Vozidla s motory na fosilní paliva jsou už údajně za zenitem, odhaduje analýza agentury Bloomberg New Energy Finance. Prodeje vozů se spalovacími motory údajně klesají a trend se pravděpodobně již nebude měnit.
Podle zprávy průmyslových analytiků Bloombergu dosáhl prodej vozidel se spalovacím motorem bez zásuvky svého vrcholu v roce 2017. Od té doby „trvale klesá“, protože roste prodej hybridních vozidel a elektromobilů. Podle zprávy se také očekává, že do roku 2025 se prodej vozidel s možností připojení k elektrické síti oproti současnému stavu ztrojnásobí.
„Nejdůležitější je, že se trh mění z trhu, který je řízen především politikou, na trh, kde je nejdůležitějším faktorem organická poptávka spotřebitelů,“ napsali hlavní autoři Colin McKerracher a Aleksandra O’Donovan ve zprávě BloombergNEF.
Podle jejich odhadu by se v roce 2025 celosvětově mohlo prodat kolem 20,5 milionu vozidel připojitelných k elektrické síti, zatímco letos to bude 6,6 milionu. Prodej vozidel s čistě spalovacím pohonem sice bude podle prognóz v roce 2025 stále tvořit většinu celkového prodeje automobilů, ale jak relativně, tak v absolutních číslech se sníží.
Vozidla plně poháněná bateriemi budou podle zprávy v roce 2025 tvořit 75 % prodejů plug-in vozidel. Neočekává se, že mimo Evropu budou vozidla s plug-in hybridním pohonem tvořit významný díl prodaných vozů s alternativním pohonem. Zpráva předpovídá, že prodej plug-in hybridních vozidel dosáhne vrcholu kolem roku 2026.
Vozidla s palivovými články, která jsou poháněna elektrickou energií vyrobenou z plynného vodíku, nikoliv uloženou v bateriích, by na trhu osobních vozidel neměla hrát podle odhadu Bloombergu významnou roli.
Některé automobilky, jako například General Motors, již oznámily plány prodávat do roku 2035 pouze bezemisní vozidla, ale v současné době tvoří naprostou většinu jejich příjmů nákladní automobily a SUV poháněné benzinem. Jiné automobilky, jako například BMW a Toyota, jsou ve stanovování pevných termínů pro opuštění spalovacích motorů opatrnější.
Organická nebo řízená poptávka?
Zastoupení elektromobilů poroste na různých trzích samozřejmě odlišným tempem. Podle zprávy se očekává, že do roku 2025 dosáhnou elektromobily v Číně a Evropě 39% podílu na trhu. V některých evropských zemích by však mohly tvořit ještě větší část prodejů, ve Velké Británii, Německu a Francii by elektromobily mohly tvořit 40 až 50 % prodejů osobních vozidel.
Zpráva předpovídá, že Čína a Evropa budou v roce 2025 představovat 80 % všech celosvětových prodejů elektromobilů. Na USA bude připadat pouze 15 % světových prodejů vozů s elektrickým pohonem. Prodeje v USA však v příštím desetiletí začnou prudce stoupat, protože velké automobilky a začínající společnosti začnou vyrábět elektrické verze těch typů vozidel, které Američané rádi kupují.
„Ať už se jedná o elektrický Ford F-150, Chevy Silverado nebo pickup Rivian, najednou v příštích několika letech uvidíte lepší soulad mezi tím, co spotřebitelé v USA chtějí, pokud jde o velikost a tvar vozidel, která kupují, a nabídkou, která je k dispozici,“ řekl jeden z autorů zprávy, Colin McKerraracher, v rozhovoru pro CNN Business.
USA mají podle něj také co dohánět, pokud jde o veřejnou nabíjecí infrastrukturu. Americká federální vláda však oznámila plány na rozsáhlé investice do nabíjecí infrastruktury. A protože větší procento Američanů žije v rodinných domech, a mohou tedy ekonomicky výhodně a pohodlně nabíjet doma, bude zde potřeba méně veřejného nabíjení než v zemích s větší hustotou zástavby, jako je Čína, řekl.
