Zdražování elektřiny je nevyhnutelné, shodují se odborníci

Elektrárna Buschhaus (foto senpatientulo/Flickr)
Elektrárna Buschhaus (foto senpatientulo/Flickr)

Neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala. V reakci na rekordní ceny emisních povolenek na trhu řekl hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Cena emisních povolenek v Evropské unii dnes poprvé překročila 60 eur (přes 1500 Kč) za tunu. Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu.

„Při současném podílu špinavých a čistých zdrojů energie a současných cenách energie a povolenek činí povolenky zhruba deset procent ceny energií. Pokud nyní domácnost platí zhruba 2000 korun měsíčně za energie, tak každé další euro zdražených povolenek bude znamenat zhruba čtyři koruny měsíčně v nákladech. V nepřímých nákladech však stoupne cena energií kvůli dražším povolenkám ještě více. Investice do čistších zdrojů energie stojí nemalé prostředky, přičemž i ty v konečném důsledku musí zaplatit spotřebitel,“ uvedl Bartoň.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor k tomu řekl, že růst ceny povolenky žene nahoru i burzovní ceny elektřiny, které se pak se zpožděním promítají do nárůstu konečných účtů za spotřebu elektřiny. U elektřiny očekávají experti nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově o deset procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun.

„Pro českou, zatím stále převážně uhelnou energetiku, znamená růst ceny emisních povolenek automaticky růst nákladů na výrobu elektřiny a tepla, což je zároveň silným ekonomickým impulzem pro urychlení přechodu na emisně výhodnější paliva. Typicky se jedná o mix zemní plyn, biomasa a odpady. Růst ceny povolenky je do značné míry tažen nákupy finančních investorů. Na současném přepáleném inflačním trhu není mnoho aktiv, u kterých růstový trend je v podstatě garantován ambiciózní klimatickou politikou EU,“ uvedl Gavor.

Radim Dohnal z portálu Capitalinked.com míní, že rovnovážná cena povolenky je pod 60 eury. „Současný nárůst je převážně panika a spekulace,“ uvedl. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může za současný růst cen povolenek postoj Ruska. „Přiškrtilo Evropské unii dodávky plynu, aby ukázalo důležitost plynovodu Nord Stream 2. Ten si nepřejí USA. Zdražování plynu umocňuje sháňku EU po uhlí, čímž zdražují i povolenky,“ napsal na Twitter.

Co teď? Spořit

U elektřiny a plynu očekávají experti nejpozději na podzim kvůli vysokým velkoobchodním cenám růst cen u nezafixovaných produktů řádově o deset procent, což může znamenat, že lidé si připlatí až tisíce korun. „Alespoň krátkodobé řešení nabízí lidem zajištění pevné sazby za energie. Zdražování je však dlouhodobý trend, a růst se proto časem nevyhne ani fixovaným cenám. Například cena silové elektřiny vzrostla ve střední Evropě za poslední tři roky téměř o 50 procent a z našich analýz vyplývá, že do konce desetiletí stoupne o dalších 40 procent,“ uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer.

Firmám podle něj pomohou investice do vlastních zdrojů energií a nových technologií. „Taková řešení nabízejí nejen úspory, ale při správné realizaci také příležitost k dodatečným výnosům za prodej nespotřebované energie,“ řekl. Podle EGÚ Brno je řešením například investice do společné výroby elektřiny a tepla v kogenerační jednotce. Je vhodná jak pro průmyslové či výrobní podniky, tak pro budovy se stabilním odběrem těchto energií, jako jsou nemocnice, školy a další, uvedla společnost.

Menší firmy mohou podle ní dosáhnout úspor kombinací tepelných čerpadel s úpravami pro vyšší zateplení budov nebo fotovoltaiky s plynovým zdrojem tepla. „U vlastního zdroje odpadají poplatky za přenos, distribuci, systémové služby a další. Tyto náklady přitom dnes tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny,“ uvedl Macenauer. Návratnost pořízení vlastního zdroje elektřiny a tepla se podle něj pohybuje v rozmezí od tří do deseti let.

Analýzy EGÚ Brno ukazují, že do roku 2040 budou v České republice odstaveny přinejmenším elektrárny zajišťující 40 procent stávajícího výkonu. Podobná situace bude i v okolních zemích. „Je třeba si uvědomit, že se nyní nacházíme na začátku nejvýraznější proměny energetiky od poloviny 20. století. Evropu čekají obrovské investice do nových zdrojů a infrastruktury, a ty se výrazně projeví v konečných cenách energií,“ dodal Macenauer.

Povolenky

Evropský systém obchodování s emisemi ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se jejich cena zvyšuje, roste i motivace firem snažit se snižovat emise.

Evropská komise (EK) v květnu uvedla, že počet povolenek v oběhu se loni zvýšil, protože pandemie covidu-19 vedla k poklesu emisí. Na konci loňského roku bylo podle komise v oběhu zhruba 1,579 miliardy povolenek, o 14 procent více než před rokem. Komise proto rozhodla, že z budoucích aukcí stáhne 378,9 milionu povolenek a umístí je do rezervy pro stabilizaci trhu.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata