26. 09. 2022
|
emovio.cz logo

První vodíkové vlaky na světě už jezdí v pravidelném provozu

Vodíkový vlak používaný na saských tratích při své světové premiéře (foto evb / Sabrina Adeline Nagel)
Vodíkový vlak používaný na saských tratích při své světové premiéře (foto evb / Sabrina Adeline Nagel)

V Německu se do pravidelného provozu před pár dny vpustilo hned několik flotil osobních vlaků na vodíkový pohon. V severní části Německa nahradily tradiční dieselové soupravy, které jsou nepříznivé vůči životnímu prostředí. Provozovatelé si od nových vlaků slibují ušetření až 1,6 milionu litrů nafty za rok.

Vodíkové vlaky v německém Dolním Sasku brázdily tamější železnice už od konce roku 2018. Tehdy šlo ale ještě o zkušební provoz. Do toho pravidelného se ekologicky přívětivější vlakové soupravy dostaly teprve před pár dny. Výrobcem vlaků je společnost Alstom, která jim slibuje dojezd na jednu nádrž až ve výši 1000 kilometrů.

V současné chvíli se vodíkové vlaky vyskytují na trase Cuxhaven, Bremerhaven, Bremervörde a Buxtehude. Momentálně je v denním provozu pět vodíkových souprav. Do konce tohoto roku jich má ale být dalších devět. První spoj vyrazil na svou linku už na konci letních prázdnin, jak oznámila společnost EVB.

„Náš projekt je vzorem pro celý svět. Jde o skvělý příklad úspěšné transformace v oblasti Dolního Saska. Nastavili jsme důležitý milník pro dosažení klimatické neutrality v odvětví dopravy. Je úctyhodné, že jen čtyři léta po zahájení testovacího provozu se vodíkové vlaky už vrhly do pravidelného provozu,“ okomentoval významný milník předseda vlády Dolního Saska Stephan Weil.

Testovací provoz proběhl bez problémů

Vodíkové vlaky Coradia iLint jezdí v Dolním Sasku rychlostí okolo 120 kilometrů za hodinu. Jejich maximální možná rychlost je ale ještě o dalších dvacet kilometrů v hodině vyšší. Díky poměrně solidnímu dojezdu mají vodíkové vlaky širší akční rádius než třeba elektrické na baterie. Vodíkovým vlakům v Německu zároveň prospělo, že jejich testovací provoz probíhal bez větších problémů.

Nová generace bezemisních vlakových souprav je však na druhé straně i poměrně finančně náročným projektem. Vyšel totiž na 93 milionů euro, což je v přepočtu zhruba 2,3 miliard korun. Němci si ale od něj v prvé řadě slibují další pokrok v oblasti bezemisní mobility.

„Nízkouhlíková mobilita patří k našim hlavním cílům udržitelné budoucnosti. Společnost Alstom má v tomto ohledu jasnou ambici. Chce se stát světovým lídrem, a to právě v oblasti alternativních pohonných systémů pro vlakové soupravy. Náš vodíkový vlak Coradia iLint je jasnou ukázkou toho, jaký závazek k zelené mobilitě máme. Následujeme ty nejmodernější technologie a jsme hrdí na to, že tyto bezemisní technologie můžeme společně s dalšími partnerskými firmami uvést do sériového provozu,“ okomentoval projekt předseda představenstva firmy Alstom Henri Poupart-Lafarge, který ve firmě působí zároveň jako předseda představenstva.

Německá vláda by do roku 2025 ráda elektrifikovala asi 70 procent tamějších železnic. Právě vodíkové vlaky od podniku Alstom ji v tom mohou poměrně dobře pomoci. Díky vodíkovým vlakovým soupravám, které se podařilo v Dolním Sasku do provozu nasadit, se totiž podle odhadů ročně ušetří asi 4 400 tun emisí oxidu uhličitého.

Jen na zelený vodík?

Podnik Alstom by do budoucna zároveň rád využíval jen takzvaný zelený vodík, který je vyráběný díky elektřině z obnovitelných zdrojů. Tím se možná úspora vypouštěného oxidu uhličitého ještě znásobí. Výpočty ukazují, že jeden kilogram vodíku odpovídá asi 4,5 litru nafty.

„Bezuhlíkové technologie jsou základním kritériem pro klimaticky neutrální mobilitu, a to se samozřejmě týká i oblasti železniční dopravy. Německo může být silným průkopníkem v oblasti těchto technologií v osobní vlakové dopravě,“ dodal ze spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu Steda Wenzel, který je jeho tajemníkem.

Vodíkové varování

Americká nezisková výzkumná instituce EDF ale třeba tvrdí, že negativní dopady vodíku na globální klimatickou změnu jsou vyšší, než se většina ostatních vědců v dnešní době stále ještě domnívá a říkají, že negativní účinky molekul vodíku na klima mohou být podobné jako účinky metanu. Ten je však považován za jeden z nejnebezpečnějších skleníkových plynů na světě.

Vodík jako obnovitelný zdroj se ale představitelům Německa nebo třeba Evropské komise ale dlouhodobě velmi zamlouvá. EK před nedávnem schválila na podporu vodíkového průmyslu až 5,4 miliardy eur, což je v přepočtu zhruba 133 miliard korun. Komise doufá, že tento krok podpoří evropskou ekonomiku i její konkurenceschopnost. Projekt společně financují Francie, Německo a dalších 13 zemí EU, včetně České republiky a Slovenska.

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Oblíbené články

Témata