V případě, že by Rusko zcela uzavřelo kohouty plynovodů vedoucích do Evropy, Česko by takto přišlo o 24 procent z celkové roční spotřeby energie. Evropský průměr je 9 procent. ČR by tak byla společně s Maďarskem a Slovenskem jednou z nejzasaženějších zemí. Vyplývá to z analýzy velké úvěrové pojišťovny Euler Hermes, o které informovala agentura ČTK.
Nejvýznamnějším ruským vývozním artiklem je zemní plyn. Jeho jasně nejvýznamnějším odběratelem je Evropa. Na země Evropské Unie a Turecko připadalo více než 70 procent celkového ruského vývozu zemního plynu. Rusko se snaží reorientovat ve větší míře na východní odběratele, ale jde o proces na desetiletí.
Protože jde o tak zásadní odvětví pro Rusko i Evropu, varianta úplného odstřižení dodávek se zatím nejeví jako zcela pravděpodobná. Přesto panuje v tuto chvíli téměř úplní shod, že země EU by podle ní už nyní měly aktivně začít připravovat plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu a další období. Rezervy plynu v zásobnících přitom nejsou nijak vysoké (a nejnižší v zásobnících vlastněných Gazpromem).
Jde o týdny
V případě přerušení toku plynu z Ruska by i po započtení zkapalněného plynu, který je dopravován ze Spojených států, měly zásoby vystačit na několik týdnů (což je obecný odhad). Podle pojišťovny Euler Hermes by zásoby mohly vystačit přibližně do konce března. Černý scénář by se negativně promítl i do cen zemního plynu, tvrdí.
„Pokud by Rusko přerušilo dodávky plynu, jakkoli k takovému scénáři nedošlo ani v nejvypjatější fázi studené války, ceny by v nejbližších měsících mohly dosáhnout až na hodnotu 200 EUR/MWh (megawatthodinu). Průměrné ceny v tomto roce by se pak se zohledněním vlivu ročního období a ustálením cen mohly pohybovat na úrovni 150 EUR/MWh,“ uvedl šéf rizik v Euler Hermes Jakub Cerman. Dodejme, že v roce 2020 se krátce dostaly i pod 10 EUR/MWh. Dlouhodobý průměr v posledních letech byl kolem 20 EUR/MWh.
EU by podle něj zároveň musela řešit doplnění rezerv před nadcházející zimou. Nicméně zajištění dodatečných významných dodávek bude obtížné, a to navzdory předběžným snahám USA i EU o nalezení alternativního řešení prostřednictvím diplomatických vyjednávání s ostatními ropnými producenty (například z Kataru nebo Alžírska). Podle propočtů Euler Hermes by však objem zemního plynu dodaného z těchto zemí vystačil EU v zimních měsících na pokrytí třídenní spotřeby.
„V tomto kontextu vnímáme jako zásadní, aby Evropská unie měla ambiciózní a koordinovaný plán, jak zajistit bezpečnost dodávek pro příští zimu. Ve střednědobém horizontu by výpadek způsobený přerušením dodávek ruského plynu mohl být nahrazen obnovitelnými zdroji. Za předpokladu přetrvávajících vysokých cen fosilních paliv a s tím, že míra rozkolísanosti u tohoto typu paliv zůstane pravděpodobně na vysoké úrovni, jsou jednoznačně nejlevnější variantou, jak zajistit dodávky energií a také soběstačnost EU,“ shrnul Cerman.
Evropský plán by měl podle něj počítat s rychlým a úplným odklonem od dovozu fosilních paliv ze zemí, které jsou z pohledu evropské bezpečnosti rizikové. Ještě více je ovšem třeba akcentovat závazek rozšiřovat výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Podle propočtů Euler Hermes by se produkce měla ročně zvýšit o 278 terawatthodin. To by vyžadovalo roční investice okolo 170 miliard eur, tedy zhruba 1,3 procenta HDP Evropské unie, uvedla pojišťovna.
Nebude to hned
I tak se počítá s tím, že v příštích letech se bez plynu ovšem evropský ekonomika neobejde. Například Německo sice plánuje do roku 2035 získávat elektřinu takřka výhradně z obnovitelných zdrojů, zároveň již ovšem oznámilo záměr postavit dva terminály na dovoz zkapalněného (či „ne ruského“) zemního plynu.
Zemní plyn byl plánován jako důležitá součást transformace německé energetiky, potřebný jako překlenovací technologie po dokončení odstavení jaderných elektráren v roce 2022 a při odstavování uhelných elektráren, které má být dokončeno v roce 2030. Dodávky z Ruska aktuálně pokrývají 55 % potřeb zemního plynu v Německu.
Evropské země disponují několika terminály na LNG, obvykle přepravovaný z USA nebo Kataru (a výhledově i oblasti Středozemního moře, třeba Egypta či Izraele), v Německu žádný takový terminál není. Plány na vybudování takového terminálu se již nějakou dobu připravují, ale plynárenský průmysl si stěžuje na nedostatečné rámcové podmínky pro investice.
Závazek plného přechodu na obnovitelné zdroje chce Německo nyní přesněji zakotvit novelou, ve které se nyní podle Süddeutsche Zeitung hovoří o době před rokem 2050. K dosažení tohoto cíle se plánuje do roku 2030 výstavba pevninských větrných elektráren o instalovaném výkonu až 110 gigawattů, což je dvojnásobek současného stavu. Ke konci loňského roku mělo Německo pevninské větrné elektrárny o výkonu 56,1 gigawattu.
Německé větrné parky v Severním a Baltském moři, které teď mají podle poradenské společnosti Deutsche WindGuard výkon 7,8 gigawattu, by do roku 2030 měly rozšířit výkon na 30 gigawattů. V plánu je i zvýšení výkonu solárních elektráren na 200 gigawattů.
V přechodu na obnovitelnou energii chce Německo do konce roku 2038 přestat se spalováním uhlí a v letošním roce se chystá odstavit zbývající jaderné elektrárny. Zda Německo reaktory skutečně uzavře, ale není jasné. Německý ministr hospodářství Robert Habeck totiž v rozhovoru s televizí ARD nedávno prohlásil, že prodloužení chodu reaktorů vzhledem k současné situaci nebránil a že kvůli energetické bezpečnosti „neexistují žádná tabu“. Podle jiných informací je prodloužení provozu reaktorů ovšem velmi nepravděpodobné.
Ruská energetická zbraň v číslech
Rusko je dnes třetím největším světovým producentem ropy za Spojenými státy a Saúdskou Arábií. V lednu 2022 činila celková produkce ropy v Rusku 11,3 milionů barelů denně (mb/d). Pro srovnání, celková produkce ropy v USA činila 17,6 mb/d, zatímco v Saúdské Arábii se těžilo 12 mb/d.
Přibližně 60 % ruského vývozu ropy směřuje do zemí OECD a dalších 20 % do Číny. V listopadu, což je poslední měsíc, za který jsou k dispozici oficiální měsíční statistiky o ropě, dovezla Evropa z Ruska celkem 4,5 mb/d ropy (34 % celkového dovozu). Země OECD Asie a Oceánie dovezly v listopadu z Ruska celkem 440 tis. mb/d ropy (5 % celkového dovozu), zatímco země OECD Severní a Jižní Amerika 625 tis. mb/d (17 % celkového dovozu).
Prostřednictvím systému Družba dodává do Evropy zhruba 750 kb/d. Bezprostředně ohroženo je denní dodávky zhruba čtvrt milionu barelů ruské ropy, které putují přes Ukrajinu jeho jižní větví. Z ní jsou přímo zásobovány Maďarsko, Slovensko a Česká republika.
Největším jednotlivým odběratelem ruské ropy je Čína. V roce 2021 odebírala v průměru 1,6 mb/d ropy. Zhruba polovinu dodávaly do země ropovodní, druhá polovina putovala po moři. Rusko je rovněž významným dodavatelem ropy do Běloruska, Rumunska a Bulharska a produktů do většiny zemí bývalého Sovětského svazu včetně Ukrajiny.
V roce 2020 bylo Rusko druhým největším producentem zemního plynu po Spojených státech. Vytěžilo zhruba 637 miliard m3. Na vývoz šla více než třetina, zhruba 240 miliard m3. Zhruba 90 procent tohoto množství šlo do Evropy, a to téměř výlučně prostřednictvím stávajících plynovodů.
Ruská vláda usiluje o to, aby se stala globálním dodavatelem zemního plynu; v roce 2020 schválila svůj nejnovější plán energetické politiky, který upřednostňuje rozvoj a diverzifikaci vývozu energie a usiluje o výrazné zvýšení investic do zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména v arktické oblasti. Konkrétně v případě zemního plynu je cílem strategie zvýšit vývoz LNG na úroveň nad 120 miliard m3, a pak až na 300 miliard m3 v roce 2035. Zvýšení kapacity vývozu LNG by Rusku umožnilo konkurovat na exportních trzích mimo Evropu.
Závislost Evropy na dodávkách ruského plynu se v posledním desetiletí zvýšila. Spotřeba zemního plynu v regionu zůstala v tomto období celkově zhruba stejná, ale těžba klesla o třetinu a rozdíl vyrovnal zvýšený dovoz. Podíl dodávek ruského plynu zvýšil z 25 % celkové poptávky po plynu v regionu v roce 2009 na zhruba 32 % v roce 2021.
1 komentář
Kdyby se o tom, že je třeba omezit závislost na ruské ropě a plynu je. nemluvilo posledních 30 let, ale oopravdu se i něco pro to udělalo, nemusela být situace jako je…