Na střechách rodinných a bytových domů v Praze a okolí by se vešly solární panely s celkovým výkonem možná až 675 megawattů (MW). Takový je alespoň závěr analýzy, kterou vypracovala společnost EkoWATT na zakázku Aliance pro energetickou soběstačnost (analýza je ke stažení v PDF) .
Praha má klimatický plán, podle kterého by v roce 2030 měla pokrývat polovinu svých energetických potřeb z obnovitelných zdrojů energie (ne nutně ze zdrojů na svém území, samozřejmě). Studie má za ambici ukázat, jaký je potenciál lokálních zdrojů energie.
Podle výsledků by se na vhodné střechy obytných domů v hlavním městě a v okresech Praha-západ a Praha-východ dalo instalovat 472 až 675 megawattů (MW) výkonu. „Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat “jen” solární energii,“ prezentoval výsledky výpočtů Jiří Beranovský z konzultační společnosti EkoWATT a spoluautor Manuálu.
Studie počítá s omezeními, jako je orientace střechy, zastínění nebo neochota vlastníků bytových jednotek ke společné investici. Také zatím nepočítá s nasazením méně obvyklých technologií, jako je využití solárních fasád nebo solárních střešních tašek v místech, kde současné památkové předpisy nedovolují instalaci běžných solárních panelů.
Vypočítaný potenciál se vztahuje pouze na rodinné a bytové domy a nezahrnuje ostatní typy budov, jako jsou kancelářské, průmyslové a veřejné budovy (např. budovy státních orgánů nebo škol). Mnohé z nich přitom čekají zásahy spojené s adaptací na změnu klimatu, ať už v podobě zateplení, výměny oken nebo zelených střech.
Města dostávají nové impulsy
Analýza je součástí Manuálu pro využití lokální energetiky, který zmiňuje příklady dobré praxe ze zahraničních metropolí. Společným znakem měst, jako je Vídeň, Freiburg, Berlín nebo Řím je, že si pro sebe stanovily konkrétní a ambiciózní cíle v oblasti solární energetiky a vypracovaly plány k jejich naplnění.
V Římě se jedná o interaktivní mapu 157 městských fotovoltaických zařízení, z nichž většina je instalována na střechách školních budov. Ve Vídni budou masivně rozšiřovat solární panely na celkem 120 000 metrů čtverečních. Ve Freiburgu se jedná například o projekt Das Sonnenschiff (Sluneční loď), což je první komerční energeticky plusová stavba tohoto druhu. Město Berlín má v plánu zajistit značné rozšíření solárních panelů na střechách města s cílem dodat do roku 2050 solární energii, která pokryje přibližně 25 % potřeby města. Průvodní studie Fraunhofer ISE zjistila, že Berlín by mohl do roku 2050 ve městě využívat 4,4 gigawattů sluneční energie.
Podobnou cestou chce vyzkoušet i Brno. To by rád vybudovalo lokální obnovitelné zdroje propojené do jedné velké virtuální elektrárny, jejíž provoz bude mít na na starosti městský podnik. Zapojit se do ní podle plánů má 120 tisíc metrů čtverečních střech na 120 městských budovách, které pokryjí solární panely. K dispozici by mělo být i společné úložiště energie.
Českým a moravským městům pomůže k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů připravovaný Modernizačním fond nebo post-covidový Fond obnovy a odolnosti. Města přitom nebudou jedinými beneficienty programu.
