Česká vláda rozhodla v březnu o dalším kroku ve výstavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Rozhodnutí je to ovšem opravdu jen částečné a do celého procesu vnáší další nejistotu: volba se do značné míry přesunuje na další vládu.
Vláda do celého procesu vložila další, nečekaný krok: „Na základě diskuse se zástupci investora (tím je ČEZem vlastněná firma Elektrárna Dukovany II, pozn.red.), bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček.
MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje. Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií, včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října.
Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni. Podle ministerstva Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.
Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ následně předloží vládě, a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikaci požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedlo ministerstvo průmyslu.
K čemu to?
Rozhodnutí evidentně zaskočilo jak větší část zbylé politické scény, tak i odborníci. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová pro ČTK řekla, že krok ji přijde nestandardní a ne zcela pochopitelný: „Z hlediska kritického pohledu bezpečnostní komunity jsou na tom Rusko a Čína úplně stejně,“ uvedla pro ČTK Chápala by proto, pokud by Česko oslovilo všech pět zájemců včetně Ruska a Číny, nebo pokud by nepřizvalo obě tyto země.
Rozhodnutí podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz v dopise bezpečnostní radě státu kritizoval jaderný zmocněnec Jaroslav Míl. Podle zjištění novinářů konkrétně kritizoval to, že bezpečnostní dotazník bude zaslán i Rosatomu. V dopise, který novináři mají mít k dispozici, Míl údajně uvádí, že počítal s původně s tím, že stát bude postupovat dle jednání, které 11. března vedl ministr průmyslu Karel Havlíček. To s rozesíláním bezpečnostního dotazníku ani zadávací dokumentace nepočítalo.
Ministr Havlíček následně podle usnesení, které mají redakce k dispozici, navrhl vládě Mílovo odvolání. Hlavní důvodem mělo být, že Míl nemá bezpečnostní prověrku. Ta původně pro pozici nebyla podmínkou. Ještě tentýž den odpoledne Havlíček oznámil, že vláda Míla skutečně odvolala. Agenda zmocněnce má být přesunuta pod ministerstvo průmyslu.
Z reakce politiků jiných stran je zcela zjevné, že zařazení „bezpečnostního posouzení“ neexistuje jasný a široká politická shoda. Jediné, co zřejmě většinu politických stran spojuje, že nemají jasnou představu, co se bude dít dále. Což u tak dlouhodobého a náročného projektu představuje značné riziko.
