Vodíkový Hyundai Nexo díky zabudovaným filtrům de facto čistí vzduch nad silnicí. Ovšem k praktickému ježdění v našich podmínkách není.
Automobilka Hyundai je společně s japonskou Hondou (vyrábí model Clarity) a Toyotou (model Mirai) jednou z mála automobilek, které se komerčně věnují vodíkovému pohonu. Její crossover Nexo je po ix35 FCEV (Fuel Cell Electric) z roku 2013 druhým komerčním osobním modelem značky s elektrickým pohonem napájeným vodíkovým palivovým článkem.
Nově se spustil jeho prodej v České republice, neboť v Ostravě u areálu společnosti Cylinders Holding v areálu Dolní oblasti Vítkovice byla konečně spuštěna první veřejná plnicí stanice pro automobily, která umožňuje zcela naplnit nádrže pod tlakem 700 barů.
Z výfuku vychází jen vodní pára
Samotná jízda s Nexem se nijak neliší od svezení s běžným elektromobilem. Tlačítkem na středovém tunelu zvolíte režim jízdy a můžete vyrazit. Jízda je tichá a Nexo se na silnici chová jako klasické SUV či crossover. Je to v podstatě elektromobil, který ale nemusíte dobíjet ze sítě, ale jen ho natankujete stejně jako běžný automobil se spalovacím motorem s pohonem na zemní plyn. Ostravská plnička umožňuje naplnění nádrže ze 70 % za 3 minuty, do plna s tlakem 700 barů to ale poté trvá dalších 50 minut.
Vodík si Nexo vozí ve třech bezpečnostních karbonových nádržích s celkovým objemem 156,6 litru, z nichž dvě jsou umístěné pod zadními sedadly, třetí je v prostoru za zadní nápravou. V nich uložený vodík váží jen 6,3 kg a nemusí být při skladování nijak tepelně ošetřen. Jen při tankování je schlazen na -40 °C. Těsnost celého systému je údajně stoprocentní, a ani při delším stání v garáži tak údajně únik vodíku nehrozí.
Bezpečnost je v případě tohoto vodíkového crossoveru na vysoké úrovni. Ostatně jako první vůz s tímto druhem pohonu obdrželo Nexo v testech Euro NCAP nejvyšší pětihvězdičkové hodnocení.
Elektřinu si auto vyrábí samo v palivovém článku v přídi za pomoci vodíku z nádrží a nasávaného vzduchu. Součástí systému je i filtr, který zachytí až 99,9 % všech nasátých jemných prachových částic z ovzduší. Nexo tak v podstatě svým provozem vzduch přímo čistí a z jeho výfukového potrubí vychází jen vodní pára.
Vyrobená elektřina směřuje do elektromotoru, který je umístěný přímo pod palivovým článkem a prostřednictvím přímého převodu pohání přední kola. Pro pohon Nexa je k dispozici výkon 163 koní (120 kW), který 1889 kg vážícímu vozu zajistí zrychlení z nuly na 100 km/h za 9,2 s a umožní dosažení nejvyšší rychlosti 179 km/h. Podle normy WLTP Nexo ujede na nádrže 666 km, což je lepší hodnota, než u jakéhokoli elektromobilu.
Slušný dojezdUjede dál než většina elektromobilů
Našlo se i několik nadšenců, kteří se rozhodli ujet ještě mnohem více. V roce 2019 francouzský vzduchoplavec Bertrand Piccard ujel s Nexem na jedno naplnění nádrží 778 km a v roce 2021 světový rekord v dálkové jízdě vodíkového auta posunul australský jezdec rallye Brendan Reeves na 887,5 km, přičemž podle navigace ujel dokonce 903,4 km.
Jeho vůz měl během cesty při průměrné rychlosti 66,9 km/h spotřebu 0,706 kg/100 km. Nexo během této o něco déle než 13 hodin trvající jízdy vyčistilo téměř 450 tisíc litrů vzduchu, což je množství, které postačí k dýchání 33 dospělých osob na celý den.
V reálném provozu lze s Hyundaiem Nexo ujet cca 630 km. To znamená při reálné průměrné spotřebě okolo 1 kg vodíku na 100 km náklady ve výši 3,7 Kč/km. Osobní vodíkové auto lze totiž v Ostravě bez ohledu na objem nádrže natankovat za zaváděcí jednotnou cenu 2500 Kč.
Samotné auto vyjde na nijak nízkých 1 899 990 Kč a jeho využití je kvůli velmi malé infrastruktuře zatím výrazně omezené. Další růst vozového parku bude do značné míry záviset na rozšiřování tuzemské sítě plniček.
Podle České vodíkové technologické platformy HYTEP by v tuzemsku mělo být zhruba 80 stanic v roce 2030. V plánu je ještě letos otevření dvou dalších veřejných vodíkových plnicích stanic, a to v Praze na Barrandově a v Litvínově. V plánech je plnička v Brně v Kaštanové ulici, v Plzni na Nepomucké ulici a druhá u Prahy na dálnici D10 ve směru na Mladou Boleslav.
V zahraničí jsou nejblíže plničky v Rakousku v Astenu a Vídni, v Německu pak v Drážďanech, v Pasově a Berg bei Hofu. U našich západních sousedů je dnes v provozu již 96 veřejných stanic pro tankování tlakem 700 barů, a jejich počet se bude v následujících letech rychle zvyšovat.
