České projekty smart grids nejsou vůbec špatné. EU je podporuje

Rychlejší schvalovací procesy a možnost ucházet se o financování z nástrojů Evropské unie – to jsou klíčové benefity plynoucí ze zařazení na seznam Projektů společného zájmu, který sdružuje evropské energetické projekty s nadnárodním významem. Na v pořadí již pátém seznamu, který zveřejnila v minulých dnech Evropská komise, je 98 projektů, z nichž v pěti případech se jedná o projekty typu smart grids. Takto se označují elektrické sítě, které kromě přenosu silové elektřiny nabízejí i datovou komunikaci. Ta umožňuje monitoring, ovládání a aktivní řízení spotřeby energie.

Souběžně s tím je však třeba podle odborníků navýšit i samotné kapacity těchto distribučních sítí, aby bylo možné do nich v následujících letech integrovat další obnovitelné zdroje. Česká republika a Slovensko (jde totiž o přeshraniční projekty) jsou aktuálně zapojené do tří z uvedených projektů.

Projekty společného zájmu (Projects of Common Interest – PCIs) hrají klíčovou roli v naplňování cílů, které si stanovila Evropská unie v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí. Jsou definovány v Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 347/2013 a jejich smyslem je pomoc v dosažení cílů, jež byly schváleny jako závazné pro jednotlivé členské státy Evropské unie nebo obecně pro Evropu.

„Na seznam se dostávají projekty, které mají potenciál pomoci unii zajistit pro všechny její občany dostupnou, bezpečnou a udržitelnou energii a v dlouhodobém horizontu pomohou Evropské unii do roku 2050 dosáhnout i uhlíkové neutrality,“ popisuje Miroslav Kopt, vedoucí útvaru Strategických projektů společnosti EG.D.

Dostat se na tento seznam není úplně snadné. Projekt, který o to usiluje, musí splňovat poměrně náročné podmínky. Musí například mít významný dopad na energetické trhy a integraci trhů v nejméně dvou zemích EU. Zároveň by měl splňovat alespoň jedno z následujících kritérií: posilovat integraci trhu a přispívat k integraci sítí členských státům, zvyšovat hospodářskou soutěž na energetických trzích, pomáhat energetické bezpečnosti EU diverzifikací zdrojů či přispívat ke klimatickým a energetickým cílům unie integrací obnovitelných zdrojů energie a snižováním emisí CO2.

První dotovaný projekt

Seznam Projektů společného zájmu vydává Evropská komise každé dva roky již od roku 2013. Loni v listopadu zveřejnila již pátý seznam, který byl následně letos v dubnu i oficiálně schválen. Dostalo se na něj 98 energetických projektů, z nichž 67 je zaměřeno na přenos a skladování elektřiny, 20 projektů působí v oblasti plynu, šest se týká snižování CO2 a pět projektů se zabývá budováním inteligentních distribučních soustav, takzvaných smart grids.

„Projekty zařazené na seznam PCIs mohou těžit z řady benefitů. Mezi ty stěžejní patří možnost ucházet se o spolufinancování v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF),“ vysvětluje Miroslav Kopt.

Z pohledu České republiky a Slovenska jsou na nejnovějším seznamu Projektů společného zájmu nejvýznamnější projekty zaměřené na transformaci distribučních soustav na již zmíněné smart grids. Z pětice přeshraničních projektů totiž tři vznikají ve spolupráci s českým EG.D nebo slovenskou Západoslovenskou distribučnou (ZSD). Dva z těchto projektů byly přitom mezi PCIs uvedeny již v roce 2019. Se zaváděním chytrých sítí totiž počítá Národní akční plán pro chytré sítě, který v roce 2015 zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tento plán prošel v roce 2019 aktualizací, jež představila plány do roku 2030.

„Již potřetí se na seznam PCIs dostal projekt ACON (Again COnnected Network), který vzniká na distribučních územích EG.D a ZSD. Propojení distribučních soustav obou zemí a jejich modernizace na standardy Smart Grids navazuje na historickou provázanost v rámci někdejšího Československa. ACON navíc navazuje na další projekty, které se v rámci regionu střední Evropy již realizují nebo je jejich realizace plánována,“ říká Stanislava Sádovská, projektová manažerka ZSD pro implementaci projektu ACON. Jak dodává, ACON byl vůbec prvním PCI Smart Grids projektem, který z evropských prostředků získal dotaci ve výši přes 91 milionů eur.

Unikátní síť

Druhým PCI projektem, který se na seznam na konci loňského roku již podruhé dostal, je Danube InGrid. „Na jeho realizaci se podílí Západoslovenská distribučná, Slovenská elektrizačná přenosová sústava a maďarský E.ON. Hlavním cílem projektu je vybudování inteligentní sítě v regionu západního Slovenska a severozápadního Maďarska. Důležitým aspektem je rozsáhlejší integrace obnovitelných zdrojů energie a udržení vysoké kvality a bezpečnosti dodávek energie,“ uvádí Tomáš Šipoš ze ZSD. Danube InGrid, podobně jako ACON, získal evropské spolufinancování ve výši 102 milionů eur.

Z trojice nových smart grids projektů se Česká republika angažuje také v projektu Gabreta Smart Grids. Na něm pracuje EG.D společně s německým Bayernwerkem. Inteligentní distribuční soustavy navážou na ty budované v rámci projektů ACON a Danube InGrid a vzniknout by tak měla v rámci Evropy naprosto unikátní síť.

Seznam smart grids projektů Evropská komise doplnila ještě projektem Karpatské modernizované energetické sítě (CARMEN) mezi aďarskem a Rumunskem a rovněž projektem Green Switch mezi Rakouskem, Chorvatskem a Slovinskem.

Smart Grids

Inteligentní sítě (anglicky smart grids) jsou silové elektrické a komunikační sítě, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase, jak v místním, tak v globálním měřítku. Jejím principem je interaktivní obousměrná komunikace mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli o aktuálních možnostech výroby a spotřeby energie. Součástí smart grids jsou digitální kontrolní a řídicí systém, integrované senzory monitorující chování sítě a automatické obnovování provozu po poruše. Díky tomu jsou v reálném čase dostupné informace o zatížení sítě, kvalitě dodávky, jejím přerušení apod. Jejich podstatou je vybavení zákazníků digitálními měřidly s obousměrným tokem informací v reálném čase, která umožňují tvorbu cenových tarifů podle aktuální situace v síti (tzv. chytré/inteligentní elektroměry) a v důsledku tak zákazníkům skýtají možnost efektivně řídit spotřebu, například ohřev vody, praní prádla či dobíjení baterií v době s volnou výrobní kapacitou.

Related Posts

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.