26. 09. 2022
|
emovio.cz logo

Každý pátý dům v Nizozemsku má solární panely. Co v Česku?

Instalace střešních fotovoltaických panelů (kredit LA FAB)
Instalace střešních fotovoltaických panelů (kredit LA FAB)

Evropská fotovoltaika má nečekaného lídra: Holandsko. A to především díky střešním panelům. V Ćesku podobný boom je v současné době ovšem nemožný díky našim „specifikům“.

Nizozemsko dlouho nepatřilo v oblasti výroby solární energie k evropské špičce. Rostoucí ceny energie vedly k ještě většímu zájmu o solární panely, ale velká poptávka také posunula hranice možností, které lze v krátkodobém horizontu dosáhnout.

V současné době je v zemi více než jeden a půl milionu domů se solárními panely, uvedla nedávno nizozemská oborová organizace Techniek Nederland. To znamená, že každý pátý dům má na střeše panely. Nizozemsko se tak stalo evropským lídrem, pokud jde o instalovaný výkon solární energie na osobu, jak spočítala evropská obchodní organizace SolarPower Europe.

„Máme méně slunce a prostoru pro solární panely než mnoho jiných zemí. Proto jsme pro mnoho lidí nečekaným lídrem,“ řekl pro server NOS.nl Wim Sinke, bývalý profesor solární energie na Amsterdamské univerzitě. „Před deseti lety jsme byli v žebříčku mnohem níže. My jsme však naši nevýhodu proměnili ve výhodu, a proto jsme s prostorem, který máme k dispozici, začali zacházet velmi kreativně.“

Podle Wijnanda van Hoofa, ředitele obchodní asociace Holland Solar, má tento vzestup v žebříčku i další příčiny. „V Nizozemsku existují výhodné pobídkové programy pro udržitelnou výrobu energie a obyvatelé se zapojují ve stále větší míře.“ Nezanedbatelnou výhodou je, že Nizozemsko je tak bohaté a mnoho lidí si tedy investici do fotovoltaiky může dovolit.

2 % solární energie

Ačkoli si tedy Nizozemsko vede v rámci Evropy relativně dobře, v roce 2021 pokryla solární energie pouze 2,1 % celkové spotřeby energie v Nizozemsku. Pokud se podíváme na celkovou poptávku po energii, tedy například i po teple, necelých 14 procent pochází z obnovitelných zdrojů energie.

„To říká, že v Nizozemsku a Evropě máme velký problém,“ řekl Van Hoof. „Plynovou krizi vnímám hlavně jako budíček, který nám říká, že nyní musíme skutečně urychlit proces udržitelnějšího energetického systému.“

Snižování závislosti na ruském plynu má do značné míry díky zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. Brusel očekává nejrychlejší výsledky od solární energie. Podle některých odhadů by solární panely na střechách mohly nakonec pokrýt 25 % evropské poptávky po elektřině, odhaduje Evropská komise v plánu REPowerEU. Například do roku 2025 budou muset být vybaveny solárními panely všechny nové velké budovy a od roku 2029 všechny nové domy.

Elektrická síť, střídače a instalatéři

I úspěšné země jako Nizozemsko ovšem narážejí při dalším zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na praktické potíže. V některých lokalitách není možné připojit nový solární park k elektrické síti.

Celoevropským problémem je v současné době také nedostatek střídačů. Taková zařízení jsou potřebná k tomu, aby se vyrobená elektřina dala použít v domácnosti, ale mikročipy v nich jsou těžko k sehnání. Na holandském trhu se podle NOS.nl například několik montážních firem potvrdilo, že v současné době instalují nefunkční fotovoltaické systémy – nainstalují klientovi panely a další zařízení, i když ty nebudou fungovat, dokud nebudou k dispozici střídače.

Holandsko má pak ještě další problém, který známe i od nás: nedostatek lidí v oboru. Tento problém se asi jen tak nevyřeší, spíše se prohloubí, jak v příštích letech nejspíše bude poptávka po solárních panelech pouze stoupat.

