Investice do sektoru OZE neustále rostou. V první polovině roku 2022 šlo o 226 miliard amerických dolarů a více než polovina z této částky putovala do oblasti solární zdrojů.
Analýza agentury Bloomberg přišla před několika dny s tím, že po celém světě masivně rostou investice do oblasti obnovitelných zdrojů. Největší růst zaznamenaly solární elektrárny, do kterých se po celém světě meziročně zainvestovalo až o 133 procent víc. Celkově šlo o 120 miliard amerických dolarů, a to je v přepočtu zhruba 3 biliony korun.
Výzkumníci pro agenturu Bloomberg uvedli, že důvodem tohoto boomu je zejména klimatická a energetická krize. Poptávka po čistých energetických zdrojích je totiž podle odborníků obrovská a do budoucna má zároveň dál růst.
Kromě solárních elektráren si ale dobře vedly i větrné projekty, do kterých se oproti první polovině roku 2021 investovalo až o šestnáct procent víc. Souhrnně šlo o 84 miliard amerických dolarů.
„Solární i větrné energetické zdroje čelí sice v posledních měsících rostoucím nákladům na klíčové materiály i problémům kolem dodavatelského řetězce. Nejhorší je situace kolem oceli a polykrystalického křemíku. Přesto ale poslední dostupná data naznačují, že chuť investorů v tomto směru je větší než kdy dřív. Mohou za to i vysoké ceny elektřiny,“ napsali analytici pro server BNEF.
Čína chce nahradit uhelné elektrárny
Evropské státy nebo USA však nebyly jedinými oblastmi, kde se vyšší investice do obnovitelných zdrojů podařilo realizovat. Velké objemy finančních prostředků do OZE totiž v první části letošního roku alokovala také Čína, a to hlavně ve větrné i solární oblasti.
Investice do velkých solárních elektráren v prvním pololetí letošního roku činily v Číně 41 miliard amerických dolarů, což při pohledu do údajů z loňského roku je meziročně o 173 procent víc. Čínské investice do nových větrných zdrojů pak dosáhly na úroveň 58 miliard dolarů a podle odborníků byl tím vykázán meziroční růst ve výši 107 procent.
„Infrastruktura kolem takzvaných zelených zdrojů patří v současné chvíli mezi ty oblasti, na které se Čína spoléhá. Díky nim totiž chce Čína podpořit svou poměrně slabou ekonomiku, která v uplynulých měsících tvrdě bojovala s několika pandemickými vlnami. Tento trend také do velké míry navazuje na aktuální čínskou strategii, která se na výstavbu nových kapacit kolem obnovitelných zdrojů chce do budoucna citelně spoléhat. Má totiž nahradit obrovský počet stále sloužících uhelných elektráren. Je tedy patrné, že Čína je na dobré cestě k dosažení cíle 1200 GW instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren do roku 2030,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Nannan Kou, který je vedoucím analýz čínského trhu v agentuře BNEF.
Z celosvětového pohledu se však kromě solárních či standardních větrných zdrojů dařilo i offshore větrným elektrárnám. Investice do nich meziročně stouply o 52 procent, a to na 32 miliard amerických dolarů a odborníci dodávají, že do roku 2035 zažije sektor offshore větrných elektráren ještě pořádný boom.
Cena jako problém do budoucna?
Obnovitelné zdroje ale může do budoucna trápit i celá řada potíží, jak upozorňují některé vědecké kruhy. Kupříkladu Německá asociace pro větrnou energii (BWE) ale před časem varovala, že rozvoj větrných elektráren třeba v Německu bude silně blokovat postupně stoupající cena surovin. Možné investice do této oblasti zpomaluje i vysoká nejistota a celkově zhoršující se podmínky v tomto oboru. Mezi ty hlavní se má řadit i narušení plynulosti dodavatelských řetězců a nárůst úrokových sazeb.
„Řadu projektů už není nyní možné ekonomické provozovat. V Německu je potřeba upravit legislativní rámec, jinak totiž hrozí při rozvoji větrné energetiky velké problémy. Současný rámec výběrových řízení zapomíná na to, jaká je realita kolem dynamického vývoje nákladů v dodavatelských řetězcích,“ zaznělo od asociace BWE.
Podobný pohled na věc mají zároveň i další vědecké studie. Jedna z nejnovějších vědeckých prací belgické vysoké školy Katholieke Universiteit Leuven varuje, že Evropa bude v budoucnu bojovat s obrovským nedostatkem důležitých surovin pro dosažení cílů v oblasti čisté energie. Výzkumníci upozorňují, že Evropu může v dohledné době trápit hlavně nedostatek těch kovů, které jsou potřebné pro výrobu baterií, větrných turbín nebo třeba solárních panelů.
Vědci zároveň čekají mnohem vyšší poptávku po mědi a niklu, která by vzhledem k současnému stavu mohla vzrůst až stonásobně.
„Panuje velké riziko, že v souvislosti s aktuálním geopolitickým vývojem nebude mít Evropa dostatek kovů pro plnění svých klimatických cílů,“ dodal Mikael Staffas, který je prezidentem společnosti Eurometaux.
(úvodní foto: California Wind Turbines at Sunset. Original image from Carol M.)