Čína se v posledních letech při některých příležitostech stavěla do role předního ochránce klimatu. Jak se ale opakovaně ukazovalo, národní čínské zájmy mají nad bojem klimatickou změnou jednoznačně přednost. Bylo to vidět i v březnu 2021, kdy země schválila svou 14. pětiletku. Ta sice obsahuje proklamaci o přechodu k bezemisní energetice v roce 2060. Neříká nic o tom, jak by se cíle mělo dosáhnout.
Čtrnáctý plán byl přitom první pětilektou, kterou od chvíle, kdy Čína oznámila, že chce dosáhnout vrcholu svých emisí do roku 2030, a v roce 2060 nebude produkovat žádné emise. Čína je zodpovědná za více než čtvrtinu globálních emisí skleníkových plynů. Uhlí je přitom pro zemi hlavním zdrojem energie, v roce 2020 pokrylo zhruba 57 procent celkové spotřeby.
Nová pětiletka podporuje další používání fosilních paliv, nepochybně s ohledem na energetickou bezpečnost země. Čína ovšem zároveň připravuje další plány na rozvoj a podporu nových zelených technologií, které mají být financovány díky systému obchodování s emisními povolenkami. Čínské emise tedy během 14. pětiletky téměř jistě porostou. Ostatně, množství čínských emisí se zvýšilo i v roce 2020, kdy se prakticky celý svět potýkal s pandemií koronaviru a množství emise kleslo napříče světem.
Plán obsahuje klíčové energetické a klimatické cíle do roku 2025. Jedním z nich je i cíl snížit měrné emise CO2 na jednotku HDP o 18 %. Nicméně vzhledem k tomu, že mezi roky 2015 a 2020 klesla emisní intenzita CO2 o 18,8 %, nejedná se ve skutečnosti o ambiciózní cíl, všiml si server oEnergetice.cz.
