Evropská unie se snaží apelovat na ostatní světové ekonomiky, aby více dbaly na plnění cílů dle Pařížské dohody. Představitelé EU se totiž domnívají, že nynější opatření ze strany dalších států nejsou dostatečné.
Před blížící se konferencí COP27 se Evropská unie snaží přimět další ekonomiky, aby věnoval více snahy plnění klimatických cílů. Její představitelé proto vytvořili návrh dokumentu, který má ostatní velké světové znečišťovatele přimět k přepracování jejich plánů na snižování emisí skleníkových plynů.
Evropská unie se totiž domnívá, že současné cíle dle Pařížské dohody se nepodařilo ze strany celého světa naplnit. Mezi hlavní úkoly do dalších let se podle EU má řadit omezení oteplování planety do roku 2100 o jeden a půl stupně celsia, jak informovala agentura Reuters.
„Evropská unie vybízí všechny strany Pařížské smlouvy, aby z jejich strany došlo k předložení ambicióznějších cílů a opatření. Evropská unie tímto apeluje hlavně na největší ekonomiky, které tak dosud neučinily, aby své plány v oblasti klimatu v blízké době revidovaly či posílily,“ stojí v dokumentu, který zveřejnila před pár dny agentura Reuters.
Dokument míří na Čínu nebo Indii
Evropská unie se svým dokumentem snažila vybídnout hlavně Čínu, která v oblasti vypouštěných emisí stále zaostává. Klimatické neutrality totiž tato asijská velmoc plánuje dosáhnout až v roce 2060 a své plány momentálně revidovat nehodlá.
Na druhou stranu však investice do obnovitelných zdrojů na čínském území postupně rostou. Investice do velkých solárních elektráren v prvním pololetí letošního roku činily v Číně 41 miliard amerických dolarů, což při pohledu do údajů z loňského roku je meziročně o 173 procent víc. Čínské investice do nových větrných zdrojů pak dosáhly na úroveň 58 miliard dolarů a podle odborníků byl tím vykázán meziroční růst ve výši 107 procent.
Podobná situace panuje i v případě Indie, která však před pár týdny přijala v oblasti klimatických změn nový plán a posílila svá chystaná opatření. Snaží se i ve Spojených státech, kde byl v poslední době schválen velký rozpočet na to, aby se emise vypouštěných skleníkových plynů do roku 2030 snížily až o polovinu oproti roku 2005.
EU ale bojuje s energokrizí
Pro Evropskou unii však nehraje do karet, že od konference z minulého roku je tento celek stále třetím největším znečišťovatelem na světě, a to po Číně a Spojených státech amerických. Oblast evropských států momentálně zároveň bojuje s hlubokou energetickou krizí. Její největší státy totiž několik let spoléhaly na dovoz zemního plynu z Ruska. Zemní plyn z této oblasti totiž měl být pro Evropskou unii jakýmsi tranzitním palivem a přechodovým krokem k čistějším zdrojům energie.
Kvůli obrovskému zdražení zemního plynu proto nyní přichází zpět do hry uhelné elektrárny, s čímž mnozí politici po celé Evropě už nepočítali. Nedá se tak předpokládat, že by v krátkodobém nebo střednědobém horizontu emise ze strany Evropy klesaly, ba naopak.
Klimatická konference OSN s názvem COP27 se má konat během listopadu. Jako místo bylo vybráno egyptské letovisko Sharm El Sheikh, kam se mají sjet zástupci z téměř 200 zemí po celém světě. Loňská konference se konala ve městě Glasgow a zástupci států se tam domluvili na tom, že odklon od uhlí bude z jejich strany proveden nejpozději ve 40. letech. Mezi signatáře této domluvy se tehdy řadilo i Polsko. Kvůli nynější krizi ale mohou být takové plány ohroženy.
Problematické jsou ceny OZE
Obnovitelné zdroje ale může do budoucna trápit i celá řada potíží, jak upozorňují některé vědecké kruhy. Kupříkladu Německá asociace pro větrnou energii (BWE) ale před časem varovala, že rozvoj větrných elektráren třeba v Německu bude silně blokovat postupně stoupající cena surovin. Možné investice do této oblasti zpomaluje i vysoká nejistota a celkově zhoršující se podmínky v tomto oboru. Mezi ty hlavní se má řadit i narušení plynulosti dodavatelských řetězců a nárůst úrokových sazeb.
„Řadu projektů už není nyní možné ekonomické provozovat. V Německu je potřeba upravit legislativní rámec, jinak totiž hrozí při rozvoji větrné energetiky velké problémy. Současný rámec výběrových řízení zapomíná na to, jaká je realita kolem dynamického vývoje nákladů v dodavatelských řetězcích,“ zaznělo od asociace BWE.
Podobný pohled na věc mají zároveň i další vědecké studie. Jedna z nejnovějších vědeckých prací belgické vysoké školy Katholieke Universiteit Leuven varuje, že Evropa bude v budoucnu bojovat s obrovským nedostatkem důležitých surovin pro dosažení cílů v oblasti čisté energie. Výzkumníci upozorňují, že Evropu může v dohledné době trápit hlavně nedostatek těch kovů, které jsou potřebné pro výrobu baterií, větrných turbín nebo třeba solárních panelů.
(Úvodní foto: Větrná elektrárna na Rovinech u Pcher, okres Kladno; foto Miaow Miaow (volné dílo))