McKerracher uvedl, že jedním z největších překvapení jejich výzkumu byl obzvláště rychlý nárůst podílu elektromobilů na trhu v Číně. V této zemi elektromobily prodávaly lépe, než požadovala státní nařízení. „Dlouho jsme spekulovali, že existuje bod, kdy politika přestane být hlavním motorem a převezme ho skutečně organická poptávka, poptávka spotřebitelů,“ řekl analytik pro CNN. „A vypadá to, že právě k tomu v Číně dochází.“
I přesto však silniční doprava není na cestě k tomu, aby do roku 2050 byla uhlíkově neutrální. A navíc, i kdyby všechna vozidla na silnicích nevypouštěla žádné emise, k vyřešení klimatické krize by to nestačilo, vypočítává analýza. „Pouhá výměna hnacího ústrojí vozidel nemusí být nejefektivnějším způsobem, jak dosáhnout nulových emisí, a bude zapotřebí celá sada řešení – včetně zvýšení podílu veřejné dopravy a využití možností aktivní dopravy,“ napsali autoři zprávy.
Bude dost baterií?
Podle některých analytiků poroste poptávka po elektromobilech možná rychleji než možnosti jejich výroby. Klíčovým problémem by mohla být dostupnost baterií. Nárůst poptávky po nich měl být i tak v příštích letech ohromný, odhadovala na začátku března analytická společnost Rystad Energy. Do roku 2030 by se podle mohla poptávka přiblížit devíti terawatthodinám (TWh) ročně, což je patnáctinásobek úrovně z roku 2021.
Analytická firma odhaduje, že převis poptávky by mohl změnit něco, na co jsme byli v posledních letech zvyklí: že baterie jen a jen zlevňují. Podle analýz Rystadu celosvětová poptávka po bateriích v roce 2021 činila 580 gigawatthodin (GWh), což je více než dvojnásobek roku 2020, přesto s ní nabídková strana (tedy výroba) dokázala držet krok. Trend se ovšem v příštích letech podle analytiků firmy může změnit, protože zájem o bateriové technologie v osobních vozidlech a stacionárních úložištích výrazně vzroste, což zatíží dodavatelský řetězec.
Nejvýznamnější podíl na budoucím růstu baterií budou mít osobní elektromobily, které budou do konce desetiletí představovat přibližně 55 % celkové poptávky. Očekává se, že poptávka po těchto bateriích dosáhne do roku 2030 4,9 TWh, což je více než 13krát více než relativně malá celková hodnota 373 GWh v roce 2021.
Dalším nejvýznamnějším tahounem poptávky budou stacionární úložiště s předpokládanou poptávkou více než 2,5 TWh v roce 2030, tedy zhruba 29 % celkového trhu. Potřeba skladování by měla prudce vzrůst ze 139 GWh v roce 2021, protože v energetickém mixu by v souvislosti s odklonem světa od fosilních paliv měly hrát stále větší úlohu obnovitelné zdroje energie. Pro tvorbu stacionárních úložišť je možné využívat starší baterie z elektromobilů, ovšem těch bude v dohledné době nedostatek. Významnou roli v tomto sektoru začnou podle odhadů hrát až po roce 2040.
Elektrifikace se v budoucnu dočkají především lehká a středně těžká užitková vozidla, která do roku 2030 přispějí k poptávce přibližně jednou terawatthodinou. Elektrifikovaná letecká a lodní doprava budou mít rovněž potřebu baterií, ale celková poptávka z těchto odvětví nebude mít na globální obrázek významný vliv.
“Růst poptávky po bateriích je s urychlujícím se přechodem na energetiku nevyhnutelný, ale globální nabídka bude bez výrazných investic nebo zlepšení technologie baterií v nejbližší budoucnosti nedostatečná.
Na základě oznámených cílů dosáhne nabídka baterií do roku 2030 5,5 TWh, což pokryje pouze asi 60 % očekávané poptávky. Po celém světě se rychle staví gigatovárny a tento výhled dodávek se pravděpodobně změní. Přesto nelze význam těchto pokračujících investic podceňovat,” uvedl v tiskovém prohlášení Marius Foss, vedoucí globálních energetických systémů ve společnosti Rystad Energy.
1 komentář
Vývoj nezastavíme,ale starého psa,novým kouskům nenaučíš.Poctivý atmosvérický čtyřválec se nebojí nabíječek ani mrazů.