Kam dnes míří ruská ropa

Ruská ropa si hledá nová odbytiště. Dodávky do Indie se proti roku 2021 zvýšily v posledních týdnech dvacetinásobně.

Ruská ekonomika je do velké míry postavena na příjmech z oblasti fosilních paliv a klíčovou složkou hraje v tomto ohledu i ruská ropa. Obchod s ní se ale za posledních několik měsíců citelně proměnil.

Ještě počátkem letošního roku totiž patřila mezi hlavní ruské odběratele Evropa, po počátku války na Ukrajině se ale začala situace citelně proměňovat. Evropské státy přestávají ruskou ropu odebírat a na scénu se místo nich dostala hlavně Indie nebo Čína.  

Protiruské sankce ze strany Západu znamenají, že Moskva musí do velké míry měnit svou obchodní politiku kolem svých fosilních paliv. Evropská unie totiž už do konce letošního roku chce snížit dovoz ruské ropy až o devadesát procent. V nadcházejících letech se má tato hodnota dokonce snížit až na úplnou nulu, jak informovala agentura Financial Times.

„Reakci Ruska na sankce ze strany západních států se pochopitelně bude věnovat velká pozornost,“ uvedla pro deník Financial Times expertka trhu komodit z firmy Capital Markets Helima Croftová.

Data z posledních měsíců ale ukazují, že se Rusku už podařilo úspěšně vyjednat jiné země, které budou ruskou ropu odebírat. Jde hlavně o Indii a Čínu, z jejichž strany se objem obchodů kolem ruské ropy zvětšil téměř až dvacetinásobně. Odborníci ale poukazují na to, že ruská strategie na asijském kontinentu může do budoucna přinést ovoce.

„Pro Rusko bude z hlediska možných přínosů v oblasti energetického trhu vůbec nejzajímavější, pokud se obchodně zaměří hlavně na státy Asie,“ uvedl pro deník Deutsche Welle Fernando Ferreira, který je odborníkem pro poradenskou firmu Rapidan.

Indie navýšila odběr dvacetinásobně

Indie za celý uplynulý rok 2021 dovezla z Ruska dvanáct milionů barelů ropy, tedy zhruba 2 procenta z celkového dovezeného množství této suroviny. Data z letošního března a dubna ale ukazují, že toto číslo se v roce 2022 rozhodně mnohonásobně navýší. Během března země odkoupila jen 1,1 milionů barelů, ale v dubnu už 27 milionů barelů ruské ropy.

Indie se k velkým nákupům odhodlala zejména proto, že Rusko svou ropu kvůli momentálnímu nepříliš velkému zájmu prodává se značnou slevou. I to Indii motivovalo k tomu, aby během května odkoupila od Ruska dalších zhruba 21 milionů barelů, jak ukazují data analytické společnosti Kpler.

Výrazně vyšší odběry ruské ropy nyní vykazuje i Peking. Od března do května čínské nákupy vzrostly asi trojnásobně a země v tomto období nakoupila zhruba 14,5 milionu barelů ruské ropy.

Ačkoliv se Rusko už několik let v řadě řadí mezi největší producenty ropy na světě, za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, je momentálně až na třetím místě. Rusko je ale zároveň i jejím druhým největším vývozcem. Prvním je Saúdská Arábie, jak uvádí statistika Mezinárodní agentury pro energii. Na druhou stranu ale Rusko není členským státem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Spolupracuje s ní však ve skupině nazvané OPEC+, která se nyní zaobírá otázkou, jak chybějící ruskou ropu na trzích nyní nahradit.

Rusko zareagovalo omezením těžby

Rusko totiž jako reakce na sankce ze strany západních zemí snížilo těžbu této fosilní komodity. Dřívější dohody Rusku umožňovaly, aby denně země těžila až 10,44 milionů barelů ropy denně. Čísla z letošního dubna ale ukazují, že to bylo jen 9,3 milionu barelů.

Ceny ropy se už několik dnů drží poblíž tříměsíčních maxim. Třeba cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) se pohybuje okolo 120 amerických dolarů za barel. Severomořský Brent pak okolo 122 dolarů za jeden barel.

Kvůli stoupajícím cenám ropy se však začínají opět prodražovat i pohonné hmoty. Jejich momentální červnová cena navzdory vládnímu snížení spotřební daně už znovu dohnala tou květnovou. Podle údajů společnosti CCS cena benzinu se vyšplhala v průměru až na 46,92 koruny, což je nárůst o 1,10 koruny oproti 1. červnu. Cena nafty pak v pátek dopoledne činila v průměru 46,12 koruny.

Stejnou situaci ohledně cen pohonných hmot řeší i v sousedním Německu, jen několik dní mohli tankovat benzin a naftu pod dvě eura (49,40 Kč) za litr, nyní se cena i přes dočasné snížení daně na pohonné hmoty a navzdory nelibosti motoristů nad tuto hranici vrátila.

Konec energetické velmoci?

Přesto se ale někteří analytici domnívají, že význam Ruska jako energetické velmoci se v příštích letech výrazně sníží. Očekávají, že obrovský výpadek poptávky z Evropy se zemi Vladimira Putina nepodaří nahradit.

„Rusko už podle mého názoru nemůže být do budoucna energetickou mocností, kterou bylo ještě v lednu letošního roku. Ne proto, že by nemělo energetické zdroje, ale zjednodušeně řečeno proto, že nebude mít dost trhů, kam by své fosilní paliva v dalších letech prodalo,“ uvedla pro deník Financial Times Margarita Balmacedová, která profesně působí ve vědě.

Oprava: Z článku jsme odstranili nepřesnou informaci o podílu ruské ropy na celkovém množství dodávek pro Indii.