27. 09. 2022
|
emovio.cz logo

Evropské zásobníky s plynem se plní podle plánu. Ale to stačit nebude

Potrubí připravené na stavbu produktovodu (foto Alistair Hamilton / Flickr / Creative Commons (CC BY 2.0))
Potrubí připravené na stavbu produktovodu (foto Alistair Hamilton / Flickr / Creative Commons (CC BY 2.0))

Evropská unie je na dobré cestě k překonání cílů pro naplnění zásobníků plynu. Ovšem důležitější bude, zda se zemím podaří snížit spotřebu natolik, aby ho bylo dost i na nejchladnější měsíce.

Státy Evropské unie si před časem vytyčily cíl naplnit i v prostředí narušených ruských dodávek zemního plynu své podzemní zásobníky. Podle dohody by měly být do 1. listopadu všechny plné alespoň na než 80 procent.

Tento cíl evidentně nebude problém splnit. Podle dostupných údajů (přehledně dostupné například na stránkách společnosti KYOS) jsou nyní evropské zásobníky plynu naplněny z více než 80 procent. Země EU nyní skladují přibližně 888 terawatthodin (TWh) plynu. To je více než před loňskou zimou (nakonec naštěstí mírnou) před kterou bylo v zásobnících 858 TWh energie ve formě této suroviny.

V normálním roce by to mohlo pokrýt zimní špičku spotřeby plynu v Evropě. Ale v roce 2022 to nejspíše bude málo. Rusko zjevně hodlá nadále porušovat uzavřené dohody a dodávat plyn pouze ve výrazně sníženém množství – a možná vůbec.

Množství plynu, které společnost Gazprosom posílalo přes Nord Stream 1, hlavního plynovodu pro dopravu této suroviny do Evropy, činilo pouze 20 procent jeho maximální kapacity. Ve středu 31. srpna pak ještě začala odstávka, která měla trvat do soboty 3. září. Ruská strana ovšem oznámila, že vzhledem k závadě bude plynovod odstaven na delší dobu.

K tomu dodejme, že společnost Siemens Energy, která dodala pro Nord Stream některá zařízení a zajišťuje k nim i servis, v pátek 2. září podle zprávy ČTK uvedla, že únik oleje nepředstavuje dostatečnou technickou překážku k zastavení toku plynu. Zařízení je podle ní možné utěsnit na místě a jde o rutinní opravu.

Ruská strana tedy dělá a bude i nadále dělat obstrukce a s plynulými dodávkami plynu nelze počítat. Co tedy nyní?

Míra naplněná evropských podzemních zásobníků zemním plynem v roce 2022 ve srovnání s dlouhodobým průměrem a vybranými předchozími lety (foto KYOS)
Míra naplněná evropských podzemních zásobníků zemním plynem v roce 2022 ve srovnání s dlouhodobým průměrem a vybranými předchozími lety (foto KYOS)

Když plná nestačí

Podle vyjádření společnosti Aurora Energy Research pro agenturu Reuters by plné zásobníky plynu mohly evropským zemím vystačit v nejlepším případě asi na tři měsíce. V Německu, kde se nachází téměř čtvrtina všech zásobníků v rámci, by uskladněný plyn mohl pokrýt 80 až 90 dní průměrné poptávky.

To na topnou sezónu zjevně není dost. „Pro zvládnutí této krizové situace bude snížení poptávky ještě důležitější než skladování,“ řekla agentuře Reuters Simone Tagliapietra, vedoucí pracovnice think-tanku Bruegel.

Pokud však země nesníží spotřebu tohoto paliva, evropské zásobníky plynu se do března vyprázdní, vyplývá z modelů společnosti ICIS. A to i v případě, že by Rusko nezastavilo tok plynu úplně a počasí by nebylo neobvykle chladné.

Aby se zabránilo zimní krizi v zásobování, musí země každý měsíc snížit spotřebu plynu o 15 % pod pětiletý průměr, vyplývá z modelů ICIS. To by znamenalo, že po zimě by byly zásobníky naplněny ze 45 %, pokud by Rusko plyn nadále dodávalo, a z 26 %, pokud by Rusko od října nadále snížilo své dodávky. Což není velká rezerva pro případ, že počasí nám nebude přát a zima bude tužší než obvykle.

Kombinace absence ruského plynu a agresivního snižování spotřeby plynu v průmyslu a budovách „by mohlo během letošní zimy vést k zavedení přídělového systému v dodávkách elektřiny“, uvedl pro Reuters Mauro Chavez Rodriguez, ředitel evropského výzkumu plynu ve společnosti Wood Mackenzie.

Šetříme, ale málo

Zatím však k trvalému snížení poptávky po plynu v potřebném rozsahu nedošlo. A to i přesto, že řada průmyslových odvětví byla kvůli mimořádně vysokým cenám plynu a také elektřiny nucena omezit svou výrobu. Na konci srpna tak například byly odstaveny dvě třetiny evropských výrobních kapacit umělých hnojiv určených pro zemědělství.

Země EU se koncem července dohodly, že tuto zimu sníží spotřebu plynu o 15 % oproti průměrným zimním úrovním v letech 2017-2021. Spotřeba plynu v Evropě byla v první polovině srpna o 11 % nižší než pětiletý průměr, uvedla společnost ICIS.

Spotřeba plynu v německém průmyslu se v červenci propadla o 21 % oproti průměru let 2018-2021, ale předtím v žádném jiném měsíci nedošlo k většímu než 14% snížení, vyplývá z údajů spolkového energetického regulátora.

Na rozdíl od většiny evropských vlád Německo už zavedlo určití úsporná. Platí od začátku září a zahrnují mimo jiných zákaz plynového vytápění soukromých bazénů, omezení osvětlení veřejných památek a zákaz nechávat vytápěné obchody otevřené celý den.

Jak Němci šetří

Německo je největší odběratel ruského zemního plynu, a tak spolková německá vláda vyhlásila opatření pro úsporu energií ve dvou vlnách. První platí od 1. září a platit bude do konce února příštího roku. Další část opatření bude v platnosti od října až do konce září 2024. Co je v „první vlně?“

Vytápěné obchody nesmějí od září do konce února nechávat otevřené vstupní dveře.

Od září se například ruší v nájemních smlouvách ustanovení o minimální teplotě, na kterou nájemce musí vytápět prostory. Soukromé bazény, a to vnitřní i venkovní, se nesmějí vytápět plynem a elektřinou. Výjimka platí pro lázeňské a rehabilitační účely, ani v hotelech.

Ve veřejných budovách smí být pracovní prostory vytápěny pouze na maximální pokojovou teplotu 19 stupňů místo zatím povolených 20. Teplota může být ještě nižší, pokud se v prostorách provádí fyzicky namáhavá práce. Ve veřejných budovách by se neměly vytápět prostory jako chodby a foyer, velké haly nebo technické místnosti. Předpis neplatí pro zdravotnická a sociální zařízení.

Soukromé firmy teplotu snižovat nemusí. Nařízení pouze říká, že maximální teploty pro pracovní prostory ve veřejných budovách jsou zároveň minimální teploty v komerčně využívaných prostorách.

Mají se vypnout kotle a průtokové ohřívače vody pro ohřev vody v umyvadlech (pokud si hygienické důvody tedy vysloveně nežádají). V případě centrálního ohřevu se má alespoň snížit teplota. Znovu jsou v opatření výjimky: školy, školky, pečovatelská zařízení, nemocnice…

V noci nemají být z čistě estetických a dalších podobných důvodů být osvětlovány budovy a památky. Nemělo by se to dělat ani při kulturních a dalších podobných akcích. Zapnuté zůstává bezpečnostní a nouzové osvětlení.

Přes noc musí být vypnuté neonová světla a reklamy s výjimkou některých případů, kdy převažuje jiný zájem: třeba v případě osvětlení železničních podjezdů nebo autobusových zastávek. Pouliční osvětlení může fungovat i nadále, ovšem i vzhledem k ceně elektřiny nepochybně města a obce budou na této položce šetřit. Zařízení se nakonec nevztahuje na osvětlení výloh obchodů.

Zajímavým bodem je požadavek na vyšší informovanost. Dodavatelé energií, tedy konkrétně plynu, a majitelé větších bytových domů musí zákazníky a nájemníky včas informovat o předpokládané spotřebě energie, kolik to bude stát, a jaké jsou možné úspory. A to nejpozději do začátku topné sezóny.

Matthias Buck, ředitel pro Evropu ve společnosti Agora Energiewende, pro média uvedl, že Německo potřebuje tuto zimu snížit spotřebu plynu o 20 až 25 %. To zahrnuje snížení poptávky domácností. Ovšem tento krok podle něj musí doprovázet další vládními opatření, která ochrání domácnosti s nízkými příjmy před rostoucími náklady na plyn a elektřinu.

Pokud se nepodaří ušetřit plyn tuto zimu, bude mnohem obtížnější naplnit zásobníky na příští zimu. Pokud by k tomu došlo a Rusko by snížilo toky, mohly by být zásobníky v Evropě příští rok vyčerpány do listopadu, uvedl Oxfordský institut energetických studií.

Klíčovou roli při plnění evropských zásobníků sehrál dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Ovšem v případě, že by se v roce 2023 tok ruského plynu zastavil, nelze se na něj spolehnout. Trh s LNG je velmi napjatý.

V příštím roce by se pouze s jeho pomocí zásobníky před další zimou nejspíše naplnit nedaly. Proto je pro evropské země podle analytiků klíčové, aby omezily spotřebu už nyní. „Zásobníky jsou záchranná sít, ale to, co v této krizi potřebujeme především je velmi výrazné snížení poptávky,“ shrnul situaci pro Reuters Matthias Buck.

Míra naplnění evropských podzemních zásobníků zemním plynem v roce 2022 ve srovnání s dlouhodobým průměrem a minulým rokem (foto KYOS)
Míra naplnění evropských podzemních zásobníků zemním plynem v roce 2022 ve srovnání s dlouhodobým průměrem a minulým rokem (foto KYOS)

Ruská energetická zbraň v číslech

V roce 2020 bylo Rusko druhým největším producentem zemního plynu po Spojených státech. Vytěžilo zhruba 637 miliard m3. Na vývoz šla více než třetina, zhruba 240 miliard m3. Zhruba 90 procent tohoto množství šlo do Evropy, a to téměř výlučně prostřednictvím stávajících plynovodů.

Ruská vláda usiluje o to, aby se stala globálním dodavatelem zemního plynu; v roce 2020 schválila svůj nejnovější plán energetické politiky, který upřednostňuje rozvoj a diverzifikaci vývozu energie a usiluje o výrazné zvýšení investic do zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména v arktické oblasti. Konkrétně v případě zemního plynu je cílem strategie zvýšit vývoz LNG na úroveň nad 120 miliard m3, a pak až na 300 miliard m3 v roce 2035. Zvýšení kapacity vývozu LNG by Rusku umožnilo konkurovat na exportních trzích mimo Evropu.

Závislost Evropy na dodávkách ruského plynu se v posledním desetiletí zvýšila. Spotřeba zemního plynu v regionu zůstala v tomto období celkově zhruba stejná, ale těžba klesla o třetinu a rozdíl vyrovnal zvýšený dovoz. Podíl dodávek ruského plynu zvýšil z 25 % celkové poptávky po plynu v regionu v roce 2009 na zhruba 32 % v roce 2021.

Rusko bylo také v posledních letech zároveň třetím největším světovým producentem ropy za Spojenými státy a Saúdskou Arábií. V lednu 2022 činila celková produkce ropy v Rusku 11,3 milionů barelů denně (mb/d). Pro srovnání, celková produkce ropy v USA činila 17,6 mb/d, zatímco v Saúdské Arábii se těžilo 12 mb/d.

Přibližně 60 % ruského vývozu ropy směřuje do zemí OECD a dalších 20 % do Číny. Na sklonku minulého roku, přesněji v listopadu 2021, dovezla Evropa z Ruska celkem 4,5 mb/d ropy (34 % celkového dovozu). Země členské státy OECD z Asie a Oceánie dovezly v listopadu z Ruska celkem 440 tis. barel ropy denně (5 % celkového dovozu), členské státy OECD ze Severní a Jižní Ameriky 625 tis. b/d (17 % celkového dovozu).

Prostřednictvím systému Družba dodává do Evropy zhruba 750 tisíc b/d. Bezprostředně ohroženo je denní dodávky zhruba čtvrt milionu barelů ruské ropy, které putují přes Ukrajinu jeho jižní větví. Z ní jsou přímo zásobovány Maďarsko, Slovensko a Česká republika.

Největším jednotlivým odběratelem ruské ropy je Čína. V roce 2021 odebírala v průměru 1,6 mb/d ropy. Zhruba polovinu dodávaly do země ropovodní, druhá polovina putovala po moři. Rusko je rovněž významným dodavatelem ropy do Běloruska, Rumunska a Bulharska a produktů do většiny zemí bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny.

(Potrubí připravené na stavbu produktovodu (foto Alistair Hamilton / Flickr / Creative Commons (CC BY 2.0))

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata