03. 12. 2022
|
emovio.cz logo

Je vodík pro klima vlastně prospěšný? Jeho dopady mohou být podceňovány

Nádrž na vodík (foto Hexagon Group)
Nádrž na vodík (foto Hexagon Group)

Americká nezisková výzkumná instituce EDF tvrdí, že negativní dopady vodíku na globální klimatickou změnu jsou vyšší, než se většina ostatních vědců v dnešní době stále ještě domnívá.

Výzkumníci z neziskové instituce Environmental Defense Fund, a tedy z Fondu na ochranu životního prostředí, se snaží upozorňovat na dopady emise vodíku na globální oteplování, jak informoval zahraniční portál S&P Global.

Instituce EDF ve své analýze varuje, že dopady emise vodíku na životní prostředí mohou být přehlíženy a podceňovány. Vědci říkají, že negativní účinky molekul vodíku na klima mohou být podobné jako účinky metanu. Ten je však považován za jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů na světě.

Možná překážka pro průmysl i dopravu

Vodík má mít na atmosféru nepřímý oteplovací účinek. Pokud vodík totiž podle vědců unikne do okolí, je až osmdesát procent vodíku absorbováno ze strany bakterií a mikrobů, jež se běžně nacházejí v půdní sféře. Ten zbytek se ale dostává do atmosféry, kde má tence reagovat s hydroxylovým radikálem (OH). Jde o přirozeně se vyskytující molekulu, která je však zároveň vysoce reakční. Třeba již zmíněný metan má tendenci s OH reagovat velmi dobře a jde o způsob, jakým je metan poměrně přirozeným způsobem rozkládán a následně i odstraňován z atmosféry.

Nové poznatky podle EDF ukazují, že potenciální oteplovací účinky emisí vodíku jsou až dvojnásobně vyšší, než se původně předpokládalo. To může být velká překážka pro postupně vznikající vodíkový průmysl i použití vodíku v sektoru dopravy, a to po celém světě.

Pokud je koncentrace vodíku v oblasti atmosféry vyšší, je redukována zásoba hydroxylového radikálu. Ta má tak kvůli tomu nižší potenciál metan pohlcovat. Z tohoto důvodu tak vědci upozorňují na to, že metan v atmosféře má až 84x větší oteplovací efekt za období asi dvaceti let než nejznámější skleníkový plyn na světě, a tedy oxid uhličitý.

Ze závěru zmíněné vědecké studie je patrné, že pokud je koncentrace vodíku v oblasti atmosféry vyšší, prodlužuje se život škodlivého metanu v atmosféře. Emise vodíku však podle vědců reagují i v troposféře, kde vedou k vytváření přízemního ozonu, který je taktéž považován za krajně nebezpečný skleníkový plyn. V neposlední řadě ale mají molekuly vodíku vytvářet i vodní páry, a to ve stratosféře.

„Za účelem komplexního posouzení a následného porovnání konkurenčních dekarbonizačních řešení, jako je čistý vodík a elektrifikace, je zapotřebí podrobně porozumět jeho účinkům na klima,“ řekl k závěrům vědecké studie Brian Murphy, který je analytikem pro vodík ve společnosti S&P Global Commodity Insights.

Podporu EU ale vodík má

Vodík jako obnovitelný zdroj se třeba představitelům Evropské komise ale dlouhodobě velmi zamlouvá. Ta totiž před nedávnem schválila na podporu vodíkového průmyslu až 5,4 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 133 miliard korun. Komise doufá, že tento krok podpoří evropskou ekonomiku i její konkurenceschopnost. Projekt společně financují Francie, Německo a dalších 13 zemí EU, včetně České republiky a Slovenska.

„Vodík má obrovský budoucí potenciál. Je nezbytný pro diverzifikaci energií a pro ekologickou transformaci,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Velké plány s vodíkem má i Německo. To totiž před několika dny představilo veřejnosti takzvaný Vodíkový atlas, který má identifikovat příležitosti i vodíkový potenciál v jednotlivých německých lokalitách.

Mezi přednosti a významné skutečnosti německého Vodíkového atlasu se má řadit třeba to, že bude zobrazovat i potřebný regionální pokrok. Bude tak nápomocný i jednotlivým německým obcím a investorům, neboť pomůže s rozhodovacími procesy, které mohou být v otázce rozvoje vodíkových technologií někdy složité.

S vodíkem počítají i v České republice, a i proto má být do roku 2030 podle plánů 80 plnicích vodíkových stanic. Nyní v zemi funguje jedna, dalších devět se buduje. Do té doby má po českých silnicích jezdit až 50 000 osobních aut na vodík a 870 vodíkových autobusů.

Vodíkové vlaky by mohly začít jezdit po české železnici zhruba za pět let. Klíčové pro jejich širší využití budou zejména změny legislativy a rozvoj tuzemské infrastruktury.

(úvodní foto: Nádrž na vodík, foto Hexagon Group)

Podobné články

2 komentáře

  1. Ach jo, takhle to dopadá, když neodborník cituje, nebo se snaží o převyprávění odborného článku. Tak za prvé. Vodík ve své podstatě nejlehčího prvku volně difunduje až do nejvyšších vrstev atmosféry, kde se postupně uvolňuje do vesmíru. Za druhé ta citovaná reakce vodíku s OH radikály je zcela směšná, protože to jsou vysoce nestabilní molekuly, které v atmosféře reagují s kde čím, např. s amoniakem, jak bylo správně napsáno metanem atd. Není pravda, že by nějak přednostně reagovali s vodíkem, navíc vznikají vlivem mimo jiné vlivem UV záření. A za třetí článek se týkal spalování vodíku ať už v palivových článcích nebo přímo v motorech, přičemž vzniká voda. Rozhodně se nejedná o nějaké cílené nebo i nechtěné vypouštění vodíku do atmosféry.

  2. Jasně, všechno nové, co se vymyslí je špatné. Asi by bylo nejlepší spáchat hromadnou sebevraždu, to by se planetě líbilo nejvíc. A hlavně ekologistickým pošukům.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata