Žádostí o dotace na střešní fotovoltaické elektrárny letos opět výrazně meziročně přibylo. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již nyní eviduje 34 544 žádostí v celkovém objemu 6,7 miliardy korun. Počet zájemců už nyní tak přesahuje počet žadatelů za celý loňský rok.
Podle odhadů žádosti o dotace na solární elektrárny přesáhnou alokovanou částku v programu Nová zelená úsporám, ministerstvo je ale připravené finance doplnit z dalšího prostředku, konkrétně z tzv. Modernizačního fondu (o něm více dále v textu). Novinářům to ve Sněmovně řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
V Nové zelené úsporám je na nové fotovoltaiky vyčleněno deset miliard korun. Zatím není jasné, zda a jaký převis žádostí bude, ale ministerstvo je připravené podpořit všechny žadatele, kteří splní podmínky. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se nemůže stát, aby stát některé žadatele nebyl schopný uspokojit. Podle Hubáčkové se mohou některé žádosti proplatit až v příštím roce, pokud se budou stavět až příští rok. Zbylé chybějící finance je MŽP připraveno přesunout z Modernizačního fondu. Celkem 5680 žádostí je již proplacených.
Kromě střešních fotovoltaik je velký zájem také o tepelná čerpadla. Ministerstvo životního prostředí zvýšilo v programu kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti maximální příspěvek na tepelná čerpadla o 50 tisíc korun na 180 tisíc korun. „Chtěla bych apelovat především na nízkopříjmové občany, aby tyto dotace využili,“ řekla Hubáčková.
Podle Hubáčkové mají nyní domácnosti využít všechny možností dotací k snížení energetické náročnosti svých domů. Novou možností je například Nová zelená úsporám Light, která cílí na jednoduchá řešení, například pouze výměnu oken nebo zateplení střechy. Výhodou podle ministryně je, že není potřeba tolik finančních prostředků.
Dotace na obnovitelné zdroje a případně zateplení budov je cestou v boji s energetickou krizí, zároveň se díky tomu sníží závislost na ruském plynu. Jurečka připomněl, že domácnosti také mohou žádat o příspěvek na bydlení. Žádost se od 1. července zjednodušila. Průměrná výše příspěvku činí 4084 korun, příjemců je každý měsíc asi 150 tisíc, dodal.
V České republice je zájem o domácí fotovoltaická řešení a menší závislost na dodávkách elektřiny od velkých distribučních společností stále větší. S větším podílem aktivních malých spotřebitelů ale čeká energetika obecně zatím příliš nepočítá. Legislativa se v tomto směru mění jen pomalu a distribuční společnosti a výrobci nové zdroje stále vnímají spíše jako konkurenci. Výkon domácích výroben je také fakticky omezen na 10 kilowattů.
K solárnímu boomu
I přes popularitu malé fotovoltaiky ovšem hlavní těžiště růstu kapacity obnovitelných zdrojů v Česku bude ve velkých fotovoltaických zdrojích. Do Česka totiž začíná proudit výrazně více peněz na využití v energetice, úsporách a obecně otázkách, které EU sdružuje do kolonky „ochrana klimatu“. Na tu má v období 2021-2027 směřovat téměř třetina evropského rozpočtu.
Peníze mohou evropské země čerpat skrze ,,klasické fondy“, na které jsou zvyklé i české regiony. Nově ale letos přibyl také Fond pro spravedlivou transformaci sloužící hlavně uhelným regionům. Jedna jejich část bude pocházet z krizového fondu EU v rámci takzvaného Národního fondu obnovy.
Klíčovou roli ovšem bude bude hrát takzvaný Modernizační fond. Ten by měl Česku přinést nejméně 150 miliard korun během příštích 10 let. Přesná částka se závisí na ceně prodaných povolenek, může se tedy ještě měnit . Pro financování fondu jsou celkově vyčleněna 2 % emisních povolenek v období 2021–2030. Každý stát má dále určený vlastní podíl z tohoto celku. Česko získá 15,6 % z vyčleněných povolenek, což je po Polsku druhý nejvyšší objem.
Cílem Modernizačního fondu je podpořit investice do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Fond je určen pouze pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Fond bude podporovat projekty, které nám pomůžou splnit cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti a rozvoje obnovitelných zdrojů energie.
Bývalá vláda odhadovala, že tyto prostředky by mohly přispět k tomu, aby se do roku 2030 zvýšil instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů ze současných zhruba 2,2 gigawattu na 7 až 14 gigawattů (GW). Podpora pro nové zdroje bude čistě investiční: dotace tedy půjdou pouze na samotnou stavbu, nikoliv na elektřinu v těchto zdrojích vyrobenou.
MŽP již v minulosti rozhodlo, že de facto výrazně podpoří velké hráče na trhu a většina (60 %) prostředků z tohoto programu má připadnout stávajícím energetickým společnostem, které mají povinnost nakupovat emisní povolenky – tzv. „subjekty 10c“. Zbytek (40 %) má být určen pro všechny ostatní subjekty a menší či začínající hráče na energetickém trhu.
V prvním kole podávání žádosti z těchto prostředků projevilo zájem o více než 3000 subjektů, které přihlásily více než 9000 projektů. Celková hodnota přihlášených projektů vysoko přesáhla odhadovanou výši prostředků ve fondu: činila více než bilion korun.
Podle výsledků premiérového kola výzev, které jako první zveřejnila nezisková organizace Frank Bold vyplývá, že stávající energetické firmy přihlásily mnohem méně projektů, než zbytek účastníků. Předregistrační výzvy pro obnovitelné zdroje se zúčastnilo 153 subjektů 10c, jiných subjektů bylo 2739. Podniky „10c“ firmy přitom přihlásily přihlásily 688 projektů (v průměru 4,5 projektů na jednoho žadatele) s celkovými náklady 120 mld. Kč. Ostatní účastníci přitom předložili 7 575 projektů (v průměru 2,8 na žadatele) s celkovými náklady 621 mld. Kč.
Slunce na prvním místě
Byť Česká republika rozhodně není nejslunečněnjším státem na světě, nová vlna „zeleného boomu“ bude jednoznačně především spojena s výrobou elektřiny za Slunce. Stavebně jednodušší zdroj elektřiny než fotovoltaika v současné době prostě neexistuje. „Fotovoltaika má hned několik výhod: technologie je poměrně levná a vyřízení žádosti pro zřízení fotovoltaické provozny je procesně jednoduché,“ řekl před časem pro Emovio mluvčí Komory OZE Martin Mikeska.
Stavba fotovoltaického zdroje je proti tomu podstatně jednodušší. Protože jde o zdroj méně rušivý, okolí neklade stavbě takový odpor. Vzhledem k tomu, že výrobny zabírající volnou půdu se v Česku v podstatě stavět nemohou, největší potenciál mají v blízké době zřejmě elektrárny na střechách průmyslových či jiných budov. Klad je i v tom, že jde o obor je poměrně etablovaný, byť se elektráren mnoho nestavělo.
Potenciál „solárů“ zohledňují i oficiální dokumenty. Například podle scénáře, s nímž pracuje tzv. „uhelná komise“, by u nás měla do roku 2033 stoupnout solární kapacita na 4,8 GW. Do roku 2038, kdy by Česko mělo skončit s těžbou a spalováním uhlí, by měla dosáhnout 5,9 GW.
Z ekonomického hlediska je v českých podmínkách pro provozovatele nejlepší, pokud se produkce zdroje spotřebuje přímo v místě výroby. Platby za elektřinu dodanou do sítě jsou v České republice nízké, nedá se také počítat s žádnou podporou za vyrobenou elektřinu v podobě nějakých speciálních tarifů či „zelených bonusů“.
Například potenciál malých vodních elektráren je z velké části vyčerpán. Dnešní instalovaný výkon 1093 MW se v příštích letech podle odhadů bude zvyšovat jen zhruba o 1 až 2 MW ročně. Jde tedy o zhruba o jednotky, maximálně nízké desítky instalací ročně. Pro představu, v roce 2020 byla loni v Česku uvedena do provozu jedna malá vodní elektrárna na horním toku Vltavy s instalovaným výkonem 240 kW.
Větrné elektrárny mají „na papíře“ podstatně větší potenciál, skutečnost je však zcela odlišná. V roce 2020 například nevznikla v Česku ani jedna jediná větrná elektrárna. Hlavní příčina je přitom v administrativě spojené se stavbou tohoto typu zdroje. „Příprava projektu větrné elektrárny trvá sedm let,“ uvádí na základě zkušeností členů komory Obnovitelných zdrojů (OZE) její mluvčí Martin Mikeska. Problémy bývají při schvalování projektů na nižších rozhodovacích úrovních, tedy na úrovni obcí a případně ještě krajů. Je to celkem pochopitelně dáno tím, že větrníky jsou doslova nepřehlédnutelné.
Využití biomasy, tedy například bioplynové stanice, má také svá jasné omezení. Biomasy prostě není dost na to, aby energetickému mixu dominovala. Může hrát zajímavou, ale spíše okrajovou roli. V příštích letech tak například téměř jistě uslyšíme více o biometanu.
