Do finálové sedmičky se navíc spolu s Kiou EV6 dostalo pět dalších elektromobilů, Renault Megane E-Tech (265 b.), Hyundai Ioniq 5 se stejnou technikou (261 b.), Škoda Enyaq iV (185 b.), Ford Mustang Mach-E (150 b.) a Cupra Born (144 b.). Jediným vozem s konvenčním pohonem byl na 4. místě Peugeot 308 (191 b.). I ten se však v příštím roce dočká čistě elektrické verze.
Letošní ročník evropské ankety Auto roku naznačuje, že elektromobily jsou na starém kontinentu stále více vnímány jako plnohodnotná náhrada za běžná auta se spalovacím motorem. Letošním premiantem se totiž stala se ziskem 279 bodů Kia EV6 (psali jsme o ní již zde). Není to však poprvé, co v této anketě zvítězil elektromobil. Již v roce 2011 se tímto vozem stal Nissan Leaf a o osm let později ho následoval Jaguar I-Pace. Pokud se jedná o hybridy, tak prvenství patří Toyotě Prius, která zvítězila v roce 2005.
Vpředu kupé, vzadu limuzína
Výkladní skříň nové elektrické éry značky Kia přijíždí ve velkém stylu. Je prvním vozem této jihokorejské značky zkonstruovaným od počátku jen s ohledem na fakt, že se jedná o elektromobil. Kompaktní crossover přiváží i zcela nový designový styl. Obří kapota přechází až hluboko do boků a dynamický profil je zakončený výraznou odtrhovou hranou s působivou linií koncových světel.
Sourozenec sesterského Hyundaie Ioniq 5 rozvorem 2900 mm deklasuje i mohutné SUV Sorento. Délkou 4680 mm navíc překonává i Škodu Enyaq iV. K co nejlepší efektivitě přispívá vyspělá aerodynamika, jen minimální spáry mezi jednotlivými karosářskými díly, ale také zapuštěné výsuvné kliky dveří. Kia EV6 zepředu působí jako nějaké sportovní kupé, a hodně skloněné čelní sklo tento dojem jen podporuje.
Výsledkem nadprůměrně dlouhého rozvoru a velmi kompaktní zástavby pohonu v platformě E-GMP je velkorysý vnitřní prostor s rovnou podlahou. Kabina působí velmi čistě a stylově. Vrchní strana palubní desky jsou ale jen tvrdé plasty. Přesto vůz nepostrádá jistý prémiový nádech. Řidič sedí poměrně vysoko, díky čemuž má dobrý výhled na kapotu. Přehlednost směrem vzad je ale již horší. Široké zadní sloupky vytvářejí velký slepý úhel, situaci za zádí ale naštěstí monitoruje kamera. Funkci přístrojového štítu a infotainmentu plní dva 12“ displeje. Grafické provedení přístrojového štítu se mění podle zvoleného jízdního režimu, ale ve všech se digitální rychloměr „krčí“ zcela vlevo mimo zorné pole řidiče. Jaksi samozřejmě se totiž očekává, že si pořídíte onen head-up displej, který je ale dostupný jen ve vyšší výbavě GT-Line. Středový patří palubnímu počítači, asistenčním systémům či grafice energetických toků. Významným pomocníkem řidiče je i dotyková lišta pod ním, jejímž prostřednictvím lze tlačítka přepínat mezi ventilací a audiosoustavou s navigací. Dotyková tlačítka ale bohužel neposkytují při stisku očekávanou hmatovou zpětnou vazbu.
Hodně plochý volant do sportovního aranžmá příliš nezapadá. Různé ovladače na něm jsou umístěné hodně na stranách a v ostrých zatáčkách trochu překážejí. Pochvalu naopak zaslouží snadno přístupná pádla na volantu, kterými si snadno můžete nastavit sílu rekuperace, a to včetně jednopedálového ovládání.
Součástí multifukčního volantu je rovněž přepínač jízdních módů, které ovlivňují odezvu při sešlápnutí plynového pedálu a sílu asistence řízení. Zatímco Eco je ve městě zcela dostačující a pomáhá výrazně zvýšit dojezd, na okreskách je Kia EV6 nejlepší v nastavení Normal. A pro hezké svezení v zatáčkách a sprint na dálnici nejlépe vyhoví Sport. Řízení je dostatečné lehké, přitom ale zprostředkovává solidní zpětnou vazbu. Komfort je ale celkově velmi dobrý, konstruktéři to nepřehnali se snahou o nějaký velmi nízký profil pneumatik a ty s rozměrem 235/55 R19 u verze Earth si s tuzemskými silnicemi dobře rozumí.
Vzadu je místa skoro jako v limuzíně. Sedadla jsou dobře vytvarovaná a posez je přirozený. Cestující vzadu si mohou dobíjet své mobily prostřednictvím zásuvek USB-C na opěradlech předních sedadel. A zadní lavice mají navíc zespodu zásuvku 230 V pro připojení laptopu a dalších zařízení.
Rychlé a obousměrné dobíjení
Vzadu napříč uložený synchronní elektromotor s permanentním magnetem disponuje výkonem 168 kW (229 k). Nižší výbava Earth se silnější baterií s výkonem 168 kW (229 k) a využitelnou kapacitou li-ion baterie 77,4 kWh, tedy tzv. s prodlouženým dojezdem, „udělá“ stovku za 7,5 s. To, pokud máte navolen režim Sport. Jeho aktivace nejen upraví a červeně zabarví přístroje, ale i zostří odezvu na plyn a trochu ztuhne řízení. Kia EV6 i ve verzi s jen zadním pohonem je svižné auto, ale nějaký dechberoucí zážitek, který slibuje sportovní design, přesto nečekejte. Na to je tento model s provozní hmotností těsně pod 2 tuny příliš těžký.
Dojezd podle WLTP je 528 km, ve městě je to dokonce 740 km. Za mírného klimatu lze v reálu očekávat přibližně 400 až 600 km. V zimě se ale hodně smrskne. Nám při teplotě 6 °C ale baterie nabídla v režimu Eco jen o něco více než 300 km, v módu Normal o 8 km méně a o dalších 10 km nám ubylo ve Sportu. Při specifikování auta to určitě nechce zapomenout zatrhnout si v objednávce tepelné čerpadlo za 30 000 Kč. Normovaná spotřeba 16,5 kWh / 100 km je hodnotou, které se lze přiblížit za příznivých podmínek, my jsme v zimních podmínkách ve smíšeném provozu jezdili za i tak solidních 23 kWh.
Nabíjecí konektor je na konci pravého zadního blatníku. Jeho kryt se vyklápí zatlačením, zavírání je již prostřednictvím tlačítka. Z třífázové 16A zásuvky trvá dobití nabíjecím výkonem 11 kW z nuly do plna 8,5 hodiny, z jednofázové 16A téměř trojnásobek času. V případě běžné zásuvky by to trvalo přes 39 hodin. Význam tedy v praxi má kromě prvního případu během nočního dobíjení stejnosměrné nabíjení. V případě 50kW nabíječky dobijete z 10 na 80 % kapacity za 68 minut, u 175kW za 21 minut. Dobíjet je možné jako u jednoho z mála elektromobilů na 350kW stanici, nejvíce ale využijete 233 kW. V ideálním případě by to trvalo 17 minut. Stejně jako u Ioniqu 5 nechybí funkce obousměrného nabíjení V2L (Vehicle-to-Load), díky čemuž vůz může plnit funkci pojízdné nabíječky. „Pahejl“ na externí dobíjení jednoduše zasunete do konektoru a máte k dispozici klasickou dvoukolíkovou externí zásuvku pro rozličné použití. Abyste měli záruku, že si baterii nevybijete, tak si na středovém displeji můžete navolit, kolik procent kapacity na tuto činnost obětujete.
Má frunk a na „kouli“ odveze až 1,6 tuny
Redukce i všechny kabely nezabírají místo v zavazadelníku, ale bezpečně se vejdou do frunku o objemu 52 l pod přední kapotou. V zádi pak máte k dispozici solidních 520 l. Podlaha je vysoko v úrovni vstupního prahu, snadno se tak nakládá. Pod ní je ještě mělký prostor na drobnosti. Leccos lze ale odvézt i na „kouli“. Kia EV totiž umožňuje jízdu s přívěsem o hmotnosti až 1600 kg.
Jízda s Kiou EV6 Earth je příjemně uhlazená. Tento model je zajímavou směsí stylového designu, špičkové techniky a praktičnosti. Pro využití všech jejích vychytávek je určitě lepší sáhnout po o 100 000 Kč dražší verzi GT-Line, která má automaticky výklopné po přiblížení řidiče s klíčkem v kapse, zatímco u nižšího stupně výbavy je musíte pokaždé „vydloubnout“, což není právě ideální. Okolo klik jsou malé spáry a u zamrznutého auta je to tedy občas trochu dobrodružství. Top výbava navíc může mít head-up displej s rozšířenou realitou, adaptivní LED světla či parkování na dálku.
Testovaná verze Earth vyjde v základu na 1 280 980 Kč. To je tedy o 31 000 Kč více než výkonově srovnatelné provedení sesterského Hyundaie Ioniq 5. Za podobné peníze navíc pořídíte i Škodu Enyaq iV a Volkswagen ID.4. Konkurence je tedy silná. Titul Auto roku je jakousi šlehačkou na dortu, kterou si Kia EV6 určitě zaslouží, byť třeba takový Hyundai Ioniq 5 není o nic horší volbou. Vše je jen otázkou vkusu a priorit. Tak jako vždy i tentokrát mohly vyhrát jiné vozy, bodové rozdíly jsou malé. Plně platí, že pokud se jedná o elektromobily, tak vozy, které se dostaly do finále, patří k tomu absolutně nejlepšímu, co lze „s kabelem“ koupit. A je to vlastně i dobrá zpráva pro Škodu. Páté místo Enyaqu iV v tak silné finálové sestavě je výborným výsledkem.