Státy budou danit „nadměrné zisky“ výrobci energií. Není to nic výjimečného

Evropské státy začínají postupně reagovat na rostoucí ceny energetických komodit. Ty se totiž negativně propisují do rozpočtů jednotlivých domácností. Jelikož ale zemím i po několikaměsíční tvrdé pandemii nemoci covid-19 chybí finanční prostředky, rozhodly se sáhnout ke změnám v daňových systémech.

Výsledkem jsou nové mimořádné daně, která se dotknou hlavně energetických firem. Třeba Velká Británie ale myslí i na životní prostředí, a proto se tato daň bude snižovat v případě, kdy dotčené společnosti dostatečně nainvestují své finance do udržitelnosti. Informovala o tom agentura Reuters i Bloomberg.

K velkým změnám sáhlo i Maďarko, které se rozhodlo aplikovat mimořádnou daň na řadu sektorů tamější ekonomiky. Bude se týkat třeba pojišťoven, energetiky, bankovního sektoru nebo odvětví letectví. Maďarské rozpočty si díky tomu mají přijít na asi 800 miliard forintů, což je v přepočtu zhruba 50 miliard korun.

Maďaři slibují platnost jen po omezenou dobu

Maďarští političtí představitelé zároveň uvedli, že mimořádná daň má být v platnosti jen po omezenou dobu, a to nejpozději do konce roku 2023. Dodatečné daňové příjmy chce maďarská vláda použít na snižování rozpočtového deficitu ale třeba i na posilování armády. Důvodem je ruská invaze na Ukrajinu, která maďarské politiky motivovala k větším investicím v této oblasti.

„Budeme žádat po bankovních firmách, pojišťovnách, velkých maloobchodních řetězcích, energetických společnostech, podnicích v sektoru telekomunikace i leteckých firmách, aby část svých zisků odevzdaly do dvou maďarských státních fondů,“ řekl před několika dny maďarský premiér Orbán

Největší břemeno budou podle odhadů nést hlavně maďarské energetické firmy, které budou nad rámec původních plánů přispívat asi 300 miliardami forintů. Týkat se to má hlavně maďarského koncernu MOL. Velké břímě se však bude týkat i bankovních firem.

Dodatečné peníze na udržení nákladných cenových stropů

Maďarská rozpočtová politika byla v posledních letech silně deficitní, na čem se negativně podepsala i pandemie nemoci covid-19. Velkou roli však má třeba i zastropování cen energií, které Maďarsko stojí nemalé peněžní prostředky.

Investoři se ale na nové daňové opatření dívají s velkou nelibostí. Akcie na burze v Budapešti totiž zareagovaly obrovským poklesem a silně ztrácely v den ohlášení tohoto kroku i velké maďarské firmy, třeba jako již zmiňovaná rafinérská skupina MOL.

Odborníci připomínají, že podobné daně byly v Maďarsku zavedeny už dříve. Ačkoliv tehdejší politici slibovali jejich dočasnost, tak nakonec se staly trvalou součástí maďarského daňového systému. Nyní se tak tato situace může znovu opakovat. Příkladem je třeba daň na bankovní transakce, s jejímž zrušením se v Maďarsku už nepočítá.

K podobnému kroku se rozhodli i ve Velké Británii. Tam kvůli obrovskému růst cen surovin chtějí zdanit velké ropné i plynárenské společnosti. Tamější ministr financí ale zároveň dodal, že odváděné finanční prostředky dotčených firem se budou snižovat v případě investic do sektoru obnovitelných zdrojů.

„Rozhodli jsme se zavést dočasnou a cílenou daň ze zisků energetických firem. Zabudovali jsme ale do ní i investiční příspěvek, takže společnosti budou mít významnou šanci k reinvestování svých zisků,“ řekl před několika dny současný britský ministr financí Rishi Sunak.

Britové chtějí pomoci domácnostem

Dodatečně získané peněžní prostředky chce britská vláda alokovat hned několika směry. Největší díl má jít pro britské domácnosti. Vláda plánuje zavedení jednorázového příspěvku ve výši 650 liber, což je v přepočtu zhruba 18 800 korun. Během podzimního období pak dostane osm milionů domácností seniorů další finanční příspěvek, a to ve výši 300 liber (8700 Kč) na pohonné hmoty. Lidé s postižením budou inkasovat 150 liber ve formě příspěvku na bydlení. Celkem mají britská opatření v boji s vysokými cenami energií stát 37 miliard liber, a to je v přepočtu zhruba 1,1 bilionu korun.

Ani ve Velké Británii nejsou podobné daňové změny ničím výjimečným. Třeba v roce 1981 dřívější ministr financí Geoffrey Howe uvalil vysokou daň na banky, a to kvůli tomu, že podle něj až příliš těžily z vysokých úrokových sazeb. O šestnáct let později se pak situace do velké míry opakovala, neboť ministr financí Gordon Brown se rozhodl více zdanit dříve privatizované firmy, které podle něj zneužívaly nepříliš konkurenčního prostředí, jež bylo dříve plně pod státní kontrolou.

V Česku nejspíš taková daň nebude

Česká vláda o podobném daňovém kroku prozatím veřejně nehovořila. Vzhledem k aktuálnímu programovému prohlášení Fialovy vlády se však takové daně nejspíš čekat nedají. Koalice totiž navyšování daní vytrvale s odkazem na své předvolební sliby odmítá.

Třeba na Slovensku je ale situace jiná. Už v únoru totiž tamější vláda schválila mimořádné daně za nadměrný zisk z jádra. Slovenský ministr financí Richard Sulík zároveň v únoru uvedl, že tuto daň nebudou mít firmy možnost přenést na konečného spotřebitele.