Ruské síly na Ukrajině napadly v noci na 4. března areál Záporožské jaderné elektrárny. Po střelbě došlo k požáru k jedné z budov. Situaci se však podařilo zatím zvládnout a k poškození jaderných částí elektrárny nedošlo. Jde o první případ vojenské operace proti funkčnímu jadernému zdroji.
Energetické bloky Záporožské jaderné elektrárny zůstaly nedotčeny. Pomocné budovy reaktorového prostoru prvního bloku byly poškozeny, což ale nemá vliv na bezpečnost bloku. Systémy a komponenty důležité pro bezpečnost elektrárny jsou funkční a změny radiační situace se nezaznamenaly. Uvedl to dnes v prohlášení Státní úřad pro jadernou bezpečnost .
Po nočním ruském útoku na záporožskou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny vypukl v pětipodlažním výcvikovém zařízení požár, který byl později uhašen. Ruské jednotky elektrárnu ovládly, na místě zůstávají zaměstnanci a kontrolují stav jaderných bloků.
Hořelo v pětipatrovém výcvikovém zařízení. Na místě zůstávají zaměstnanci elektrárny a kontrolují stav bloků, podle ukrajinských úřadů míra radioaktivity v oblasti nepřesáhla nebezpečnou úroveň, což řekla i americká ministryně energetiky Jennifer Granholmová. O případných obětech zatím nejsou zprávy.
Šéfka českého úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová komentovala na twitteru ruský útok stručně: „Zešíleli. Ale elektrárna zatím drží.“ „Jsou porušeny ženevské konvence, které obsahují i ustanovení o ochraně nebezpečných objektů nebo objektů, které by se mohly stát nebezpečnými, kdyby se ocitly pod vojenským útokem,“ řekla pak v Českém rozhlasu.
O ostřelování jaderného zařízení informoval po půlnoci mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který vyzval k okamžitému zastavení palby. Ukrajinské ministerstvo energetiky oznámilo, že byl zasažen jeden ze šesti jaderných bloků, ale na jeho bezpečnost to vliv nemělo. Mluvčí elektrárny Andrij Tuz upřesnil, že tento blok byl renovován a byl mimo provoz, jaderné palivo v něm ale bylo.
Během noci přicházely často rozporné informace o požáru i o radiaci. Ruská agentura TASS sice informovala, že v elektrárně vypukl požár, o ruském útoku se nezmínila. K ukončení bojů u jaderné elektrárny vyzvala mimo jiné Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Twitterový účet agentury je mimochodem asi nejlepším zdrojem ověřených zpráv o stavu elektrárny.
To tu ještě nebylo
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dění kolem záporožské elektrárny v mimořádném projevu prohlásil, že pokud v objektu dojde k výbuchu, „bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy“. „Ruská vojska může zastavit pouze okamžitá evropská akce (…) Žádná země na světě nikdy neostřelovala jaderné bloky,“ dodal podle webu RBK Ukrajina.
To je velmi vypjaté vyjádření, situace podle dostupných informací tak vyhrocená. Riziko jaderného výbuchu se v tuto chvíli zdá minimální. I když stále není v tuto chvíli zcela jasné (a těžko v dohledné době bude), zda šlo z ruské strany o cílenou provokaci nebo omyl. Pro první možnost by svědčila skutečnost, že cílem útoku se stala výhradně nejaderná část elektrárny. Pravdou ovšem je, že situace je bezprecendentní, stejně jako potenciální škody, pokud by došlo k vážnému poškození jaderných zařízení (když izraelská letadla zaútočila na irácký reaktor Osirak před 40 let, ještě v něm nebylo jaderné palivo). Která ovšem, je zapotřebí mít na paměti, mají velmi robustní a zesílenou konstrukci.
Kvůli situaci v záporožské elektrárně ukrajinský prezident telefonoval se svým americkým protějškem a Joe Biden podle agentury Reuters podpořil Zelenského požadavek, aby v oblasti okamžitě přestaly boje. Také úřad britského premiéra oznámil, že Boris Johnson v ranních hodinách telefonicky hovořil s prezidentem Zelenským a souhlasil, že Rusko musí ihned zastavit útok.
K Enerhodaru, kde se elektrárna nachází, se ruská vojska přiblížila ve středu, civilisté je ale podle agentury Unian do města nepustili. Ve čtvrtek starosta Dmytro Orlov sdělil, že se blíží kolona více než 100 těžkých vozidel. Ruské síly podle něj ostřelovaly barikádu a použily zbraně proti civilistům, načež konvoj vyrazil k jaderné elektrárně.
Záporožská elektrárna na jihovýchodě Ukrajiny je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW (šest energobloků po 1000 MW), což je zhruba trojnásobek ve srovnání s českým Temelínem. Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 MW) je pátá největší na světě a zajišťuje zhruba pětinu ukrajinské produkce elektřiny.
Výstavba hlavních budov elektrárny započala roku 1979 a v roce 1980 začal být budován první z reaktorů. Elektrárna byla vybudována dle plánu čtyř tlakovodních reaktorů VVER 1000/320, každý o výkonu přibližně 1000 MW. V roce 1988 byl přijat návrh dostavby dalších dvou stejných reaktorů, celkem tedy elektrárna disponuje 6000 MW elektrického výkonu. Všechny reaktory byly do roku 1996 v provozu pouze s čtyřletým zpožděním. Záporožská jaderná elektrárna se od svého spuštění stala první jadernou elektrárnou, která od svého spuštění vyrobila 1 bilion kWh elektřiny, stalo se tak 29. března 2015 v 11:40 hodin.
Ruští vojáci už dříve ovládli odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která leží zhruba 100 kilometrů severně od ukrajinského hlavního města Kyjeva a v níž se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa.
