Německo spustilo tříletý projekt, jehož cílem je vytvořit kompletní pas pro baterie. Mělo by se jednat o spolupráci průmyslu, akademické obce a startupů s cílem vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů současné elektromobility.
V rámci tohoto úsilí by se měl vzniknout základ pro „bateriový pas“, tedy jakýsi průvodní list každé baterie. Zahrnoval by informace o životním cyklu baterií a jejich součástech, což by mohlo usnadnit recyklaci v bateriích použitých cenných surovin. V rámci iniciativy získalo 11 společností a akademických institucí dohromady dotaci 8,2 milionu eur (cca 200 milionů korun) na přípravu takového systému.
Otázky, jak a z čeho se budou baterie vyrábět, jak se s nimi zachází během jejich „života“, i jak jsou druhotně využívány „po smrti“, budou jen nabírat na důležitosti. Odběratelé, v dohledné době především ti evropští, budou potřebovat o bateriích vědět mnohem více, než se dozvědí od svých dodavatelů dnes. Dosavadní snahy o vytvoření „pasů“ (či možná „průvodních listů“) pro baterie však byly z velké části v režií jednotlivým firem nebo jejich skupin, což není ideální pro vytvoření jednotného a obecně přijímaného standardu.
Jak to bude fungovat?
Představitelé britského startupu Circulor, který je jedním z 11 účastníků projektu, pro server Sifted uvedli, že v rámci Německem financovaného výzkumu budou vyvinuty základní datové specifikace a technické normy pro „pas“. Připraven by měl být také standardizovaný datový prostor, který bude spravovat digitální identitu baterií, jež byly vyrobeny nebo prodány v Evropě.
„Mezi členy tohoto konsorcia patří výrobci automobilů, jako jsou BMW a Audi, a velcí dodavatelé komponentů pro autoprůmysl, jako je BASF,“ řekl novinářům zakladatel a generální ředitel společnosti Circulor Douglas Johnson-Poensgen. Zapojena je také Národní akademie věd a techniky (Acatech) a Fraunhoferův institut, tedy skutečně velká jména německého průmyslu i výzkumu.
„Jsme jediným dodavatelem technologie, a to hlavně proto, že jsme vyvinuli něco, co je již velmi blízko k tomu, aby se stalo řešením pro bateriové pasy,“ tvrdí šéf britského start-upu. Malá britská společnost totiž vyvinula systém, který měl sledovat emise uhlíku spojené s výrobou komponentů pro baterie a také stopovat materiály problematické z lidskoprávního hlediska. To jsou přitom základní komponenty připravovaného „bateriového pasu“.
Standardizovaný „bateriový pas“ se stává nutností kvůli nové legislativě. Připravované nařízení EU o bateriích, které by mělo být schváleno ještě letos a vstoupit v platnost v roce 2027, bude pravděpodobně vyžadovat bateriové pasy, které budou jasně uvádět, jak velké množství emisí oxidu uhličitého bylo uvolněno při výrobě baterie, zda je v souladu s etickými normami výroby a také do jaké míry byl při výrobě použit recyklovaný materiál.
„Problémy týkající se udržitelnosti, které se odehrávají v jednotlivých fázích dodavatelského řetězce, jsou příliš složité na to, aby je dokázal vyřešit jeden hráč sám,“ řekla pro Sifted Sarah Montgomeryová, spoluzakladatelka a generální ředitelka startupu Infyos zaměřeného na dodavatelský řetězec baterií a bývalá členka Global Battery Alliance při Světovém ekonomickém fóru. Pokud by měl pas fungovat, bude podle ní nutná spolupráce nejen v rámci průmyslu, ale také mezi regulačními orgány, nevládními organizacemi a dalšími „stakeholdery“.
Podle Johnsona-Poensgena je cílem této nové iniciativy ukázat, jak by takový pas ve skutečnosti mohl fungovat. A zda dokáže pokrýt celý „životní cyklus“ baterie od dodávek surovin přes výrobce, její „život“ a recyklaci, a přitom poskytovat relevantní informace všech zúčastněným (výrobci, uživateli či spíše uživatelům a pak druhotnému zpracovateli).
„Německá vláda se v podstatě pomoci německému průmyslu a povzbudit ho k akci,“ řekl novinářům. „Francouzi přemýšlejí o něčem podobném, ale jsou trochu pozadu, a velmi by mě překvapilo, kdyby se o něco podobného nepokusily i další státy. Ale pokud vím, toto je první případ, kdy nějaká vláda tlačí na realizaci [pasu].“
Podle Globální bateriové aliance Světového ekonomického fóra se očekává, že celosvětová poptávka po bateriích poroste v krátkodobém až střednědobém horizontu o 25 % ročně, a to díky elektrifikaci dopravy a nasazení baterií v elektrických sítích. Do roku 2030 se očekává, že poptávka po bateriích vzroste 14krát, přičemž EU se na ní bude podílet až 17 %.
