Londýnský starosta navrhuje připravit plán na zavedení platby za ujetý kilometr pro každé vozidlo pohybující se po Londýně. Ve hře ji možnost, že „všechna vozidla kromě těch nejčistších“ by navíc v hlavním městě Spojeného království platila i denní poplatek možná až 2 libry (zhruba 60 Kč).
Nová zpráva, kterou si nechala vypracovat radnice, dospěla k závěru, že aby město splnilo své ambice čisté nulových emisí v dopravě, je třeba do roku 2030 je třeba snížit množství automobilů na silnicích o 27 %. Vedení města, v jehož čele stojí dnes starosta za Labouristickou stranu Sadiq Khan, zvažuje také zpoplatnění řidičů z jiných částí Velké Británie, kteří chtějí cestovat do oblasti tzv. „Velkého Londýna“.
Návrh na zpoplatnění silnic by nahradil stávající poplatky za provoz automobilů v Londýně. Má být také součástí širších snah o zvýšení zájmu veřejnou dopravu, či dopravu po města chůzí nebo na kole.
„Nová zpráva musí být budíčkem pro [britskou] vládu, aby si uvědomil, že snižování uhlíkových emisí v Londýně musí ze své strany mnohem důrazněji podpořit – je jasné, že vzhledem k rozsahu tohoto problému nemůžeme vše zvládnout sami,“ uvedl starosta Khan. „Nejsem však ochoten nečinně přihlížet a čekat, když i my v Londýně můžeme pro změnu udělat víc. Prostě nemáme času nazbyt.“
Nahrazení stávajících poplatků
Takový systém by mohl zrušit všechny stávající poplatky za užívání veřejných komunikací ve městě. Místo nich by měl být zaveden údajně jednoduchý systémem, v němž by řidiči platili za ujetý kilometr. Sazby by byly různé, a to v závislosti na tom, do jaké míry dotyčné vozidlo znečišťuje okolí, na hustotě dopravy ve zvolené oblasti a na dostupnosti veřejné dopravy.
Dodejme, že poplatky za provoz auta jsou v Londýně již dnes značné. Příkladem je „špičkový“ poplatek (Congestion Charge), tedy platba za provoz vozidel v centrální části Londýna mezi sedmou hodinou ranní a desátou hodinou večerní. Ta vyjde na 12,50 liber denně (tedy zhruba 350 korun). Další londýnskou „autodaní“ je pak poplatek za vjezd do „zóny ultra nízkých emisí“, která pokrývá dnes již velkou část Londýna. Vozidla, která nesplňují emisní předpisy nastavené radnicí, platí dalších 12,50 liber. Rezidenty v tomto případě nevyjímaje.
Předpokládá se, že do systému zvažovaného poplašného poplatku by měly být zavedeny výjimky a slevy. Měly by být například pro osoby s nízkými příjmy a osoby se zdravotním postižením. Radnice zvažuje i nějaký systém podpory charitativních organizací a malých podniků.
Úřad starosty uvedl, že k zavedení tohoto druhu systému zpoplatnění by bylo zapotřebí „sofistikovanějších technologií“. Podle odhadu radnice je jejich nasazení „roky vzdálené“. Zároveň tedy zadal londýnskému dopravnímu podniku, aby začal zkoumat, jak by bylo možné tento systém vyvinout.
Radnice a londýnský dopravní podnik nyní zahájí období konzultací o těchto návrzích s obyvateli Londýna, místními samosprávami a podniky, ale někteří se již proti těmto plánům ohradily.
Obrovské finanční problémy
Je asi pochopitelné, že návrh se hned stal předmětem kritiky. Společnost RAC (která navzdory svému názvu „Royal Automobile Club“ je vlastně komerční asistenční služba a pojišťovna) uvedla, že plán by přinesl „značné finanční potíže“ jednotlivcům, rodinám i podnikům.
„Všichni si přejeme čistší ovzduší a čistší vozidla na silnicích a je správné, že starosta má ambice snížit emise ze silniční dopravy, ale tyto návrhy by mohly být nad možnosti mnoha lidí a potrestají ty, kteří si elektromobil jednoduše nemohou dovolit,“ řekl Nicholas Lyes, vedoucí silniční politiky RAC, cituje ho server CitiesToday. „Náš průzkum naznačuje, že méně než třetina řidičů v Londýně očekává, že v příštích pěti letech přesedne na elektromobil, a zároveň se sám starosta nemůže zavázat, že do roku 2037 bude mít dopravní podnik autobusy s nulovými emisemi.“
Podle RAC by pravděpodobně ještě větší dopad by návrhy na zpoplatnění vjezdu vozidel z jiných částí země měly na pracovníky, jako jsou pečovatelé, řemeslníci a zaměstnanci na nočních směnách. Pro řadu z nich žádná alternativa k použití vozidla vlastně neexistuje. Třeba proto, že jejich povolání vyžaduje příliš mnoho materiálního vybavení (řemeslníci). Případně z toho důvodu, že do města jezdí v hodinách, kdy hromadná doprava nemůže být hustá, protože by to bylo příliš drahé (lidé na nočních směnách).
