04. 10. 2022
|
emovio.cz logo

Čína může letos vyrobit panely o výkonu 250 Temelínů. Ale kdo je koupí?

Fotovoltaická elektrárna (foto SunR)
Fotovoltaická elektrárna (foto SunR)

Čínské kapacity na produkci solárních panelů by podle nových údajů mohly dosáhnout 500 gigawattů. Mohly by tak v ideálním případě ročně vyrobit panely s maximálním výkonem 250 temelínských elektráren. Pro samotné výrobce to však není dobrá zpráva.

Podle nových údajů analytické společnosti Asia Europe Clean Energy (Solar) Advisory (AECEA), o kterých informoval server pv-magazine, může čínské odvětví na výrobu fotovoltaických článků do konce letošního roku (2022) extrémně rychle růst.

Podle odhadů by mohlo dosáhnout výrobní kapacity 550 GW, co se týče výroby samotných solárních článků (tedy jen „jader“ článků), a 500 GW v oblasti fotovoltaických modulů (tedy celých panelů).

Pro srovnání, tolik panelů by v českých podmínkách vyrobilo zhruba tisíckrát více elektřiny, tedy zhruba 500 terawatthodin (TWh). Za celý rok 2019, tedy předtím, než do spotřeby energií promluvila koronavirová pandemie, všichni odběratelé v Česku spotřebovali zhruba 61 TWh elektrické energie.

Pokud se tak stane, bude to zásadní skok. V roce 2021 čínští výrobci díky rozšířování kapacity výroby dosáhli odhadované celkové výrobní kapacity kolem 340 GW. Nových linek však v poslední době v Číně údajně přibývá neuvěřitelným tempem. „Pro ilustraci, jen ve čtvrtém čtvrtletí (míněno čtvrté čtvrtletí roku 2021, pozn. red.) bylo uvedeno více než 80 GW nových výrobních kapacit na výrobu křemíkových destiček (tzv. waferů), a to převážně novými hráči v této oblasti,“ uvedla poradenská společnost pro pv-magazine.

Stejná firma se také domnívá, že v blízké budoucnosti nebude po těchto dodatečných kapacitách dostatečná poptávka. Upozorňuje naprosto správně, že v uplynulé dekádě bylo téměř vždy pravidlem, že nabídka v této oblasti převažovala nad poptávkou. Výrobci měli téměř vždy nějaké volné a nedostatečně využívané kapacity. Situace se v tomto ohledu zřejmě nezmění a podnikání v této oblasti bude i nadále nervydrásající zkušeností. Hlavně tedy mimo Čínu, ale do značné míry i v této zemi.

Čínský rychlý růst

Analytická společnost AECEA (což v podstatě znamená dlouholetý znalec čínského trhu s fotovoltaikou Frank Haugwitz) také pro stejný specializovaný časopis o fotovoltaice připomněla, jaký za sebou má Čína „solární“ rok.

V zemi bylo údajně připojeno do sítě přibližně 53 GW nových fotovoltaických systémů. „Pokud si uvědomíme, že rok 2021 byl posledním rokem, kdy bude možné využívat dotace centrální vlády, není těžké pochopit, proč výkon instalovaných rezidenčních fotovoltaických systémů meziročně vzrostl o 113 % (21,59 GW),“ uvedla AECEA. V zemi se vůbec dařilo budování menších (distribuovaných) solárních systémů. Jejich celkový výkon byl o něco málo vyšší než výkon velkých solárních parků uvedených do provozu v roce 2021.

Velké solární parky jsou ovšem nejjednodušší a nejlevnější možností při stavbě „solárů“, a tak není divu, že celkově v Číně převažuje. Celková kapacita fotovoltaických výroben v zemi dosáhla podle AECEA na konci prosince 306 GW. Zhruba třetina, cca 107,5 GW, připadá na vrub menším provozovnám, zbytek větším solárním instalacím.

„Celkově se očekává, že z vyšších sazeb za elektřinu (i v Číně se energie zdražují a změna to byla často dramatická, pozn. red.) budou mít největší prospěch fotovoltaické systémy pro domácnosti a podniky,“ vysvětlila dále AECEA.

Zda bude znamenat stejný přínos i pro velké projekty, tedy velké solární parky, zatím není zcela jasné. A to zejména kvůli jiné změně předpisů: poplatky za užívání půdy k výrobě energie se v některých provinciích výrazně zvýšily. V některých případech to bylo řádově až o stovky procent. Což samozřejmě z velké části eliminuje potenciální zisky z vyšších sazeb za elektřinu.

Při pohledu do budoucna poradenská společnost uvedla, že rok 2022 vykazuje zajímavé známky růstu. V posledních týdnech bylo údajně vyhlášeno nebývalé množství výběrových řízení na nákup fotovoltaických panelů.

Panely na elektřinu

Solární panel je tvořen solárními (fotovoltaickými) články, které mohou být tvořeny polovodičovými nebo organickými prvky, jež elektromagnetickou energii světla mění v energii elektrickou. Přímou přeměnou světla na elektrickou energii se dnes zabývá samostatná specializace. Fotoelektrický jev vysvětluje vznik volných elektrických nosičů dopadem záření.

Solární články jsou tvořeny polovodičovými plátky tenčími než jeden milimetr. Na spodní straně je plošná průchozí elektroda. Horní elektroda má plošné uspořádání do tvaru dlouhých prstů zasahujících do plochy. Tak může na plochu svítit světlo. Povrch solárního článku je chráněn skleněnou vrstvou, sloužící jako antireflexní plocha. Tak je zabezpečeno, aby do polovodiče vniklo co nejvíce světla. Antireflexní vrstvy se většinou tvoří napařením oxidu titanu. Tím článek získává svůj tmavomodrý vzhled.

Jako polovodičový materiál se používá převážně křemík. Jiné polovodičové materiály, např. arsenid gallitý, sulfid kademnatý, tellurid kademnatý, selenidy mědi a india nebo sulfidy gallia, se zatím nasazují spíše ojediněle, obvykle v nějakých specializovaných a okrajových aplikacích.

Nejlepší dostupné křemíkové solární panely mohou přeměnit na elektrickou energii v reálných podmínkách dnes maximálně 23 % energie dopadajícího záření. Teoretická maximální účinnost pro jeden přechod je 34 % (tzv. Shockleyův–Queisserův limit). Účinnost je v současnosti běžně mezi 18 a 23 %, při započtení vlivu zeměpisné šířky a celoročních teplot v ČR pak do 10 %. Při teplotě nad 25 °C klesá účinnost asi o 0,4 % na každý stupeň Celsia.

Aktualizace (24.1.2022) Do článku jsme pro srovnání doplnili informace o spotřebě elektřiny v ČR.

Podobné články

5 komentářů

  1. A všechny tyhle panely vyrobí za rok tolik elektřiny asi jako 2 Temelíny.

    Cena, s dotacemi, zelenými bonusy atd.., ta souhlasí, jako za 250 Temelínů.

  2. No ono je to vlastně jednoduché, stačí panely instalovat v poušti Gobi a to celou kapacitu, pak vyvážet přebytky do debily řízené Evropské ekonomiky.

  3. Kdo ? No přece kupci z EU .Čína si z nás dělá kupce všeho.Evropa přijme podporu FVE a místo toho aby nejdříve vybudovala evropské kapacity a peníze zůstaly doma tak budou zase jezdit stovky předražených kontejnerů čínských přepravních společností a dovážet panely na které bude EU poskytovat dotace.Může mně někdo vysvětlit smysl tohoto uvažování?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata