Podle Světové zdravotnické organizace duševním onemocněním trpí přes 450 milionů lidí a toto číslo se zvyšuje. Vlivem prostředí, ve kterém žijeme, na mentální zdraví se zabývali dánští vědci. A dospěli ke dvěma zásadním zjištěním.
Zaprvé, riziko mentálních zdravotních problémů je přímo ovlivněno množstvím zeleně v místě, kde vyrůstáme. A čím více se lidé stěhují do měst, tím více roste množství diagnostikovaných psychických potíží. Tato zjištění mohou být podkladem pro městské plánování.
Vědci vycházeli ze satelitních snímků pořízených v letech 1985 až 2015. A jelikož Dánsko eviduje podrobná data o zdraví svých obyvatel, vědci měli řadu údajů, které mohli se snímky porovnat.
Zjišťovali, zda se s ohledem na oblast, kde vyrůstaly, u dětí vyvinulo některé z 16 duševních onemocnění. Největší dopad na mentální zdraví měla zeleň v období do 10 let věku. Ukázalo se, že děti obklopené zelení měly až o 55 procent menší riziko rozvoje těchto nemocí (analýza se pokusila samozřejmě vzít v potaz vlivy, jako je socioekonomický status rodiny, urbanizace a rodinná anamnéza). Výsledky se potvrdily napříč dánskými regiony a vyplývá z nich, že se nejedná jen o korelaci.
Tato zjištění by se měla projevit do plánování měst budoucnosti. Jelikož se očekává, že do roku 2050 budou více než dvě třetiny světové populace žít ve městech, bude městská zeleň nabývat na důležitosti. A nejedná se jen o duševní zdraví. Městská zeleň má také pozitivní vliv na klimatickou změnu, snižuje tepelné ostrovy ve městech, pomáhá řídit riziko povodní a podporuje biodiversitu.
