Jak to vypadalo ve světě s výrobou elektřiny v roce 2020? T shrnuje zpráva Global Electricity Review 2021 think-tanku Ember. Ten v těchto pravidelných zprávách shrnuje trendy v elektroenergetice po celém světě.
První zjištění nijak nepřekvapí: pandemie způsobená virem SARS-CoV-2 v podstatě zastavila růst poptávky po elektřině. V roce 2020 světová spotřeba elektřiny poklesla o 0,1 %. Ovšem trend je zjevně dočasný, již na konci roku se začal otáčet a v porovnání s prosincem 2019 byla v mnoha zemích spotřeba vyšší: v Indii o 5 %, v EU a USA o 2 %.
Růst podílu „nových“ obnovitelných zdrojů (tedy bez vodních elektráren) se stále zvyšuje. Výroba elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách v roce 2020 vzrostla o 14,8 % neboli o 314 TWh. V loňském roce tedy větrné a solární elektrárny vyrobily téměř desetinu světové elektřiny, konkrétně 9,4 %. Ještě v roce 2015 byl podíl OZE na výrobě 4,6 %.
Uhlí oslabilo, nemizí
Meziročně rekordně klesla výroba z uhlí, kde byl meziroční pokles pokles o 3,8 % (346 Twh, tedy cca pětinásobek české spotřeby). To je více než výroba elektřiny v roce 2020 ve Spojeném království. Velké poklesy výroby z uhlí byly zaznamenány například v USA (o 20 %), v EU (o 20 %) a v Indii (o 5 %). Ovšem v Číně, která je největším znečišťovatelem, spotřeba uhlí naopak mírně rostla (o 2 %).
Globální emise oxidu uhličitého byly v roce 2020 zhruba o 2 % vyšší než v roce 2015, kdy byla podepsána Pařížská dohoda. Poptávka po elektřině se za stejné období zvýšila o 11 % (o 2 536 TWh) a část tohoto nárůstu byla pokryta výrobou elektřiny z fosilních paliv. Například v EU a zejména v USA byl totiž pokles výroby z uhlí vykompenzován nejen nárůstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale také ze zemního plynu.
V celosvětovém měřítku vzrostla výroba ve vodních elektrárnách o 94 TWh. Naopak výroba z jádra naopak poklesla o 104 TWh. Výroba ze zemního plynu (a ropy, která je ovšem používána v menší míře) poklesla o 12 TWh.
