Pražská společnost Amper Meteo vyvinula systém, který dokáže na základě družicových dat zpřesnit vývoj oblačnosti a lépe tak předpovědět, jaký bude výkon solárních elektráren. Na projektu s názvem Vývoj metod energetického nowcastingu se podíleli rovněž vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Díky využití pokročilých statistických metod a neuronových sítí umí tento systém spočítat s velkou přesností na několik hodin dopředu, kam se posune oblačnost, a i o jaký druh oblačnosti půjde. Celkově systém identifikuje třináct typů oblaků a podle toho, jaký se bude v daném místě objevovat, umožňuje spočítat, kolik slunečního záření pronikne až k fotovoltaickým elektrárnám. V kombinaci s výpočty z numerických předpovědí vzniká na nejbližší hodiny komplexní obrázek, případně doplněný odhady na základě jednotlivých samostatných metod. Díky tomu lze velmi dobře odhadnout, kolik články vyrobí energie. Tento nástroj by mohl být obzvláště užitečný například při přechodu fronty, protože upřesňuje, kdy projde daným místem, což numerické předpovědní modely s takovou přesností neumějí.
„Když se například zatáhne obloha, výroba solárních elektráren rychle klesá. Na trhu tak může nastat nečekaný nedostatek proudu. Distributoři pak musí na poslední chvíli shánět elektřinu jinde a často za mnohem vyšší ceny. Když je naopak sluneční aktivita nečekaně vysoká, je energie tolik, že je někdy i potřeba platit těm, kdo si ji odeberou. Dobrá předpověď počasí dokáže tato rizika výrazně umenšit. Špatným odhadem může producent přijít třeba o půl milionu za několik hodin,“ upozorňuje Milan Šálek ze společnosti Amper Meteo.
Systém je užitečný hlavně v prvních hodinách předpovědi, zatímco pro dlouhodobější předstih přebírají otěže předpovědi z numerických modelů. Umožňují tak energetickým společnostem v Česku i dalších evropských zemích efektivněji nakládat s vyrobenou elektřinou. Lze předpokládat, že se využití systému bude dále šířit s ohledem na rostoucí počet bateriových systémů v elektrických sítích. I pro jejich optimální využívání je potřeba co nejlépe znát „solární počasí“, a tedy optimální čas nabíjení a posléze využívání v bateriích uložené energie.
Specializované předpovědi ale mohou dobře využít i klasické teplárny a elektrárny. Podle teploty a slunečního svitu totiž mohou odhadovat i spotřebu energie na vytápění a chlazení. „Český hydrometeorologický ústav takto specializované služby pro energetiku aktivně nenabízí, soustředí se hlavně na obecnější předpovědi a varovnou službu před nebezpečnými jevy,“ dodává Milan Šálek.
