Pokud se nic nezmění, Norsko bude kvůli stanoveným emisním cílům výrazně změnit svůj přístup k těžbě. Některá starší ropná a plynová ložiska se zřejmě předčasně zavřou.
Domnívá se tak norský ministr pro klima Espen Barth, jak uvedla agentura Reuters. Norsko je dlouhodobě jedním z největších producentů fosilních paliv v oblasti západní Evropy. Před pár lety ale Norsko zároveň zvýšilo svůj tlak na plnění potřebných klimatických cílů a do roku 2030 tam chtějí snížit emise skleníkových plynů na alespoň padesát procent ve srovnání s rokem 1990. Jejich snahou ale je, aby se tato redukce škodlivých plynů v ideálním případě zvýšila až na 55 procent, jak pro agenturu Reuters potvrdil i norský ministr.
Do roku 2021 se však Norsku podařilo emise skleníkových plynů za více než třicet let snížit jen o 4,5 procenta. To je tak podle norského ministra klimatu a životního prostředí značně nedostatečné a země tak musí v tomto ohledu vyvíjet mnohem větší tlak. Domnívá se proto, že stanových klimatických cílů nemůže Norsko zvládnout bez využívání obnovitelné energie při těžbě ropy a plynu na moři.
To je ale zároveň velmi finančně náročný úkol, a proto se Espen Barth domnívá, že některá norská ropná a plynová ložiska jednoduše zavřou.
Návrh má hlasité kritiky
Proti cílům norského ministra se však v rámci tamějšího politického systému vytvořila početná opozice. Důvodem jsou totiž stále rostoucí ceny energetických komodit. Třeba elektřina za posledních pár měsíců zdražila až sedminásobně a v případě plynu jsou tyto hodnoty rovněž takové. Řada norských politiků má také strach, že energetických komodit nemusí být v blízké době na území Norska dostatek. Proto je takový počin pro ně nepřijatelný.
Tomu totiž podle nich nenahrává ani situace v norských vodních elektrárnách, které v poslední době hlásí akutní nedostatečnou zásobu vody. Vodní energetika však patří dlouhodobě ke klíčovým zdrojům výroby elektřiny na území Norska.
Ceny elektřiny v Evropě se v posledních dnech vyšplhaly na rekordní hodnoty. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se na evropské energetické burze European Energy Exchange zvýšila už na téměř 700 euro za megawatthodinu. Odborníci dodávají, že tento růst nemusí být ještě konečný a další tak brzy může ještě přijít.
Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšují náklady domácností i podniků. Evropské vlády proto pracují na opatřeních ke zmírnění dopadů drahé energie.
Espen Barth ale pro agenturu Reuters uvedl, že těžba ropy a plynu se v Norsku podílí na celkových emisích skleníkových plynů asi z jedné čtvrtiny. Důvodem podle něj hlavně je, že Norsko se snaží využívat zemní plyn k lokální výrobě elektřiny. I proto je podle něj potřeba, aby se těžba na území Norska v blízké době proměnila.
Alternativa na moři
Norský ministr pro klima a životní prostředí však zároveň přišel s alternativou. Ta podle něj spočívá v mnohem rychlejší instalaci věrných elektráren na moři. Ty by totiž mohly v roce 2040 zajistit až 30 GW instalovaného výkonu.
Pokud by k tomu opravdu došlo, mohlo by Norsko tímto způsobem vyrábět asi stejné množství energie jako prostřednictvím vodních elektráren. Do současné chvíle ale s větrnými elektrárnami na moři nemají Norové příliš zkušeností. Proti elektrárnám na moři se totiž dlouhou dobu stavěla i norská veřejnost. Jejich povolování bylo až do roku 2019 pozastaveno.
Obnovitelné zdroje jsou stále populárnější
Analýza agentury Bloomberg přišla před několika dny ale s tím, že po celém světě masivně rostou investice do oblasti obnovitelných zdrojů. Největší růst zaznamenaly solární elektrárny, do kterých se po celém světě meziročně zainvestovalo až o 133 procent víc. Celkově šlo o 120 miliard amerických dolarů, a to je v přepočtu zhruba 3 biliony korun.
Důvodem tohoto boomu je zejména klimatická a energetická krize. Poptávka po čistých energetických zdrojích je totiž podle odborníků obrovská a do budoucna má zároveň dál růst. Kromě solárních elektráren si ale dobře vedly i větrné projekty, do kterých se oproti první polovině roku 2021 investovalo až o šestnáct procent víc. Souhrnně šlo o 84 miliard amerických dolarů.
„Solární i větrné energetické zdroje čelí sice v posledních měsících rostoucím nákladům na klíčové materiály i problémům kolem dodavatelského řetězce. Nejhorší je situace kolem oceli a polykrystalického křemíku. Přesto ale poslední dostupná data naznačují, že chuť investorů v tomto směru je větší než kdy dřív. Mohou za to i vysoké ceny elektřiny,“ napsali analytici pro server BNEF.
(Úvodní foto: Elektrárna na zemní plyn; foto Christian Collins CC BY-SA 2.0)
