08. 02. 2023
|
emovio.cz logo

Česko zvládne i zastavení dodávek plynu, říká premiér

Experimentální linka v australském státě Victoria
Experimentální linka na zplynování uhlí v australském státě Victoria (foto HESC)

Opatření jsou nastavena tak, aby Česká republika zvládla i situaci, kdy by Rusko zastavilo dodávky plynu. Prohlásil to v neděli 27. února v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala. O této hrozbě ale nemá ministerský předseda signály.

Fiala řekl, že s rizikem omezení dodávek ruského plynu počítá nejen česká vláda, ale i Evropa. „Ale nestrašme se,“ poznamenal. „Že by Rusko zastavilo úplně všechno asi není pravděpodobné, ale může dojít k omezení dodávek a i k problémům s cenami,“ citovala předsedu vláda agentura ČTK. Poukázal na to, že plyn proudí do Evropy ze čtyř směrů.

„Jsme připraveni ve spolupráci s jinými evropskými státy dodávky plynu, kdyby je Rusko výrazně omezilo nebo zastavilo, nějakým způsobem nahradit. Evropská komise udělala řadu předběžných dohod s jinými zeměmi, které jsou schopny pomoct,“ uvedl předseda vlády.

V případě ropy má stát reálné zásoby na 94 dnů, řekl dříve premiér. U zemního plynu nejsou zásobníky státní. „Ale máme představu o zásobách, obchodníci mají povinnost mít zásoby na 30 dní,“ uvedl ve čtvrtek. Na případné výpadky je tak ČR připravená, podle Fialy jí nahrálo i to, že nebyla tuhá zima (a dodejme, že i příznivé počasí).

Dost na šest týdnů

V krátkodobém výhledu Evropa nemusí být veliké problém. Ze stávajících zásob by evropské státy mohly vytápět domovy a pohánět průmysl až do konce zimy – pokud tedy zima bude tak mírná, jak předpovědi naznačují. Uvedl to alespoň na základě své analýzy přední německý ekonomický institut.

A to i přesto, že Evropa není zrovna dobře připravena. Na začátku tohoto týdne byly zásobníky na celém kontinentu v průměru naplněny pouze z 31 %, což je zhruba o polovinu méně než v roce 2020. V Německu byly zásoby obzvláště nízké v zásobnících provozovaných ruským státním energetickým gigantem Gazprom. (Zásobníky plynu nejsou ani v Česku provozované státem, ale soukromými subjekty.)

Podle výpočtů Institutu energetické ekonomiky na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, které poskytl deníku Guardian, by současná úroveň plynu v evropských zásobách “mohla nahradit výpadek ruských dodávek na šest týdnů”, pokud by v únoru nebo březnu nedošlo k výraznému poklesu teplot.

Analýza institutu se shoduje s opatrně optimistickou zprávou Německého hospodářského institutu, která byla rovněž zveřejněna ve středu 23. února. Úplné zastavení dodávek z Ruska, který v současné době pokrývá polovinu německých potřeb, „povede k omezení dostupnosti plynu v některých evropských zemích“. Kolínský ústav ovšem tvrdí, že takový výpadek by činil „maximálně 10 % poptávky“.

Z dlouhodobého hlediska jde ovšem o obtížně řešitelný problém, a to zejména německý, jak je již delší dobu jasné. I kdyby Německo zvolilo razantní krátkodobé řešení, závislost na plynu mu zůstane do příštích let. Leonhard Birnbaum, generální ředitel největšího německého dodavatele plynu a elektřiny E.ON, uvedl, že zatímco dodávky energie pro letošní zimu jsou zajištěny, příští rok by mohl být větší výzvou.

“Pokud by došlo k úplnému výpadku dovozu ruského plynu, okamžitý dopad by nebyl tak dramatický, protože jsme téměř na konci topné sezóny. Ale příští zimu by se mohlo stát, že nebudeme schopni uspokojit požadavky na dodávky všech průmyslových zákazníků. Někteří z nich možná budou muset vypnout proud. Je utopické se domnívat, že ruský plyn lze ze dne na den zcela nahradit jinými zdroji,” řekl Birnbaum pro německý Die Zeit.

Připomeňme, že z německého hlediska se plyn považuje za „přechodové palivo“ k uhlíkově neutrální energetice. Což je zatím centrální „dogma“ německé politiky. Pokud se Německo bude držet svých současných plánů, bez plynu se neobejde. Ale byť se Rusko již i v Německu zničilo svůj image spolehlivého dodavatele levného plynu, může být jiný než ruský?

Jednou možností je dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Je to možnost ovšem velmi problematická. V neposlední řadě na neexistenci terminálu v Německu, který by byl pro dovoz LNG nezbytný. LNG není na trhu dost, a navíc se jedná o drahou alternativu. Zemní plyn se dodává také z Norska, ale tyto dodávky nelze zvýšit. Severská země je na horní hranici svých těžebních kapacit.

Jižní problém

Další velkou evropskou ekonomikou, jejíž slabinou je v současné situaci závislosti na ruském plynu, je Itálie. Ta se možná bude muset vrátit k uhelným elektrárnám, aby pokryla poptávku po energiích v případě zastavení dodávek z Ruska. Podle agentury ANSA to dnes v italském parlamentu v souvislosti s ukrajinskou krizí a jejích dopadech na italskou ekonomiku řekl premiér Mario Draghi. Itálie se stejně jako další evropské země také už řadu měsíců potýká s výrazným růstem cen energií. Draghi ale zdůraznil, že nezpochybňuje nutnost přejít v dlouhodobém horizontu na obnovitelné zdroje.

„Sankce, které jsme schválili a které ještě v budoucnu možná přijmeme, nás nutí naléhavě zvažovat jejich dopady na naši ekonomiku,“ řek podle zprávy agentury ČTK l italský premiér v Římě krátce poté, co summit EU schválil zavedení tvrdých sankcí vůči Rusku za jeho vojenský útok na Ukrajinu. „Zhruba 45 procent plynu, který dovážíme, je z Ruska. Ještě před deseti lety to bylo asi 27 procent,“ řekl dnes italský premiér. „Možná bude nutné znovuotevřít uhelné elektrárny, abychom pokryli případný nedostatek energií v krátkodobém horizontu,“ dodal Draghi.

Současné události podle Draghiho ukázaly, že Itálie v posledních desetiletích neudělala dost pro rozvoj alternativních zdrojů energie. Deník La Repubblica dnes napsal, že v Itálii je nyní funkčních sedm uhelných elektráren, které mají být uzavřeny do konce roku 2025.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata