy americké pro stavbu offshore větrných farem u svého pobřeží pronajaly území od amerického úřadu pro správu energie oceánů (BOEM), jenž spadá pod tamější ministerstvo vnitra.

Lithium jako toxický prvek? Evropská komise momentálně probírá, že jedné z hlavních surovin pro výrobu akumulátorů by se už brzy mohla změnit klasifikace. Účastníci trhů varují, že takový krok by mohl i značně ohrozit například další dodávky baterií.

Ke konci loňského roku Evropská komise doporučila schválit, aby některé soli lithia patřily mezi toxické látky pro reprodukci. Šlo by třeba o chlorid lithný, hydroxid lithný nebo uhličitan lithný. Evropská komise se totiž obává, že soli lithia mohou mít značně záporný dopad třeba na plodnost lidí. Mají ohrožovat také zdraví nenarozených a kojených dětí. Informoval o tom portál S&P Global.

„Problém tkví v tom, že pokud budou lithiové soli nesprávně reklasifikovány do kategorie 1A/SVHC, přineslo by to velkou nejistotu v souvislosti s dlouhodobým plánováním investic do těchto tří solí,“ řekl pro server S&P Global předseda Mezinárodní lithiové asociace Roland Chavasse.

Pokud by k tomu opravdu došlo, tak podle Chavasseho bude také dlouhodobě ohrožená ekonomická životaschopnost těžby, recyklace i použití této suroviny ve všech členských státech Evropské unie. První návrh této evropské legislativy odborníci očekávají během posledního čtvrtletí roku 2022.

Poradenská firma PwC upozorňuje, že Německu se nepodaří splnit své cíle v oblasti elektromobility pro rok 2030. Důvodem je nedostatečná kapacita soukromé i veřejné dobíjecí infrastruktury.

Němečtí politici před lety schválili, že jejich cílem pro rok 2030 je patnáct milionů provozovaných elektromobilů na německých silnicích. Podle analytiků z PwC jich ale nebude více než 10,5 milionu.

V současnosti je v Německu podle dostupných dat nainstalováno celkově 60 400 veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily. Podle PwC se momentálně instaluje asi 330 nových dobíjecích míst týdně. To však není dostatečné.

Pro dosažení stanovených cílů musí Německo mít v provozu celkově 340 tisíc dobíjecích míst v roce 2030, ukazuje studie. Podle odhadů PwC jich ale Německo zvládne do té doby nainstalovat maximálně 210 tisíc.

Poradenská společnost PwC také ukázala, že pro dosažení stanovených klimatických cílů je potřeba, aby nadále v Německu probíhal rozvoj i soukromých dobíjecích stanic. Těch by mělo být minimálně 5,6 milionu. Tempo jejich výstavby však také zaostává za stanovenými požadavky.

„Schvalovací procesy a potíže se sladěním koordinace mezi různými firmami v odvětví se řadí mezi hlavní důvody pomalého tempa rozvoje dobíjecí infrastruktury v Německu,“ uvedla ve své studii společnost PwC.

Ruský plynárenský gigant Gazprom se rozhodl svým akcionářům nevyplatit dividendy za loňský rok. Stalo se tak poprvé od roku 1998. V reakci na toto oznámení se akcie firmy propadly o více než jednu čtvrtinu, jak informovala agentura Reuters.

„Akcionáři rozhodli, že v současné situaci není vhodné vyplatit dividendy založené na výsledcích roku 2021. Mezi klíčové priority firmy se nyní řadí realizace investičního programu,“ uvedl náměstek ředitele společnosti Famil Sadygov s tím, že Gazprom se musí připravit na placení vyšších daní i na topnou sezónu.

Mezi největší akcionáře plynárenského Gazpromu se řadí ruský stát, kterému náleží asi 38 procent všech emitovaných akcií. Dalších patnáct procent akcií je v držení ze strany dvou ruských státních podniků, jak ukázal britský deník Financial Times.

„Pro akcie firmy jde o katastrofu, poněvadž jediným velkým lákadlem pro investory byly v případě této společnosti hlavně vysoké dividendy,“ uvedli před několika dny analytici společnosti Tinkoff Investments s tím, že rozhodnutí může částečně souviset s nynějšími snahami ruského ministerstva financí ohledně navýšení příjmů do státní kasy.

Opatření přichází v době zvýšeného napětí kolem dodávek ruského plynu do Evropy, které je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Gigant Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má zároveň monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů.

Chemické společnosti v Německu jsou v pohotovosti kvůli sníženým dodávkám ruského zemního plynu do států Evropy. Firmy se proto připravují na citelný nárůst nákladů, který se pravděpodobně promítne i do cen konečných spotřebitelů.

Společnost Baader Bank uvedla, že v případě úplného zastavení dodávek ruského zemního plynu by německé chemické společnosti přišly až o 7,9 miliardy euro, což je v přepočtu zhruba 196 miliard korun. Tato bankovní instituce pak před několika dny ještě dodala, že mezi nejvíce ohrožené podniky se řadí výrobci petrochemických produktů i hnojiv. Dotknout se to tak může třeba firem Wacker Chemie, BASF, Evonik nebo Covestro. Informoval o tom portál ICIS.

