EU chce urychlit odstřižení od ruského plynu a ropy, členské země však nejsou jednotné

Evropská komise hodlá významně urychlit ukončení závislosti Evropské unie na ruském plynu. Navrhuje, aby se již letos dovoz plynu snížil o dvě třetiny s tím, že k úplnému ukončení ruských dodávek by mělo dojít mnohem dříve než v roce 2030. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii. O dalším jednotném postupu jednají představitelé EU právě dnes ve francouzském Versailles.

Úplný zákaz dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska již oznámily USA a přestat dovážet ruskou ropu chce do konce roku také Velká Británie. Naopak Německo či Nizozemsko se rychlému odstřižení od ruských zdrojů brání. Argumentují tím, že okamžité odstřižení by mohlo způsobit velké hospodářské škody a vyvolat ekonomickou recesi.  

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však bezprostřední ekonomický kolaps nehrozí, EU totiž nakoupila dostatek zkapalněného zemního plynu (LNG), aby byla až do konce zimy nezávislá na dovozu z Ruska.

K rychlému odklonu od ruských energetických zdrojů vyzval i místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. „Nastal čas řešit naše zranitelná místa a rychle se stát nezávislejšími v našich možnostech v oblasti energetiky. Přejděme na obnovitelné zdroje energie rychlostí blesku,“ apeloval.

Tyto plány podpořilo i osm desítek poslanců Evropského parlamentu, kteří vyzvali k okamžitému zastavení dodávek plynu a ropy z Ruska. Připojili se k otevřenému dopisu, který inicioval europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius. Dopis podepsalo i několik českých europoslanců, konkrétně Alexandr Vondra (ODS), Martina Dlabajová (ANO), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Luděk Niedermayer (TOP 09) a Evžen Tošenovský (ODS). Podporu embargu na twitteru pak vyjádřili i europoslanec za TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil nebo europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).

Podle Alexandra Vondry je plán na snížení závislosti na plynu z Ruska „slabý“. „Je to chyba, protože my tímto Rusku oznámíme dopředu, že na něm závisíme, místo toho, abychom to hráli trochu jako poker. Evropa se mentálně nenastavila do světa, který nás teď čeká,“ řekl ČTK.

Na vládní úrovni by v současné době zřejmě okamžitý zákaz dovozu fosilních paliv z Ruska podpořilo Polsko či Španělsko a pravděpodobně by se mu nebránila ani Česká republika.

Moskva v reakci na prohlášení vrcholných představitelů EU reagovala varováním, že západní sankce na ruskou ropu by ji mohly přimět k okamžitému uzavření hlavního plynovodu do Evropy.

Kozel zahradníkem

Mezi zeměmi, které se takto radikálnímu postupu brání, je i nejsilnější ekonomika Evropy – Německo. Jeho obavy jsou zřejmě namístě. Výzkumný pracovník Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Guido Baldi sice pro server EURACTIV uvedl, že současné sankce proti Rusku recesi zřejmě nevyvolají, ale dodal, že „pokud dojde k přerušení dodávek plynu, s recesí se pravděpodobně bude muset počítat“.

S poklesem ekonomického výkonu počítá i nedávná studie, kterou vypracovali odborníci z univerzit v Kolíně nad Rýnem a Bonnu. Podle ní by v případě embarga na ruský plyn poklesla německá ekonomika o 0,3 až 3,0 procenta.

Na mimořádně velkou závislost Němců na Rusku upozornil i politolog Svobodné univerzity v Berlíně Thomas Risse s tím, že německá zahraniční politika byla až doposud směrem k Rusku velmi naivní. „Teprve před pár týdny jsme se dozvěděli, že náš největší zásobník na zemní plyn, který je na severu Německa, provozuje Gazprom a že stát nemá vlastní nouzovou rezervu jako u ropy. V podstatě jsme udělali kozla zahradníkem, pokud můžu použít tuhle formulaci,“ uvedl pro Český rozhlas.

Podle EU jsou zásoby dostatečné

Podle Evropského statistického úřadu (Eurostat) tvořily energetické komodity v roce 2021 bezmála dvě třetiny (62 procent) celkového dovozu z Ruska. Podíl Ruska na dodávkách zemního plynu do Evropské unie byl loni zhruba 45 procent. Podle Evropské komise by však letos plyn a zkapalněný zemní plyn (LNG) ze zemí jako USA a Katar měly nahradit více než třetinu dodávek, tedy 60 miliard m³ ze 155 miliard m³, které EU dostává ročně z Ruska.

Ceny energií jsou nyní na rekordní výši. Těsně před invazí na Ukrajinu byly velkoobchodní ceny plynu přibližně o 200 procent vyšší než před rokem. Velkoobchodní ceny elektřiny se vyvíjely podobně. Vysoké ceny energií byly původně vyvolané vysokou celosvětovou poptávkou po plynu v souvislosti s hospodářským oživením po pandemii covid-19 a ruská invaze na Ukrajiny nyní tuto energetickou krizi dále vyostřuje.

Podle ujištění ze strany EU postačují aktuální zásoby plynu k pokrytí potřeb do konce tohoto zimního otopného období, a to i v případě úplného přerušení dodávek z Ruska. Stav naplnění zásobníků v celé Evropě je v současné době necelých 30 procent, jak ale upozorňuje EU, členské státy by v souladu s nařízením o bezpečnosti dodávek plynu měly mít připraveny i plány pro nepředvídané události.

Evropa se rovněž snaží neustále diverzifikovat trasy dodávek energie a jejích zdrojů. Dobře například již funguje jižní koridor pro přepravu plynu z Ázerbájdžánu. Kromě toho EU rozvíjí spolupráci s Norskem, Katarem, Japonskem, Jižní Koreou a USA.

Vedle toho letos rovněž prudce vzrostl dovoz zkapalněného zemního plynu do EU – v lednu dosáhl 10 miliard m³, což je historicky nejvyšší hodnota, a předběžné údaje naznačují, že i v únoru zůstal objem dovezeného LNG vysoký.