03. 12. 2022
|
emovio.cz logo

Elektrický létající talíř neboli cestování, které zvedne adrenalin

Startovací pozice létajícího talíře (Foto: Zeva Aero)
Startovací pozice létajícího talíře (Foto: Zeva Aero)

Vypadá trochu jako létající talíř a létání s ním bude asi spíše pro otrlejší povahy, které se nebojí zahrát si na chvilku na Supermana či jiného superhrdinu. Takovýto dojem vzbuzuje prototyp letounu od americké startupové společnosti Zeva Aero, která to však s jeho uvedením na trh myslí vážně. Stroj by měl fungovat jako pomocník záchranných složek či armády, ale uplatnit by se měl i v komerční sféře.

V posledních několika letech se s prototypy letounů eVTOL (electric vertical take-off and landing), tedy strojů startujících a přistávajících kolmo, roztrhl pytel, ale stále se objevují společnosti přicházející s neotřelými nápady. K těm spíše bizarním se zřejmě přiřadí i tento.

Prototyp Zeva Zero má podobu disku o průměru zhruba 2,4 m a hmotnosti 317 kg. Vyroben je z kompozitu na bázi uhlíkových vláken. Nahoře a dole má po dvou elektromotorech, přičemž každý z nich je osazen dvěma vrtulemi – jednou vpředu a jednou vzadu. Baterie prototypu mají celkovou kapacitu přibližně 20 kWh, firma však má v plánu, že sériově vyráběné stroje ji budou mít o něco vyšší, pravděpodobně 25 kWh. Jednotlivé bateriové články jsou umístěné separátně po stranách disku, uložené ve speciálních boxech.

Brzy i s pilotem

O řízení se stará soustava vrtulí: horními vrtulemi je řízen vertikální let, spodními pak let horizontální. Při dosažení určité rychlosti horizontálního letu se horní vrtule zastaví a sklopí naplocho proti gondole motoru, aby se minimalizoval odpor vzduchu. Poté již můžete jako Superman letět až do vzdálenosti 80 km maximální rychlostí téměř 260 km/h.

Bizarnost celého projektu ještě umocňuje parkovací koncept SkyDock. Tato speciální konstrukce přimontovaná k obvodovému plášti budovy by měla umožňovat „zakotvit“ letoun například přímo u okna vaší kanceláře.

Parkovací koncept SkyDock neboli parkování na obvodovém plášti domu (Foto: Zeva Aero)

Současný prototyp, který je již v měřítku 1:1 – ten předchozí totiž byl miniaturizovaný – téměř denně polyká testovací kilometry, zatím bez pilota, řízen dálkovým ovladačem a připoután bezpečnostními lany. Během krátké doby by však měl být připraven zahájit testy ve volném letu. Vedení firmy odhaduje, že první pilotované testy by se mohly uskutečnit během tří až čtyř měsíců.

Jakmile se podaří přesvědčivě demonstrovat bezpečnost tohoto dopravního prostředku, měl by být zařazen do kategorie experimentálních letadel a bude možné zahájit lety s lidskou posádkou již ve větším měřítku. Ještě předtím však bude nutné nainstalovat a důkladně otestovat balistický záchranný padák.

Vejít se do koule

„Koncept našeho letounu vzešel z designérské soutěže GoFly, kterou sponzoroval Boeing,“ říká ředitel Zevy Stephen Tibbits. Jedním ze soutěžních požadavků bylo, že se celý letoun musí vejít do koule o průměru 2,6 m s tím, že plocha křídel musí být v tomto prostoru co největší.

Právě rozměry a celková kompaktnost stroje by měly být jeho klíčovou výhodou. Díky nim jej půjde snadno zaparkovat v garáži nebo s ním proniknout do stísněných prostorů, kam se kromě dronu jiný létající stoj nedostane. Bohatší klientela jistě ocení, že se takto bude moci snadno přepravovat na své jachty. Nebo na letiště. „Pokud jste se někdy pokoušeli dostat z centra Seattlu na letiště, tak asi chápete, že právě to je dostatečné ospravedlnění pro náš projekt,“ říká John Swensen, docent na School of Mechanical and Material Engineering při Washington State University, který se na projektu rovněž podílí.

Podle Stephena Tibbitse lez očekávat zájem i v odlehlých venkovských oblastech s nedostatečnou dopravní infrastrukturou. „Například v Indonésii, ta má 17 000 ostrovů a mnoho z nich je zcela bez infrastruktury. Představa, že mezi nimi budou moci takto přepravovat lidi, se jim prý zamlouvá,“ tvrdí Tibbits.

Nejbližším cílem firmy však je získat si přízeň záchranných složek a armády. Až poté chce Zeva zahájit plně komerční ofenzivu. Ještě předtím však bude muset zdolat překážku, která se nazývá „komerční certifikace“ a jejíž získání by si mohlo vyžádat obrovské finanční prostředky. Stephen Tibbits si však i v tomto ohledu celkem věří a je přesvědčen, že jeho „UFO“ již v dohledné době bude moci křižovat oblohu.

Podobné články

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata