09. 12. 2022
|
emovio.cz logo

Norsku hrozí zavření některých ložisek ropy a plynu

Elektrárna na zemní plyn (foto Christian Collins CC BY-SA 2.0)
Elektrárna na zemní plyn (foto Christian Collins CC BY-SA 2.0)

Pokud se nic nezmění, Norsko bude kvůli stanoveným emisním cílům výrazně změnit svůj přístup k těžbě. Některá starší ropná a plynová ložiska se zřejmě předčasně zavřou.

Domnívá se tak norský ministr pro klima Espen Barth, jak uvedla agentura Reuters. Norsko je dlouhodobě jedním z největších producentů fosilních paliv v oblasti západní Evropy. Před pár lety ale Norsko zároveň zvýšilo svůj tlak na plnění potřebných klimatických cílů a do roku 2030 tam chtějí snížit emise skleníkových plynů na alespoň padesát procent ve srovnání s rokem 1990. Jejich snahou ale je, aby se tato redukce škodlivých plynů v ideálním případě zvýšila až na 55 procent, jak pro agenturu Reuters potvrdil i norský ministr.

Do roku 2021 se však Norsku podařilo emise skleníkových plynů za více než třicet let snížit jen o 4,5 procenta. To je tak podle norského ministra klimatu a životního prostředí značně nedostatečné a země tak musí v tomto ohledu vyvíjet mnohem větší tlak. Domnívá se proto, že stanových klimatických cílů nemůže Norsko zvládnout bez využívání obnovitelné energie při těžbě ropy a plynu na moři.

To je ale zároveň velmi finančně náročný úkol, a proto se Espen Barth domnívá, že některá norská ropná a plynová ložiska jednoduše zavřou.

Návrh má hlasité kritiky

Proti cílům norského ministra se však v rámci tamějšího politického systému vytvořila početná opozice. Důvodem jsou totiž stále rostoucí ceny energetických komodit. Třeba elektřina za posledních pár měsíců zdražila až sedminásobně a v případě plynu jsou tyto hodnoty rovněž takové. Řada norských politiků má také strach, že energetických komodit nemusí být v blízké době na území Norska dostatek. Proto je takový počin pro ně nepřijatelný.

Tomu totiž podle nich nenahrává ani situace v norských vodních elektrárnách, které v poslední době hlásí akutní nedostatečnou zásobu vody. Vodní energetika však patří dlouhodobě ke klíčovým zdrojům výroby elektřiny na území Norska.

Ceny elektřiny v Evropě se v posledních dnech vyšplhaly na rekordní hodnoty. Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu v Německu se na evropské energetické burze European Energy Exchange zvýšila už na téměř 700 euro za megawatthodinu. Odborníci dodávají, že tento růst nemusí být ještě konečný a další tak brzy může ještě přijít.

Růst cen energií tlačí v evropských zemích vzhůru inflaci a zvyšují náklady domácností i podniků. Evropské vlády proto pracují na opatřeních ke zmírnění dopadů drahé energie.

Espen Barth ale pro agenturu Reuters uvedl, že těžba ropy a plynu se v Norsku podílí na celkových emisích skleníkových plynů asi z jedné čtvrtiny. Důvodem podle něj hlavně je, že Norsko se snaží využívat zemní plyn k lokální výrobě elektřiny. I proto je podle něj potřeba, aby se těžba na území Norska v blízké době proměnila.

Alternativa na moři

Norský ministr pro klima a životní prostředí však zároveň přišel s alternativou. Ta podle něj spočívá v mnohem rychlejší instalaci věrných elektráren na moři. Ty by totiž mohly v roce 2040 zajistit až 30 GW instalovaného výkonu.

Pokud by k tomu opravdu došlo, mohlo by Norsko tímto způsobem vyrábět asi stejné množství energie jako prostřednictvím vodních elektráren. Do současné chvíle ale s větrnými elektrárnami na moři nemají Norové příliš zkušeností. Proti elektrárnám na moři se totiž dlouhou dobu stavěla i norská veřejnost. Jejich povolování bylo až do roku 2019 pozastaveno.

Obnovitelné zdroje jsou stále populárnější

Analýza agentury Bloomberg přišla před několika dny ale s tím, že po celém světě masivně rostou investice do oblasti obnovitelných zdrojů. Největší růst zaznamenaly solární elektrárny, do kterých se po celém světě meziročně zainvestovalo až o 133 procent víc. Celkově šlo o 120 miliard amerických dolarů, a to je v přepočtu zhruba 3 biliony korun.

Důvodem tohoto boomu je zejména klimatická a energetická krize. Poptávka po čistých energetických zdrojích je totiž podle odborníků obrovská a do budoucna má zároveň dál růst. Kromě solárních elektráren si ale dobře vedly i větrné projekty, do kterých se oproti první polovině roku 2021 investovalo až o šestnáct procent víc. Souhrnně šlo o 84 miliard amerických dolarů.

„Solární i větrné energetické zdroje čelí sice v posledních měsících rostoucím nákladům na klíčové materiály i problémům kolem dodavatelského řetězce. Nejhorší je situace kolem oceli a polykrystalického křemíku. Přesto ale poslední dostupná data naznačují, že chuť investorů v tomto směru je větší než kdy dřív. Mohou za to i vysoké ceny elektřiny,“ napsali analytici pro server BNEF.

(Úvodní foto: Elektrárna na zemní plyn; foto Christian Collins CC BY-SA 2.0)

Podobné články

2 komentáře

  1. Další hřebík do rakve obyvatel Europy… Je ale zajímavé, že všichni si myslí, že je to dobře… Tohle neskončí dobře…

    1. No všichni si to nemyslí, je to tak 50 na 50. Bohužel vlivní lidé a skupiny tohoto světa si to vzali a použili jako další, vhodný nástroj k ovládání všeho. Jak obyčejných lidí, tak aktivistických skupin, tak politiků, bank aj..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Oblíbené články

Témata