Německo v reakci na snížené dodávky plynu z Ruska muselo minulý týden ve čtvrtek vyhlásit druhý ze tří varovných stupňů plánu pro stav nouze v oblasti zemního plynu. To by v určitém ohledu mohlo umožnit dodavatelům plynu navýšit jeho ceny i v rámci stávajících smluvních vztahů. Vrcholní němečtí politici i velké holdingy tak jsou v očekávání, co přinesou další týdny.

Německo je na dodávkách z Ruska citelně závislé, v roce 2021 pocházelo z Ruska až 55 procent celkového objemu zemního plynu, který byl v této zemi spotřebován.

Firma Last Energy se rozhodla spolupracovat s polskou energetickou společností Enea SA v oblasti vývoje a následné výstavby malého modulárního reaktoru s elektrickým výkonem okolo 20 MW, který bude možné následně využít v polské energetice. Jádro v polském energetickém mixu momentálně absentuje, země s ním ale do budoucna počítá. Nahradit má neekologické uhelné elektrárny.

Energetická skupina Enea Sa je v Polsku z větší části vlastněna státem. Má více než 2,7 milionu zákazníků a působí jako výrobce i dodavatel elektřiny. Oba subjekty podepsaly dohodu na kongresu ve Varšavě, a to i za přítomnosti několika představitelů polské vlády. Informoval o tom portál GlobeNewswire.

„Nastolená dohoda je možností k moderní, škálovatelné a bezemisní technologii výroby elektřiny. Skupina Enea bude potenciálně schopna využít moderní a dostupné technologie k budování vlastních výrobních kapacit. V budoucnu tak bude nabízet řešení pro průmysl i teplárenství v celém Polsku,“ řekl pro portál GlobeNewswire předseda představenstva Enea SA Paweł Majewski.

Kontrakt má vést k tomu, že se polský sektor ještě rychleji dekarbonizuje a povede k zajištění dostatečné energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Skupina Last Energy se bude snažit o to, aby modulární reaktor na území Polska vyrostl už do dvou let od podepsání dohody.

Německá asociace pro větrnou energii (BWE) varuje, že rozvoj větrných elektráren v zemi silně blokuje postupně stoupající cena surovin. Možné investice do této oblasti zpomaluje i vysoká nejistota a celkově zhoršující se podmínky v tomto oboru. Mezi ty hlavní se má řadit i narušení plynulosti dodavatelských řetězců a nárůst úrokových sazeb.

„Řadu projektů už není nyní možné ekonomicky provozovat. V Německu je potřeba upravit legislativní rámec, jinak totiž hrozí při rozvoji větrné energetiky velké problémy. Současný rámec výběrových řízení zapomíná na to, jaká je realita kolem dynamického vývoje nákladů v dodavatelských řetězcích,“ zaznělo před několika dny od asociace BWE.

Mezi hlavní problémy se podle německé asociace řadí i stoupající cena turbín, což potvrzují třeba i získané údaje od společnosti Vestas, která patří mezi přední lídry na trhu v této oblasti.

Představitelé této firmy zároveň varují před tím, že cenový růst může pokračovat i v letošním roce, což by mohlo nastavené klimatické cíle i celkové vize do budoucna dále ohrožovat.

Německá asociace pro větrnou energii ale také uvedla, že kromě toho se postupně přidávají i další negativní stránky investic a firmy tak začínají čím dál více zvažovat, jestli i přes dokončená povolovací řízení mají chystané projekty opravdu realizovat.

Nizozemské konsorcium se chystá prosadit komerční lety na vodíkový pohon mezi městy Londýn a Rotterdam, a to už v roce 2028. Konsorcium si od toho slibuje vznik nových pracovních i ekonomických příležitostí. Hlavní pozitivní efekt ale Nizozemci čekají hlavně v oblasti snižování škodlivých emisí skleníkových plynů z letectví.

Nizozemské konsorcium, které čítá hned sedmnáct nizozemských firem, představilo projekt The Hydrogen Aircraft Powertrain and Storage System. Zapojené společnosti se společně domnívají, že v dalších šesti letech je možné realizovat komerční lety na krátkou vzdálenost právě prostřednictvím vůči životnímu prostředí šetrného vodíku. Informoval o tom deník The Guardian.

Z konstrukčního pohledu mají být letecké stroje velmi podobné těm, které jsou v provozu už v dnešní době. Vodíkové nádrže mají být umístěny v zadní části letounu. Do jednoho letadla se má podle odhadů vejít asi čtyřicet až osmdesát cestujících.

Členové nizozemského konsorcia očekávají, že díky této iniciativě může v příštích letech vzniknout i více než 1 200 nových pracovních míst, a to ještě před prvním úspěšným odletem letadla na vodíkový pohon. Zároveň ale odhadují, že cena letenek může kvůli této inovaci stoupnout asi o deset procent.

„Jde o velmi zajímavou příležitost hlavně pro Skandinávii nebo Nový Zéland,“ uvedl člen nizozemského konsorcia Michel van Ierland.

Load More