Na výrobu elektromobilů se musí jinak. Švédové proto chystají revoluci

Jen absence výfuku u elektrických aut nestačí. Aby se snížila ekologická zátěž při jejich výrobě, je nutné komplexní řešení. S ambiciozním plánem přichází švédské Volvo.

Švédská automobilka k celé problematice přistupuje velmi metodicky. Chystá i monitorování materiálových vstupů v dodavatelském řetězci a připravuje auta s vlastním operačním systémem a jednodušší počítačovou strukturou.

Volvo právě uvedlo na trh svůj v pořadí druhý plně elektrický model C40 Recharge, který doplňuje Volvo XC40 Recharge se stejnou technikou, ale i celou řadu plug-in hybridních aut. K pohonu u novinky slouží jeden nebo dva elektromotory. Předokolka má výkon 170 kW (231 k), verze Recharge Twin s pohonem všech kol pak celkový výkon 300 kW (408 k). Baterie jsou umístěny tak, aby bylo zajištěno nízké těžiště a rovnoměrné rozložení hmotnosti. Vysokonapěťový 400V akumulátor má kapacitu 78 kWh a umožnuje dojezd podle WLTP v ideálním případě až 451 km. Současně s vozem dostane zákazník účet Plugsurfing, který poskytuje přístup k jedné z největších a nejmodernějších sítí s více než 270 000 nabíjecích stanic v rámci celé Evropy.

To je ale teprve začátek. Cílem Volva pro rok 2030 je totiž vyrábět výhradně čistě elektrická vozidla. V polovině dekády se předpokládá dosažení hranice 600 tisíc elektromobilů. Švédská automobilka se navíc chce do roku 2040 stát klimaticky neutrální společností a uplatnit principy cirkulárního podnikání. Tedy snížení uhlíkového dopadu baterií tím, že budou využívat recyklovaný materiál ze starších článků a také rozšíří program dalšího uplatnění použitých baterií pro skladování energie.

Do tří let hodlá Volvo snížit emise oxidu uhličitého vyprodukované během životního cyklu jednoho vozu ve srovnání s rokem 2018 o 40 %. Společnost Volvo Cars je navíc první automobilkou, která se připojila k iniciativě SteelZero podporující ambice v oblasti výroby nefosilní oceli. Zavazuje se tak začít do roku 2030 dodržovat přísné požadavky na množství emisí oxidu uhličitého vyprodukovaných při výrobě odebírané oceli.

Pokud jde o vlastní provoz, společnost usiluje o dosažení klimaticky neutrální výroby do roku 2025. Již nyní využívají všechny evropské továrny Volvo Cars 100% čistou elektrickou energii a závod Torslanda je navíc již nyní zcela klimaticky neutrální. Pokud jde o ostatní části světa, tak i čínské továrny v Čcheng-tu a Ta-čchingu využívají klimaticky neutrální elektřinu.

Švédové plánují i snížení uhlíkového dopadu baterií tím, že plánují využívat recyklovaný materiál ze starších článků a také rozšíří program dalšího uplatnění použitých baterií pro skladování energie. Podobně jako Volkswagen se také oni se zaměří na odpovědné získávání baterií, když technologii blockchain využijí pro monitorování materiálových vstupů v celém dodavatelském řetězci.

Vylepšené technologie lithium-iontových baterií u chystané druhé generace elektromobilů značky Volvo zajistí ve spolupráci s švédským specialistou na výrobu baterií Northvolt delší dojezd a rychlejší nabíjení. Obě firmy plánují zprovoznit během tří let v přímém sousedství továrny Volvo v Torslandě velkou továrnu na výrobu baterií, jejíž výrobní kapacita by měla být až 50 GWh ročně. Bateriové články přitom mají být vyráběny plně s využitím obnovitelné energie.

Budoucnost již za dveřmi

V příštím roce a odstartuje nová kapitolu Volva. Do výroby se totiž dostane nástupce oblíbeného SUV XC60, který bude již jen výhradně elektrický. Základem tohoto přelomového vozu bude nová „skateboardová“ platforma pro elektromobily. Kompaktnější elektrické pohonné ústrojí navíc umožní zlepšit aerodynamiku a zvětšit vnitřní prostor. Výhodou nové architektury bude rovná podlaha a prostorná, vzdušná kabina.

Nová generace čistě elektrických modelů Volvo bude navíc kvůli rychlejšímu a flexibilnějšímu vývoji fungovat na operačním systému Android, což dovolí častější bezdrátové aktualizace. Spolupracuje na tom se společnostmi Nvidia a Google. Nová generace XC60 dostane centralizovanou počítačovou strukturu se třemi řídicími jednotkami.

Vývojáři postupně oddělí hardware od softwaru a řada aplikačních programovacích rozhraní vývojářům umožní se souhlasem majitelů aut přístup k funkcím v jejich automobilech, jako jsou údaje ze senzorů vozidel, uživatelská rozhraní a cloudové funkce, které se využijí i při vývoji autonomního řízení.