Naše úzká hrdla

V České republice je zájem o fotovoltaiku relativní novinkou. V roce 2022 se meziročně počet zájemců o dotace na střešní fotovoltaiku v podstatě zdvojnásobil už v první polovině roku. A vzhledem k vysokým cenám elektřiny se dá očekávat, že ani to možná nebude konečný údaj.

V Nové zelené úsporám je na nové fotovoltaiky vyčleněno deset miliard korun. Zatím není jasné, zda a jaký převis žádostí bude, ale ministerstvo je připravené podpořit všechny žadatele, kteří splní podmínky. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nemůže stát, aby stát některé žadatele nebyl schopný uspokojit.

Uvidíme, jak to skutečně dopadne. Problém totiž nemusí být pouze ve financích, jak ukazuje jiný současný případ: dotace z Národního plánu obnovy, tedy dotačního programu schváleného s cílem pomoci „nastartovat“ ekonomiku po kovidové pandemii. Stát tyto žádosti nedokáže vyřizovat dostatečně rychle, stěžují si žadatelé. O dotace na fotovoltaické elektrárny žádá bezmála 4 tisíce podniků, stát ale nemá dost lidí na to, aby je stíhal včas schvalovat, napsal nedávno server Seznam Zprávy.

„Program je nastavený dobře, je o něj velký zájem. Problém je ale v délce času, ve kterém se žádosti o dotace vyhodnocují. Program byl vyhlášen v březnu a ještě dnes evidujeme řadu podniků, které o dotaci žádaly okamžitě po spuštění, tedy v průběhu března, a stále nemají své projekty vyhodnocené,“ řekl pro Seznam Zprávy šéf výboru pro dotační politiku Asociace malých a středních podniků Jiří Kvíz.

O dotaci si k 6. září podle Ministerstva průmyslu a obchodu zažádalo 3 914 podniků, kteří dohromady stát žádají o 6,7 miliardy. Úřad ovšem ke stejnému datu schválil pouze 1 019 žádostí za celkem 1,7 miliardy korun.

Celý proces je v zásadě nastaven poměrně dobře; žádosti například nejsou přehnaně složité. Ministerstvo ovšem jednoduše nemá „personální kapacity“, aby dostatečně rychle schvalovalo podané žádosti.

Na jeho obranu lze snad říci pouze to, že velká část žádostí je nedávného data. I firmy začaly fotovoltaiku řešit naléhavě až ve chvíli, kdy se cena elektřiny „utrhla ze řetězu“. Personální podstav na MPO není žádným tajemstvím už delší dobu, problém to tedy není nijak nečekaný.

„Paneláky“ také ještě čekají

Samostatnou kapitolou je pak v Česku povolování staveb fotovoltaických elektráren na bytových domech. To je otázka, která stále není dobře vyřešena – a problém je v tomto případě jen a pouze „papírový“, vůbec ne technický. (Velmi jasně ho popsal na Twitteru Vladimír Matajs)

Řešení se táhne roky, snad se ovšem konečně blíží. Bytové domy budou moci od 1. ledna příštího roku zakládat tzv. energetické komunity. Komunita umožní „posílat“ energii mezi jednotlivými elektroměry v rámci bytového domu (tedy účetně, fyzikálně k tomu žádná legislativa zapotřebí není, samozřejmě). Pro dosažení úspor nebude již nutné rušit odběrná místa a slučovat elektroměry do jednoho společného – do čehož se samozřejmě obyvatelům bytových domů doteď nechtělo.

V praxi se výkon fotovoltaiky se v bytovém domě připojí na společné prostory. Zde se část elektřiny spotřebuje na svícení či výtah. Co se nespotřebuje, dodá se do virtuální komunity v bytovém domě. Z té budou moci obyvatelé v daný okamžik čerpat elektřinu zadarmo.

Energie, která se nespotřebuje v daný okamžik ve společných prostorách domu či v místní komunitě, bude se považovat za dodávku do sítě. Bude ji tedy možné prodávat za výkupní cenu. Obyvatelé by tak měli, jak uspořit na spotřebě, tak i něco vydělat prodejem elektřiny do sítě.

To všechno vypadá dobře. Ovšem, jak poznamenal i právě Vladimír Matjas v září na Twitteru, jak se termín blíží, „euforie opadává“. Stále se nevyřešila řada zásadních problémů: „Nová pravidla mají platit od 1.1.2023, ovšem dosud kromě líbivých veřejných proklamací politiků a úředníků nic hmatatelného v ruce nemáme. Pro SVJ a družstva absence pravidel znamená riziko a předschválené projekty tudíž začínají odkládat,“ píše Matajs.

Kardinálním problémem je, že stále nedošlo ke zvýšení limitu pro výkon fotovoltaiky v případě podobných projektů: současné maximum je 10 kilowattů špičkového výkonu (kWp). To je naprosto dostatečné pro rodinný domek, ale pro bytový dům do nestačí. Většina podobných projektů má údajně výkon mezi 20 až 30 kWp.

Pokud by změna neprošla, fotovoltaické elektrárny na bytových domech s výkonem nad 10 kWp by musely být licencované. Což znamená, že všichni obyvatelé by se staly příjemci příjmů z podnikání, museli by kvůli tomu podávat daňové přiznání, a přehledy na správu sociální pojištění a zdravotní pojišťovnu.

To příliš motivační není. A kvůli tomu i dalším nesmyslným faktorům českého systému není divu, že se u nás fotovoltaika instaluje zhruba výrazně pomaleji než v poslední době například v Polsku nebo v Maďarsku.

Jak najít vhodnou střechu

Návratnost pořízení fotovltaického systému dnes není špatná – ale to platí obecně. U konkrétní střechy může být situace jiná. Obecně přitom platí, že solární panely lze namontovat na jakýkoliv typ střechy včetně té ploché, otázkou ovšem je, jaká z ní bude výroba.

„V našich podmínkách představuje optimální místo pro solární elektrárny šikmá střecha se sklonem okolo 35 stupňů, která je v ideálním případě orientována na jih. Zcela přesně pak lze využitelnost střechy spočítat pomocí analýzy oslunění z leteckých snímků. Majitelé nemovitostí tak přesně zjistí, která část střechy je pro instalaci panelů nejvhodnější a kolik kilowatthodin elektrické energie na metr čtvereční na ní lze ročně vyrobit,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, jež se na letecké snímkování a jeho analytiku specializuje a je například tvůrcem nejdetailnější ortofotomapy České republiky.

Zmíněnou metodu pro ověření vhodnosti střech pro instalaci fotovoltaiky využívá i řada českých měst. Analýzu oslunění konkrétních budov ve svých majetcích si nechaly zpracovat například radnice v Kladně či Kuřimi. Brno si pak nechalo z leteckých snímků připravit méně detailní mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně rozlišeny plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. Majitelé konkrétních domů si tak v případě zájmu o instalaci solárních panelů mohou na jejich základě nechat výnosy dopočítat.

„Taková mapa pouze říká, zda je střecha pro fotovoltaiku vůbec vhodná. Na zjištění konkrétní očekávané výroby elektrické energie je potřeba provést ještě detailní zaměření a výpočet pro konkrétní plochy. I detailní zaměření a pasport střechy s přesností na centimetry lze provést z leteckých snímků, bez nutnosti střechu navštívit,“ doplňuje Drahomíra Zedníčková s tím, že TopGis tato data umí získat ze svých vlastních leteckých snímků, které pokrývají území celé České republiky.

(Úvodní foto: Instalace střešních fotovoltaických panelů; kredit LA FAB)

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata