Analytici z BloombergNEF odhadují, že v letošním roce dojde k instalaci více než 100 GW nového výkonu větrných elektráren po celém světě.
Větrná energetika je po celém světě každým dnem stále populárnější. Pro jednotlivé státy jde momentálně o klíčový bezemisní energetický zdroj, který do budoucna bude hrát ohromnou rolu pro dosažení uhlíkové neutrality.
Podle analytiků od agentury Bloomberg je v současné chvíli velmi pravděpodobné, že do konce této dekády bude každoročně uvedeno v provoz více než 100 GW nového větrného výkonu.
Analytici se na celou skutečnost v sektoru větrné energetiky dívají ve své poslední prognóze mnohem optimističtěji než v prosinci loňského roku. Důvodem je mimo jiné také ještě vyšší ohlášená změna ze strany Evropské unie o patřičné kroky v této oblasti. Státy EU totiž do budoucna chtějí silně snížit svou závislost na ruských fosilních palivech, a to kvůli stále nekončící válce na Ukrajině a větrná energetika bude v tomto ohledu pro ně velmi klíčová.
Jaké mohou být komplikace?
Analytici agentury Bloomberg ale také říkají, že větrná energetika v Evropské unii často naráží také na právní bariéry, který celý proces zpomalují.
„Mnoho států zvýšilo v letošním roce své cíle v oblasti offshore větrných elektráren, aby snížilo závislost na dovozu energie a podpořilo dosažení klimatických závazků. Překlopení těchto zvýšených cílů bude ale záviset na odstranění slepých míst, jakými jsou kupříkladu protahující se povolovací procesy,“ napsali analytici BNEF ve své nejnovější zprávě.
Prudký růst instalovaného výkonu čeká agentura Bloomberg také u větrných elektráren, které jsou instalované na moři. Do roku 2035 by se toto číslo mělo dostat přes hranici 500 GW, což je desetinásobně více než dnes.
Cena surovin
Německá asociace pro větrnou energii (BWE) ale varovala, že rozvoj větrných elektráren třeba v Německu bude silně blokovat postupně stoupající cena surovin. Možné investice do této oblasti zpomaluje i vysoká nejistota a celkově zhoršující se podmínky v tomto oboru. Mezi ty hlavní se má řadit i narušení plynulosti dodavatelských řetězců a nárůst úrokových sazeb.
„Řadu projektů už není nyní možné ekonomické provozovat. V Německu je potřeba upravit legislativní rámec, jinak totiž hrozí při rozvoji větrné energetiky velké problémy. Současný rámec výběrových řízení zapomíná na to, jaká je realita kolem dynamického vývoje nákladů v dodavatelských řetězcích,“ zaznělo před několika dny od asociace BWE.
Nedostatek surovin
Podobný pohled na věc mají zároveň i další vědecké studie. Jedna z nejnovějších vědeckých prací belgické vysoké školy Katholieke Universiteit Leuven varuje, že Evropa bude v budoucnu bojovat s obrovským nedostatkem důležitých surovin pro dosažení cílů v oblasti čisté energie. Výzkumníci upozorňují, že Evropu může v dohledné době trápit nedostatek kovů, které jsou potřebné pro výrobu baterií, větrných turbín nebo třeba solárních panelů.
Belgický výzkum rovněž upozorňuje, že snižování závislosti Evropské unie na fosilních palivech z oblasti mimoevropských zemí může být z těchto důvodů velmi obtížné a vysledoval, že Evropa bude v dohledné době potřebovat až pětatřicetkrát víc lithia pro dosažení stanových klimatických cílů než v současné době. Vědci zároveň čekají mnohem vyšší poptávku po mědi a niklu, která by vzhledem k současnému stavu mohla vzrůst až stonásobně.
„Panuje velké riziko, že v souvislosti s aktuálním geopolitickým vývojem nebude mít Evropa dostatek kovů pro plnění svých klimatických cílů,“ uvedl pro FT Mikael Staffas, který je prezidentem společnosti Eurometaux, na jejíž popud celá belgická studie vznikla.
Větrná energie jako prostředek proti škodlivým plynům
Větrný boom v EU se podle Evropské agentury pro životní prostředí odrazil také v tom, že se Evropské unii podařilo oproti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o 34 procent, a to téměř ve všech sektorech národního hospodářství. Zvláštní úspěch se pak podařil v oblasti průmyslu, bydlení nebo dodávek energie.
Jen v roce 2020 se podařilo Evropské unii snížit emise plynů o jedenáct procent. Podepsalo se na tom i čím dál nižší využívání uhlí, jehož spotřeba byla v roce 2020 až třikrát nižší než o třicet let dříve. Pozitivně se ale na tom podepsaly i poměrně teplé zimy, kvůli kterým nebyla poptávka po vytápění během studených měsíců tak velká jako třeba v předešlých letech.
