I v době nedostatku a vysokých cen elektřiny se v některých evropských zemí zastavuje výstavba nových zdrojů. To je i příklad Francie, do nedávna bašty levné elektřiny z jaderných zdrojů.
Francie v době tvrdé energetické krize bojuje s velkou řadou problémů. V tomto kritickém roce francouzské jaderné elektrárny vyrábí méně elektřiny než v posledních letech.
Hlavním problémem byl objev nečekaných vad na jednotce Civaux 1 na sklonku roku 2021. Kvůli nim se muselo přistoupik ke kontrole prakticky poloviny všech jaderných reaktorů – a to si vynutilo další odstávky. Velkými problémy hrozila i letní vlna veder, která vedle ke zvýšení teploty francouzských řek nad úroveň schválenou pro provoz elektráren. V tomto případě nešlo ale o neřešitelný technický problém, elektrárny dostaly dočasnou výjimku (do 11. září, kdy by teploty měly klesnout), takže jejich provoz nebyl dotčen.
S potížemi se potýkají ovšem i elektrárny, kterými chtěla Francie své „jádro“ doplňovat. Kvůli vysokým počátečním investičním nákladům totiž developeři přestávají investovat do projektů, které se týkají obnovitelných zdrojů.
Důvodem jsou extrémně rostoucí náklady, kvůli kterým dochází k prudkému snížení finanční návratnosti. Kromě toho však Francie bojuje v letošním roce i s relativně nižší produkcí elektrické energie, kvůli které se poprvé za posledních dvacet let stane jejím čistým dovozcem. Informaci přinesl server Montel.
Dražší suroviny i financování
Největší problémy mají podle posledních informací hlavně developeři. Problém je, že materiální náklady během jediného roku stouply o více než 30 procent. K tomu ale developeři ani nepřičítají rostoucí náklady na oblast financování, které v poslední době rostou kvůli zásahům centrálních bank do oblasti měnové politiky, a to po celé Evropě.
Centrální bankéři se totiž vysokou míru inflace snaží krotit postupnými nárůsty úrokových sazeb, které ale na druhé straně podražují i financování nejrůznějších stavebních projektů.
Evropská centrální banka však třeba oproti České republice razí mnohem méně agresivnější měnovou politiku. Bere totiž v potaz současnou situaci v jižních státech eurozóny, které jsou dlouhodobě vysoce zadlužené. I proto se snaží úrokové sazby zvyšovat co opatrněji. Kvůli tomu ale jsou podmínky třeba v oblasti výstavby nových obnovitelných zdrojů napříč Evropou velmi různé.
Portál Montel, který s informací z Francie přišel, se ve svém původním textu odvolával třeba na několik francouzských developerů, kteří se rozhodli na nějakou dobu opustit od realizace dvou velkých větrných parků.
Nový výkon v ohrožení
Francouzské ministerstvo energetiky proto varuje, že v současné chvíli je po celé zemi ohroženo až 13 GW nového výkonu. Francouzští developeři opakovaně volají po tom, že garantovaná ceně od státu by musela mýt mnohem vyšší, aby takové projekty byly ve Francii v příštích letech profitabilní.
Francie se snaží tyto případné negativní dopady na sektor obnovitelných zdrojů zkrotit a připravuje sadu legislativních kroků, které mají jejich realizaci posunout kupředu.
Cílem je, aby jim byla přidělena potřebná provozní podpora. Podle posledních informací by takové opatření mohly provozovatelům kupříkladu umožnit, aby prodávali elektrickou energii na spotovém trhu během prvních osmnácti měsíců provozu bez nutných kompenzací státu.
Francie po letech jako dovozce elektřiny
Kvůli nejnižší výrobě elektřiny z jaderných elektráren se Francie zároveň v letošním roce stane nejspíš čistým dovozcem elektřiny. Stane se tak poprvé za posledních více než dvacet let.
Kromě jaderných elektráren však je ve Francii poměrně nízká výroba také v případě vodních elektráren. To je způsobenou i velkou vlnou sucha, která je podle některých meteorologů ve Francii nejvyšší za posledních 26 let. Řada řek už přestává sloužit i pro dopravní účely, což ekonomické problémy může ještě více přitvrdit.
„Země od listopadu 2021 dovážela více elektřiny ze sousedních zemí, než kolik vyvážela, s výjimkou února a května,“ uvedl portál Montel, který s informacemi před pár dny přišel.
Aby Francie snížila své potřeby pro dovoz elektrické energie, rozhodli se představitelé státu k většímu využívání francouzských elektráren, jež spalují zemní plyn. Jejich využití bylo během letošního července až dvakrát vyšší oproti stejnému období loňského roku. Ani takové opatření se však prozatím nejeví jako dostatečné.
Cena elektřiny roste
Ceny elektřiny v Evropě se v posledních dnech vyšplhaly na další rekord, a podle analytiků je to zejména reakce na pokračující zdražování zemního plynu. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se na evropské energetické burze European Energy Exchange zvýšila už na téměř 600 euro za megawatthodinu.
Analytici však zároveň čekají, že tento růst nemusí být ještě konečný a další tak brzy může ještě přijít. Na trhu kvůli omezeným dodávkám plynu totiž panují obavy, zda Evropa dokáže v zimě vyrobit dostatek elektřiny.
Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšují náklady domácností i podniků. Evropské vlády proto pracují na opatřeních ke zmírnění dopadů drahé energie.
(Úvodní foto: Větrná elektrárna; foto plBrYK/ Pixabay)
