Izrael zavede uhlíkovou daň. Zdražování nemá být velké

Emise (foto Samdor Somkuti)
Emise (foto Samdor Somkuti)

Izrael se po příkladu jiných zemí rozhodl uhlíkovou daň, oznámila na začátku srpvna tamní vláda V zemi dnes vládně „barevná“ koalice, kterou spojuje v první řadě nechuť k expremiérovi Benjaminu Netanjahuovi.

Daň se začne uplatňovat od roku 2023 a do roku 2028 bude se bude postupně zvyšovat. Uvalena bude na uhlí, zkapalněný ropný plyn, topný olej, pet-koks a zemní plyn, což by mělo dohromady pokrýt přibližně 80 % emisí skleníkových plynů v Izraeli.

Přímo od občanů

Jde o daň spotřební dotkne se tedy přímo peněženek voličů. V podstatě jde o obdobu daní z tabáku či alkoholu, které jsou stanoveny právě i proto, aby se spotřeba těchto produktů snížila. Tento mechanismus zdanění doporučily Mezinárodní měnový fond, Světová banka a Izraelská národní banka.

Daň bude zastropována, především pokud jde o zemní plyn, a to tak, aby nárůst cen elektřiny během tohoto období činil maximálně pět procent. Na naftu používanou v dopravě nebude uvalena žádná dodatečná uhlíková daň, protože stávající daně na tato paliva již patří k nejvyšším v OECD, uvádí se ve vládním prohlášení. Ovšem část dnešní spotřební daně bude oficiálně převedena na uhlíkovou.

Později bude daň rozšířena i na emise z dalších zdrojů plynů způsobujících globální oteplování, jako jsou skládky odpadků, které jsou zodpovědné za 8 % emisí skleníkových plynů v Izraeli, a chladicí plyny používané v klimatizačních systémech, chladničkách a chladírenských vozidlech, které představují 7 % emisí skleníkových plynů.

Zdanění uhlíku, uvádí se v prohlášení, „má napravit selhání trhu, které vzniká, když znečišťovatel neplatí za škody způsobené v důsledku emisí skleníkových plynů. Stanovení cen uhlíku je považováno za nejúčinnější a nejefektivnější způsob, jak podpořit snižování emisí skleníkových plynů a vytvořit jistotu na trzích.“

Cílem daně, založené na skutečných, tzv. externích nákladech emisí z fosilních paliv, které zahrnují škody na veřejném zdraví a životním prostředí, je přimět podniky a spotřebitele, aby přešli na paliva, která méně přispívají ke znečišťování a globálnímu oteplování, a aby investovali do nových technologií snižujících jejich emise.

Analýza ministerstva životního prostředí vytvořená ve spolupráci s Izraelským demokratickým institutem vyplývá, že samotné stanovení cen uhlíku sníží do roku 2050 emise skleníkových plynů o 67 % oproti roku 2015. Zavedení uhlíkové daně by také podle stejné práce mělo mít zanedbatelný vliv na hospodářský růst. Údajně by snížení znečištění ovzduší mohlo do roku 2050 ušetřit přibližně 20 miliard šekelů (cca 130 mld. korun podle současného kurzu).

Citlivě ke klimatickým cílům

V prohlášení se uvádí, že bude vypracován mechanismus, který zmírní dopad zdanění uhlíku na sociálně slabší vrstvy. Ostatně všichni politici mají v paměti protesty „žlutých vest“ ve Francii, jejichž rozbuškou bylo v podstatě jen v nominálních cenách jen malé zvýšení cen paliv. Izraelská vláda také tvrdí, že podnikne kroky kroky ke zmírnění zátěže domácností, podniků a průmyslu, například prostřednictvím podpory zavádění úspor či přechodu na jiné zdroje energie.

Začátkem tohoto měsíce Izrael předložil OSN své cíle pro snižování emisí v rámci příprav na mezinárodní klimatické rozhovory COP26, které se mají konat koncem roku ve skotském Glasgow. V příštích týdnech bude vládě předložen k rozhodnutí víceletý program pro řešení změny klimatu a energetické účinnosti. Stát se v něm zavazuje snížit čisté emise skleníkových plynů v rámci celého hospodářství o 27 % do roku 2030 a o 85 % do roku 2050 ve srovnání s rokem 2015.

Uhlíkové daně v Evropě

Uhlíková daň v EU zatím plošně zavedení není. Debatuje se o ní, ale k zavedení ve všech státech evidentně není vůle. Existuje ovšem v některých členských zemích. Dlouhou tradici, několik desetiletí, už je součástí švédské daňové soustavy.

Na začátku roku 2021 podobnou daň zavedlo i sousední Německo. Uvalilo konkrétně daň na zemní plyn a topné oleje. V odvětví dopravy byla daň uvalena na naftu a benzín. Strategie spočívá v postupném zvyšování cen. Pro letošek je cena stanovena na 25 eur za tunu oxidu uhličitého, ale cena rok od roku poroste. V roce 2026 by se mělo přejít na flexibilní mechanismus výpočtu, který ovšem téměř určitě nepovede ke zlevňování.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata