I v pandemií výrazně ovlivněném roce 2020 větrná energetika obrazně řečeno měla vítr v plachtát. Nově instalovaný výkon ve větrných elektrárnách se zvýšil meziročně o 59 %. Celkem byly podle analýzy společnosti Bloomberg uvedeny do provozu elektárny o rekordním výkonu 96,7 GW.
Rok 2020 výrazně překonal rok předchozí: v roce 2019 bylo totiž zprovozněno zhruba 61 GW výkonu ve větru. Rozvoj táhla zvýšená poptávka v Číně, která má vhodné vnitrozemské lokality pro rozvoj tohoto zdroj, a proto se stavělo se v drtivé míře na souši (z 93 %). Celkový výkon nových off-shore elektráren klesl podle Bloombergu o 13 %.
Více než polovinu nově zprovozněného výkonu tvořily větrné turbíny od čtyř dodavatelů – General Electric (13,5 GW), Goldwind (13,1 GW), Vestas (12,4 GW) a Envision (10,4 GW).
Firmy na prvních dvou místech, tedy čínský Goldwind a americká GE, dominovaly právě díky poptávce po nových penvinských elektrárnách. GE si například meziročně polepšila o meziročně o 6,6 GW instalovného výkonu a získala pozici globálního lídra. Bylo to především díky nárůstu dodávek pro americký trh, tak mířilo 70 % z celkových 13,5 GW, které GE dodala. Goldwind se sousstředila především na dodávky pro čínský trh.
„GE a Goldwind získaly dvě nejvyšší pozice v loňském roce díky aktivitě na největších trzích. Tato strategie nicméně nemusí být v roce 2021 tak výhodná kvůli poklesu dotací v těchto zemích. Tržní riziko pro Vestas je nižší, loni zprovoznil větrné turbíny v 34 zemích,“ uvedla Isabelle Edwardsová, analytička pro oblast větrné energie v BNEF.
Totéž je vidět na následujícím grafu, který zobrazuje dodávky jednotlivých firem podle trhu. GE a Goldwind jsou soustředěny každá na jeden trh. (AMER = USA a Latinská Amerika, EMEA = Evropa, Blízký východ a Afrika, APAC = Asie a Tichomoří).
Čínský krátký boom
Loňský rok byl rekondní především díky jedinému trhu: čínskému. V Číně bylo podle databáze BNEF loni uvedeno do provozu 58 GW nových větrných elektráren. Prudký nárůst nového výkonu v Číně umožnil tamním výrobcům turbín, kteří se soustředí téměř výhradně na čínský trh, naplno využít jejich výrobní kapacity.
Leo Wang, analytik pro větrnou energii v BNEF působící v Pekingu, dodal, že do Číny dodávalo v loňském roce svou technologii více než 20 dodavatelů větrných turbín a že mnoho dodavatelů meziročně své dodávky zdvojnásobilo či dokonce ztrojnásobilo.
Jde ovšem o předchodný jev, který táhla snaha využít změny v čínské dotační politice. Ta bude od roku 2021 k větrným elektrárnám méně štědrá. „Končící dotace pro offshore a onshore větrné elektrárny hnaly růst nových instalací. S ohledem na pokles zelených bonusů pro onshore větrné elektrárny lze očekávat pokles poptávky v tomto roce,“ dodal Wang.
Rok 2021 tedy bude nejspíše pro obor hubenější. Zároveň lze očekávat cenový boj o zákazníka. Řada výrobců bude ochotna sahad si do zisku, aby přečkala očekávané období konsolidace trhu, na kterém v roce 2021 zřejmě nabídka výrob