Úřad starosty uvedl, že všechny zvažované varianty budou podrobeny úplnému posouzení socioekonomických dopadů. Klíčovým bodem v přípravě jakéhokoli systému bude zavedení dostatečných kompenzací výjimek pro Londýňany s nízkými příjmy a zdravotně postižené.
Pražské plány
V Praze se zatím za průjezd centrem či vjezd do centra neplatí. Jedinou regulací dopravy jsou parkovací zóny. To by se v následujících letech mohlo změnit, pokud se tedy vedení města bude držet tzv. Klimatického plánu, který byl schválen v roce 2021. V tuto chvíli ovšem stále není jasné, koho se bude týkat a v jaké výši, a tak následující popisují zatím pouze zvažované možnosti. Ve skutečnosti vše může dopadnou úplně jinak.
Vedení města si od zpoplatnění slibuje snížení dopravní zátěže v centru města, zvýšení bezpečnosti silničního provozu, zlepšení životního prostředí (snížení emisí v centru) a také zvýšené vytížení pražské městské hromadné dopravy.
Podle něj by se mohly vybírat poplatky právě za vjezd do části historické Prahy. Základní sazba má činit 120 korun, rezidenti by měli mít poplatek snížený (předběžně se mluví o 50-90 procentech). Vůbec by se netýkal MHD a motorkářů. Více by si naopak mohli připlatit majité autombilů vyrobených před rokem 2014, soukromé autobusy nebo velká nákladní auta.
Kdy by mohlo být mýtné zavedeno, není jasné. V některých materiálech (studii Ernst & Young pro hlavní město, kterou získala televize Prima) se mluví o možném zavedení v roce 2025. Pražský náměstek pro dopravu Adam Scheinherr ale stejné zpravodajské televizi řekl, že dříve než v roce 2030 mýto v Praze zavedeno nebude.
Zmíněná studie citovaní CNN Prima zkoumá tři možné varianty:
- Historické centrum Prahy. V té by měla pro vozidla být pouze za poplatek zpřístupněna oblast Smetanovo nábřeží / ulice Křižovnická, průjezd Malou Stranou, ulicí Karmelitskou, Revoluční, Hybernskou nebo Opletalovou. Jde o poměrně malou oblast zrhuba 5 kilometrů čtverečních (Praha má rozlohu cca 500 km²). Ve zpoplatněné oblasti není magistrála, ani ulice Žitná či Ječná.
- Praha 1 a části Prahy 2 a 5. Do placené zóny v tomto případě je zařazena i magistrála. Již tato varianta má ovšem podle studie tu potíž, že Praha vlastně nemá kvalitní obchvat. Řidiči by mohli najít vhodnou objezdovou trasu po západní, jižní a severní hranici městského okruhu, ovšem na východní straně hlavního města by mohly vzniknout dopravní obtíže. Navíc je možné, že by došlo k výraznému nárůstu zátěže hustě obydlených oblastí Vinohrad a Žižkova až k Ohradě.
- Tato možnost zahrnovala velkou část území širší Prahy, ve které bydli téměř 50 procent jejích obyvatel. Studie ale dospívá celkem jednoznačně k závěru, že nejde o reálnou možnost. Město by to takového systému muselo výrazně investovat a velká část uživatelů by byli rezidenti, kteří by stejně museli mít nějaké výjimky či výrazné slevy.
Studie ale má pro město podle všeho spíše informativní charatker. Nemáme doklady o tom, že by právě tyto tři varianty byly opravdu seriózně zvažovány, či přímo připravovány. Navíc plán rozhodně nemá širokou politickou podporu.
Jistým problémem je současná česká legislativa. České zákony totiž v současné době městu přímo znemožňují vjezd do centra zpoplatnit. Vybrané peníze, které by Praha samozřejmě chtěla využít na zaplacení investic do systému a případně využívat i v jiných projektech, by navíc podle dnešních zákonů musely směřovat do státního rozpočtu, nikoliv do městského.
4 komentáře
A bude se platit také za každý km ujetý velbloudem?
Jen pokud bude cestou prdět a tedy vypouštět emise 😀
Ilustrační foto není z londýnské čtvrti Docklands, ale z australského města Docklands (stát Victoria). Těsně vedle. Zhruba na opačném konci zeměkoule… 🙂
Souřadnice -37.8223255,144.9510987
To tedy smekáme, že jste si všiml a děkujeme za upozornění.